Tlak na státní rozpočet roste ze všech stran. Ještě v roce 2020 stačilo veřejnému sektoru na zaplacení všech účtů za energie 21 miliard korun. Loni už to bylo výrazně více, stát, kraje a obce v součtu uhradily 37 miliard. I proto se vyplatí investovat do energetických úspor, řekl na konferenci Právo, EPC a úspory Ota Melcher, ředitel odboru politiky udržitelnosti na ministerstvu financí.
Ota Melcher byl jedním z řečníků na konferenci, kterou společně pořádaly Ekonomický deník, Česká justice a Zdravotnický deník. „Nabízí se obrovský potenciál pro úspory veřejných rozpočtů, protože jak je známo, nejlevnější energie je ta, kterou nespotřebujeme. A tam přesně energetické úspory a snaha o zvyšování energetické účinnosti směřují,“ upozornil Ota Melcher.
Státní budovy? Přinejlepším Déčka
Podle jeho slov jsou tři čtvrtiny veřejných budov v energetické třídě D a horší, což potřebu investic do energeticky úsporných opatření dále zvyšuje. Ze studie, kterou nechalo ministerstvo financí zpracovat, vyplývá, že energetické úspory se zaručeným výsledkem (EPC) jsou pro stát výhodnější než běžné smlouvy o dílo. „Mediánová úspora u EPC projektů je 30 procent, zatímco v případě smluv o dílo jen 3,7 procenta,“ zmínil Melcher.
Další výhodou je lepší možnost kombinovat EPC projekty s dotacemi, například z Operačního programu Životní prostředí. Do třetice Ota Melcher zmínil rychlejší cestu dosažení energetických úspor, které jsou EPC vidět obvykle už za rok. „Smlouva o dílo často se nerealizuje jako komplexní renovace, ale realizuje se po částech. To znamená, jeden rok uděláte střechu, druhý rok uděláte okna, třetí rok něco jiného. Ne vždy to na sebe dobře navazuje,“ doplnil ředitel odboru Politiky udržitelnosti.
Podobná situace je také u soukromých podniků, jak ve svém vystoupení popsal obchodní ředitel firmy Advance Energo Filip Ovčačík. „EPC je pro podniky strategické rozhodnutí. Je to pro ně cesta, jak si na dlouhou dobu relativně velmi přesně zajistit energetické úspor. Významným argumentem pro EPC je přenesení rizik na dodavatele a rychlost realizace,“ zmínil Ovčačík. Naopak postupně realizovaná opatření s různými dodavateli popsal jako „lepení vlaštovčího hnízda.“
Jak sestavit mapu budov
Ministerstvo financí navázalo s ministerstvem průmyslu a obchodu spolupráci na zmapování fondu budov v České republice. Podle Melchera by se do budoucna vyplatilo mít jednotnou databázi, ze které by šlo vyčíst nejen to, jakého mají budovy vlastníka a jakému účelu slouží. Měl by poskytovat také informace o energetickém průkazu či energetické třídě.
Jedná se o záměr, který na konferenci popsal vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla jako databázi energetické náročnosti. „Naše představa je, že v rámci této databáze budou informace o jednotlivých nemovitostech. Budou tam moct vstupovat určité firmy a banky. Když uvidí, že nemovitost je v horším standardu, nabídne vám úvěr, abyste mohli tu nemovitost modernizovat,“ zmínil René Neděla.
Mohlo by vás zajímat
Neděla se ve svém vystoupení zaměřil hlavně na legislativní změny. Podle jeho slov bude muset Česká republika v blízké době zohlednit evropské směrnice o energetické účinnosti a o náročnosti budov. „Obě směrnice budeme transponovat do zákona o hospodaření energiemi. Celková požadovaná úspora na konečné spotřebě je 462 petajoulů do roku 2030,“ upozornil.
EPC mají podporu i nové vlády
V následujícím druhém bloku konference Právo, EPC a úspory vystoupili dva ministři nastupující vlády. Jmenovitě budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Oba přislíbili další podporu energeticky úsporným opatřením v nemocnicích i kdekoli jinde ve veřejné sféře. Havlíček se věnoval i dalším tématům, třeba dopadům německého záměru masivně dotovat ceny elektřiny pro průmyslové podniky.
Člen Rady Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) a jednatel společnosti D-energy Eduard Paulík shrnul dosažené výsledky. Specializované firmy podle jeho slov za poslední tři desetiletí zmodernizovaly zhruba 1500 objektů v rámci 300 projektů. „Proinvestováno bylo 9,3 miliardy korun. Kumulovaná historická úspora dosáhla 6,3 miliardy korun, ale v dnešních cenách se bavíme o úspoře 10,5 miliardy korun,“ zmínil Paulík.
Nové zakázky a trendy v oboru energetických úspor představil obchodní ředitel společnosti Veolia Energie ČR Jakub Tobola. Snižování energetické náročnosti budov nepřináší v praxi jen pokles spotřeby tepla, elektřiny, plynu nebo vody. Neméně důležitým přínosem je podle Toboly také zhodnocení majetku státu či veřejné sféry obecně.
