Je to přesně týden, co prezident Petr Pavel jmenoval na Pražském hradě novou vládu Andreje Babiše (ANO). Kabinet se rázně pustil do práce a popsal svoje priority v nadcházejících týdnech, měsících a letech. Začal už třeba snižovat ceny energií pro spotřebitele díky převodu poplatku za obnovitelné zdroje na stát. Co dalšího vláda chystá? A sežene na to peníze?
Sestavili jsme seznam 10 klíčových oblastí, kam chce Andrej Babiš se svým týmem napnout svoje úsilí a změnit Česko. Jaké budou reálné dopady?
1. Ráj pro firmy a podnikatele
Staronový šéf resortu průmyslu a obchodu nevěří na dotační ekonomiku. Chce, aby tahounem růstu byly soukromé podniky. Za svůj hlavní cíl považuje zlepšení podmínek pro investování a podnikání. „Nastupuji do úřadu s jasnou vizí ekonomiky založené na vysoké přidané hodnotě. Chceme férové prostředí pro podnikání, dostupné ceny energií a silný, sebevědomý soukromý sektor, který bude hlavním motorem růstu,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
V praxi to znamená jednodušší daňové zákony či redukci kontrolní a administrativní zátěže firem. Spolu s podnikatelskými svazy chce dát dohromady antibyrokratický zákon, který podnikání v Česku usnadní. Posvítit si chce také na záruční mechanismy pro malé a střední podniky, které podle Havlíčka už rok prakticky nefungují. Ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj chce rozpohybovat povolování staveb.
Co se týká energetiky, tak se Havlíček chce zaměřit na jaderné elektrárny. Vedle pokračování projektů na stavbu nových jaderných bloků s korejskou KHNP v Dukovanech a modulárního reaktoru Rolls-Royce SMR chce uzavřít závaznou smlouvu také na dva další velké bloky v Temelíně. Dotáhnout chce vznik kapacitních mechanismů, jež by podpořily stavbu nových plynových elektráren.
Mohlo by vás zajímat
2. Přepočítat rozpočet a znovu zavést EET
Vánoční pohody si moc neužijí na ministerstvu financí. Šéfka resortu Alena Schillerová má do poloviny ledna předložit upravený návrh státního rozpočtu na rok 2026. Následně jej musí ve třech čteních schválit poslanecká sněmovna. Nebude přitom snadné splnit všechny finančně náročné vládní sliby a zároveň udržet schodek veřejných financí v limitu maastrichtských kritérií.
Prioritou ministryně Aleny Schillerové je rovněž obnovení elektronické evidence tržeb, a to od začátku roku 2027. Nový systém plánuje uživatelsky příjemnější, odpadne například povinnost tisknout účtenku nebo nebude nutné mít neustálé on-line připojení. Ministryně financí avizovala vznik specializované skupiny pro potírání práce na černo a stíhat chce také jiné formy daňových úniků.
Opatření na lepší výběr daní mají doprovázet úlevy. Všechny strany nové vládní koalice chtějí zastavit zvyšování odvodů pro živnostníky. Schillerová též avizovala osvobození dobrovolného spropitného v gastronomii od daní a pojistných, nižší DPH v gastronomii a snížení daně z příjmů právnických osob zpátky na 19 procent.
3. Boj proti migraci a mzdová revoluce
Nastupující ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) si jako svůj prvořadý úkol stanovil stabilizaci personálního stavu u Policie ČR a Hasičského záchranného sboru. Klíčovým nástrojem má být zvýšení nástupního platu na 50 000 korun, což chce ministr doprovázet progresivním navýšením tarifů i pro stávající příslušníky.
Metnar tímto krokem reaguje na personální krizi v bezpečnostních složkách a hodlá pro tento účel v rozpočtu vyčlenit přibližně devět miliard korun, které plánuje získat kombinací vládních dotací a důsledné revize vnitřních provozních rezerv ministerstva.
V oblasti migrační politiky Metnar nastoluje kurz nulové tolerance k nelegální migraci. Vláda Andreje Babiše už odmítla migrační pakt. Metnar se proti němu chystá aktivně vystupovat i v rámci Evropské unie. Považuje ho totiž za neúčinný a administrativně zatěžující.
Jeho prioritou bude prosazení přísných kontrol na vnějších hranicích a zavedení mechanismů, které by umožnily vyřizování azylových žádostí v bezpečných třetích zemích mimo schengenský prostor. Současně plánuje legislativní úpravy, které by zrychlily proces vyhoštění cizinců porušujících u nás zákony.
4. Revize miliardových nákupů
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) zahájí své působení v úřadu provedením komplexního auditu strategických akvizičních projektů. Dotknout by se to mělo i nákupu stíhaček F-35 a plánovaného pořízení tanků Leopard. Cílem této prověrky není podle Zůny okamžité vypovězení smluv, protože to mnohdy ani není možné, ale především posouzení jejich reálné rozpočtové udržitelnosti v příštím desetiletí.
Ministr chce prověřit veškeré související náklady na infrastrukturu a výcvik a případně jednat o úpravě splátkových kalendářů tak, aby financování těchto projektů neohrozilo provozní schopnosti ostatních složek armády.
Zásadním pilířem Zůnovy agendy je radikální podpora českého obranného průmyslu a posílení národní soběstačnosti. Ministr prosazuje, aby u každé budoucí zakázky byl striktně definován vysoký podíl českých firem na výrobě i následném servisu techniky. Tímto krokem chce transformovat resort obrany v motor pro růst domácích technologických firem a zajistit, aby Česká republika nebyla při údržbě kritických systémů plně závislá na zahraničních dodavatelích.
V koncepční rovině se Zůna hodlá zaměřit na budování teritoriální obrany státu. To zahrnuje nejen modernizaci logistické infrastruktury a skladových kapacit na našem území, ale také masivní rozvoj aktivních záloh. Ministr plánuje investice do nových technologií, jako jsou autonomní systémy a drony. Armádě mají zajistit technologickou převahu. Tento proces chce Zůna úzce propojit s vědecko-výzkumným potenciálem českých univerzit a soukromého sektoru.
5. Rozpočtové Waterloo v dopravě
Nový ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) mezi hlavními prioritami hned po nástupu opakovaně jmenoval nastavení rozpočtu pro dopravní infrastrukturu. „Musíme vyřešit rozpočtové Waterloo, které na ministerstvu dopravy zavládlo, aby bylo možné pokračovat ve výstavbě klíčových dálnic, silnic i železnic,“ uvedl mimo jiné na sociální síti X.
Hned za rozpočet se dostaly kauzy Správy železnic a Ředitelství silnic a dálnic. Podle Bednárika se nad nimi „vznášejí pochybnosti o netransparentnosti“. „Je nutné je personálně i funkčně stabilizovat a posílit řídicí a kontrolní mechanismy při přípravě i realizaci investic, aby fungovaly transparentně a předvídatelně,“ poznamenal.
Prioritu Bednárik dává také nákladní železniční dopravě, která je podle něj pod tlakem kvůli přebujelé byrokracii, vysokým cenám trakční energie i útlumu průmyslu v Evropě. Na evropské úrovni chce otevřít debatu o tom, proč se má za železnice platit víc než za silnice, když jsou ekologičtější. Bednárik chce zároveň řešit vzdělávání některých profesí v železniční dopravě nebo možné zavedení plošného mýta pro kamiony.
6. Elektronický spis a AI na soudech
Bez moderních technologií se soudnictví příští roky dál nepohne. Digitalizaci ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) označuje za jednu ze svých hlavních priorit a otevřeně mluví o tom, že soudy i státní zastupitelství se budou muset naučit pracovat s umělou inteligencí. Nejde podle něj o žádné nahrazování soudců, ale o pomoc v každodenní agendě – od administrativy přes práci s dokumenty až po zrychlení řízení. Smyslem je ulevit přetíženému systému a lidem v něm, aby se mohli víc soustředit na samotné rozhodování.
Velkým tématem je pro ministra také elektronický spis. Ten měl už dávno fungovat, místo toho se roky odkládá a projekt nabírá další zpoždění. Tejc upozorňuje, že pokud se e-spis konečně nerozběhne, hrozí nejen další chaos v justici, ale i ztráta evropských peněz. I proto chce na ministerstvu posílit IT a dát digitalizaci jasnou prioritu – aby se ze slibů stal reálný nástroj, který soudům skutečně pomůže.
7. Udržet lidi déle v práci a více rodit
Nový ministr práce a sociálních věcí považuje za klíčovou úpravu systému pomoci a podpory lidem v nepříznivých životních situacích. Zaměřit se chce na péči o seniory. „Mou největší prioritou je zákon o sociálních službách, který připravujeme s pomocí expertního a analytického týmu. Souvisí to zejména se stárnutím populace, tuto oblast je třeba uchopit se vší zodpovědností,“ uvedl Aleš Juchelka (ANO).
Důležité podle něj také je udržet Čechy v práci co nejdéle. Soustředit se přitom plánuje hlavně na ty těžce pracující. „Je důležité, aby lidé zůstávali co nejdéle v dobré psychické i fyzické kondici. Klíčová je spolupráce se zaměstnavateli, včetně aktivní politiky zaměstnanosti a celoživotního vzdělávání,“ míní Juchelka.
Dívat se ale bude i na zcela opačnou stranu populačního spektra – rodiny s malými dětmi. Od koronavirové pandemie totiž porodnost klesá nejrychlejším tempem v historii Česka. Jen za první tři čtvrtletí letošního roku v důsledku toho Česko přišlo o více než 12 tisíc obyvatel. Proto je podle Juchelky potřeba změny systém podpory rodin.
„Podpoříme kratší pracovní úvazky, včetně výhodného zdanění, slevou na pojistných odvodech, celkově zvýšíme flexibilitu zákoníku práce v zájmu zaměstnavatelů i zaměstnanců,“ píše se v programovém prohlášení.
Právě změny v zákoníku práce budou jedním z horkých témat, kterým se bude muset resort zabývat. V příštím roce musí převést do českého právního řádu hned dvě evropské směrnice – o transparentnosti v odměňování a zaměstnávání prostřednictvím platforem, k nimž patří například Bold nebo Uber. V Česku se kvůli tomu bude mluvit o prevenci švarcsystému. Juchelka ale slibuje minimalistickou právní úpravu, která zbytečně nezatíží zaměstnavatele nad rámec toho, co po nich žádá Evropská unie. To ale nemusí znamenat, že se to podaří. Jak ukázaly zkušenosti minulých vlád, vyjednávání se sociálními partnery nebývá jednoduché a často zcela otáčí ministerské plány.
8. Stavět rychleji
S nástupem nové ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) se znovu otvírají již dlouho skloňovaná témata. Především jde o zrychlení stavebního řízení. Pouhý den po svém nástupu do funkce proto šla na jednání vlády s novelou stavebního zákona. „Není čas ztrácet čas. Česká republika má jeden z nejpomalejších povolovacích procesů v Evropě. Povolení běžné výstavby dnes trvá roky, někdy i desetiletí – a to brzdí dostupnost bydlení, rozvoj měst a obcí, investice i konkurenceschopnost celé ekonomiky,“ prohlásila nová ministryně.
Novela stavebního zákona podle ní zásadně zjednodušuje a zrychluje povolování staveb. Sjednocuje do jednoho řízení vedeného u jednoho úřadu, který také ponese plnou odpovědnost za výsledek. Většina stanovisek dotčených orgánů, tedy například památkářů, se má stát součástí stavebního řízení. Ubyde obcházení úřadů a řetězení přezkumů stavebního povolení.
Zákon také dává jasnou prioritu dostupnému bydlení a veřejné infrastruktuře, jako jsou školy, školky, dopravní a technická infrastruktura. „Novela vytváří podmínky pro to, aby se klíčové projekty přestaly zdržovat a mohly vznikat včas a tam, kde jsou potřeba,“ uvedla Mrázová.
Pozornost chce nová ministryně upnout ale také k podpoře a rozvoji regionů. „Je potřeba pomáhat těm nejzaostalejším územím a strukturálně postiženým regionům. Sama pocházím z Ústeckého kraje a moc dobře vím, jak je kohezní politika důležitá,” popsala Mrázová. Klíčovým tématem bude pro novou ministryni také efektivní čerpání evropských fondů.
9. Zemědělství bude hledat miliardy
Úpravu rozpočtu považuje za svou prioritu také ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Považuje ho za podhodnocený. Stejně jako ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvádí, že v rozpočtu resortu zemědělství na příští rok chybí více než sedm miliard korun.
V plánu má také Šebestyán řešit cenovou dostupnost potravin a ořezání byrokracie. Chce také zvýšit konkurenceschopnost českých zemědělců. Zároveň má v plánu na evropské půdě usilovat o to, aby se v příštím rozpočtovém období nekrátily finance na společnou zemědělskou politiku.
10. Životní prostředí s otazníkem
Priority ministerstva životního prostředí se budou odvíjet od toho, kdo do jeho čela usedne. Podle Petra Macinky (Motoristé sobě), který je vedením úřadu aktuálně pověřený, je zásadní rozpočet. Macinka po nástupu do funkce uvedl, že „pomyslně dnešním dnem skončila v České republice klimatická krize“.
Macinka je zároveň ministrem zahraničních věcí a jeho strana i nadále počítá s tím, že úřad převezme Filip Turek (Motoristé sobě). Prezident už ale upozornil, že si jen těžko dovede představit nějaký argument, který by jeho názor na Turkovo nejmenování ministrem změnil.
V zahraniční politice chce Macinka více rozvíjet bilaterální vztahy se Slovenskem. Vazba obou zemí je podle něj výjimečná a je povinností o ni pečovat. Ladit chce i užší spolupráci ve formátech jako visegrádská čtyřka (Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko). Macinka plánuje zároveň sebevědomé prosazování českých zájmů v Evropské unii a ve světě. Česko podle něj bude slyšet.
