Plán německé vlády snížit cenu elektřiny pro průmysl je „naprosto brutální zásah“ do trhu, který negativně ovlivní pozici výrobních podniků v České republice. Nová česká vláda na něj nejspíš bude muset reagovat, řekl nastupující ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na konferenci Právo, EPC a úspory, kterou pořádaly Ekonomický deník a Zdravotnický deník s Českou justicí.
Formující se nová vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů dosud přepokládala, že bude stačit převod plateb za podporované zdroje energie (POZE) ze spotřebitelů na stát. „Tato částka se převede pod stát, což ve finále bude znamenat 15procentní snížení u regulované složky v případě maloodběratelů. U podniků na síti vysokého napětí jde o 22 procent a asi 34 procent u velmi vysokého napětí. To bude znamenat přibližně 10 procent z celkové ceny elektřiny dolů,“ řekl Havlíček během vystoupení na konferenci
Spotřebitelé platí za chybu, kterou nezpůsobili
Spotřebitelé elektřiny by podle Havlíčka už neměli dál platit za selhání politiků před 15 lety. Tedy v době nezvládnutého solárního boomu. „Je to sejmutí břímě z těch, kteří nenesou žádnou vinu za to, že to v těch letech 2009 a 2010 bylo takhle zpackáno. Udělali to tak i v některých jiných zemích, včetně Německa,“ připomněl.
Jenže teď přicházejí Němci ještě s ráznějším zásahem do cen elektřiny. Spolková vláda chce od ledna příštího roku začít dotovat cenu elektřiny pro zhruba dva tisíce velkých, energeticky náročných podniků. Tato dotace sníží náklady na samotnou „tržní“ elektřinu z 90 na 50 eur za megawatthodinu (MWh). Celkovou cenu včetně distribuce a daní srazí ze 177 eur/MWh na polovinu.
Jak udržet krok s Německem
Takový zásah by vážně ohrozil konkurenceschopnost českých podniků. Hlavně z energeticky náročných odvětví, jako je hutnictví, zpracování ropy a chemický průmysl. „Jednotlivé země v unii si začínají vytvářet vlastní regulační mechanizmy, kterými tlačí cenu dolů. A čekat, že to za nás někdo vyřeší, je nesmysl. Musíme se do toho pustit rovněž a hledejme varianty, které jsou pro nás schůdné a samozřejmě ekonomicky zvládnutelné,“ řekl Havlíček.
Srovnat krok s Německem je podle Havlíčka v praxi nemožné. Vedle převodu plateb za POZE v objemu zhruba 17 miliard korun ročně však budeme muset hledat jiné cesty, jak český průmysl podpořit. „U energeticky náročných odvětví to budeme dál řešit přes takzvané kompenzace nepřímých nákladů. To je částka, která už není v řádu desítek miliard, ale je zacílená na energeticky náročné sektory,“ dodal Karel Havlíček.
Rozvoj sítě ať platí ModFond
Dále zopakoval plán přesměrovat dotace v rámci Modernizačního fondu. Novou prioritou se má stát financování části nezbytných investic do posilování přenosové a distribuční sítě. „Požadavky rostou neuvěřitelným způsobem. To už jsou stovky miliard, které budeme do sítí dávat. A máme dvě možnosti. Buď je celé odfinancuje zákazník, nebo se budeme snažit část nákladů financovat rovněž ze zdrojů Modernizačního fondu,“ zdůraznil Havlíček.
Podle jeho slov by to neměl být problém, protože se jedná o výdaje spojené se zelenými technologiemi a dekarbonizací energetiky. Prospěch z dotací na rozvoj elektrické soustavy navíc budou mít – v podobě příznivějších cen elektřiny – všichni spotřebitelé. Z dotací na novou solární elektrárnu má naopak prospěch vždy jen omezená skupina příjemců dotace.
Těžké časy českého průmyslu
Prezident Svazu chemického průmyslu Daniel Tamchyna v říjnu upozornil, že útlum energeticky náročné výroby je v Česku realitou. Připomněl konec výroby plastů v neratovické Spolaně či zastavení výroby kaučuku v podniku Synthos Kralupy. Dodat k tomu můžeme vyhasnutí vysokých pecí v huti Liberty Ostrava. Výrazný pokles výroby a odbytu zboží zaznamenal v posledních letech třeba také výrobce keramiky Lasselsberger.
Průmyslníci volají po státní podpoře, která bude výhodná pro české podniky, ale také pro stát. Podle analýzy poradenské společnosti EGU by úlevy v platbách za elektřinu měly dopad do státního rozpočtu ve výši maximálně 0,7 procenta. Podpořily by však další fungování energeticky náročných podniků, které ročně zaplatí na daních 45 miliard korun (2,15 procenta příjmů rozpočtu) a zaměstnávají 430 tisíc lidí.
