Předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl dnes v Poslanecké sněmovně obvinil vládu ze zneužívání výjimky, která jí umožňuje zvýšit výdaje na obranu nad požadovaná dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Podle Hampla tak vláda financuje výstavbu dopravní infrastruktury, a to i nad schválený výdajový rámec rozpočtu. Uvedl to na jednání sněmovního rozpočtového výboru, který se před prvním čtením zabývá návrhem státního rozpočtu na příští rok.
Obrana nebo infrastruktura? Nárůst o miliardy
Zákon o rozpočtové odpovědnosti uvádí, že rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu se nebude započítávat do výdajových limitů, ke kterým vláda zavazuje. Hampl však poukázal na enormní nárůst u ministerstva dopravy. Upozornil, že zatímco letos v jeho rozpočtu označuje jako výdaje na obranu suma zhruba 130 milionů korun, pro příští rok jde už o 20 miliard korun. **
Hampl označil tento nárůst za absolutně enormní a podle rady je neodůvodnitelný. Přestože metodika umožňuje vysvětlit výdaje jako prostředky vázané na zvyšování obranyschopnosti země, Hampl s takovým masivním přesunem nesouhlasí.
Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) na Hampla reagoval a hájil postup vlády: „I ostatní členské státy používají výdaje na infrastrukturu jako výdaje na obranu.“ Jako příklad uvedl, že pokud to Evropská komise schválí, započtou mezi výdaje na obranu i výdaje na výstavbu dálnice D11.
Mohlo by vás zajímat
Babiš jednal s výborem: Rozpočet a deficit
Stanjura dnes přišel do výboru, aby návrh rozpočtu představil. Na výbor dorazil i předseda hnutí ANO a možný budoucí premiér Andrej Babiš.
Stanjura poslancům mimo jiné popsal, proč je navržený deficit vyšší než maximální možné saldo podle zákona o rozpočtové odpovědnosti. Rozpočet počítá s půjčkou na výstavbu dvou bloků v jaderné elektrárně Dukovany, přičemž pro příští rok jde o 18,3 miliardy korun. Poskytnutí půjčky je ale podmíněno souhlasem Evropské komise. Druhá položka nad rámec deficitu 237 miliard Kč je zhruba 30 miliard korun na obranné výdaje, které je možné zahrnout do rozpočtu i nad požadovaná dvě procenta hrubého domácího produktu.
Stanjura poukázal i na to, že povinné výdaje státního rozpočtu představují zhruba tři čtvrtiny výdajů rozpočtu. Spolu s kvazimandatorními výdaji pak tvoří dokonce 95,5 procenta výdajů. „Vidíte, že to číslo je vysoké a vytváří to malý manévrovací prostor pro jakoukoli politickou reprezentaci,“ upozornil.
Na platy zaměstnanců státu je na příští rok vyčleněno 288,4 miliardy korun, což je meziroční nárůst asi o 21 miliard korun. Podle Stanjury se mají zvýšit hlavně počty příslušníků bezpečnostních sborů a učitelů. Naopak počet míst úředníků má klesnout o 770.
Příjmy rozpočtu se mají meziročně zvýšit o 36,6 miliardy na 2122,7 miliardy korun. Výdaje mají vzrůst o 81,6 miliardy na 2408,7 miliardy korun. Návrh rozpočtu počítá s růstem ekonomiky v příštím roce o dvě procenta. Kolem dvou procent by se měla pohybovat i inflace. Vláda v demisi jako hlavní priority rozpočtu uvádí obranu a bezpečnost obyvatelstva, výzkum a inovace nebo investice do infrastruktury.
