Česká armáda výrazně posílí své průzkumné kapacity. Ministerstvo obrany vypsalo veřejnou zakázku na nákup bezpilotních průzkumných multikoptér. Zakázka má předpokládanou hodnotu 494,2 milionu korun bez DPH. Lhůta pro podání nabídek končí zítra. Armáda reaguje na zkušenosti z Ukrajiny, kde bezpilotní systémy hrají klíčovou a strategickou roli.
Bezpilotní prostředky se v posledních letech staly nejdynamičtěji rostoucím odvětvím vojenských vzdušných sil. Právě probíhající konflikt na Ukrajině to jasně ukazuje. Zde UAV či UAS (bezpilotní letecké prostředky) hrají klíčovou roli na obou stranách fronty. Drony provádějí průzkum cílů pro dělostřelectvo. Kromě toho je armáda používá i k samotným útokům na vojenské bodové cíle. Agresoři bohužel drony využívají i k útokům na civilní infrastrukturu.
Na základě těchto zkušeností musí česká armáda zavádění této specializované techniky do svých struktur urychlit. Proto nyní poptává nákup stovek miniaturních dronů. Ty budou sloužit k rychlému vertikálnímu průzkumu. „Lhůta pro podání žádostí ještě nevypršela, končí 28. 11. 2025,“ uvedl k tendru Petr Pešek z ministerstva obrany. Dodavatelé mohou své nabídky podávat na jednu, dvě, nebo všechny tři části zakázky.
Bezpečnost na prvním místě: Zákaz pro nepřítele
Ministerstvo si dává jasnou podmínku pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti klíčových technologií. Omezuje původ součástí, jako je software, GPS/GNSS moduly a navigační systémy. Tyto klíčové technologie smí pocházet pouze ze států, které Česká republika ve své Bezpečnostní strategii z roku 2023 nepovažuje za bezpečnostní hrozby. Toto omezení se přímo dotknou komponent z Ruské federace, Čínské lidové republiky, KLDR nebo Íránu.
Armáda přitom drony se součástkami z rizikových zemí už nyní používá. Zejména drony od čínské společnosti DJI jsou u českých vojáků, ale i hasičů a policistů velmi oblíbené. Avšak podle varování amerického ministerstva obrany je firma „čínskou vojenskou značkou.“ To vzbuzuje obavy z možného úniku citlivých vojenských dat.
Tři varianty dronů s jasnými parametry
Armáda nyní poptává dodávku ucelených souprav bezosádkových vzdušných systémů (UAS). Musí mít elektrický pohon a umět kolmo startovat i přistát (VTOL). Vyžaduje dodání zboží ve třech variantách. Všechny systémy musí mít již ukončený vývoj a být v nejaktuálnější „militarizované“ verzi, kterou běžně na komerčním trhu nenajdete. Předání předmětu zakázky navíc podmiňuje provedení vojskových zkoušek s výsledkem „vyhovující“.
- Varianta A (velké drony): Armáda požaduje 42 souprav. Mají mít provozní hmotnost maximálně 19 kg a letovou výdrž minimálně 50 minut.
- Varianta B (miniaturní drony): Armáda chce získat minimálně 400 souprav. Tyto drony musejí mít provozní hmotnost maximálně 2,5 kg a letovou výdrž minimálně 25 minut.
- Varianta C (speciální drony): Jde o 1 soupravu upoutaného UAS, který zvládá i samostatný let bez upoutání. Upoutaný dokáže létat minimálně 4 hodiny a bez upoutání minimálně 40 minut.
Všechny soupravy dostanou optické senzory/kamery, řídící stanici, nabíječ akumulátorů, náhradní díly a transportní pouzdro. Armáda očekává termíny plnění zakázky v průběhu roku 2026.
Složité systémy, žádná letadélka
Průzkumné bezpilotní prostředky (PBP) nepředstavují pouhá letadélka, ale poměrně složitý integrovaný systém. Systém vzájemně doplňuje letové charakteristiky dronu s provozními možnostmi vestavěné senzorové techniky. Řada řídicích, vyhodnocovacích a rozhodovacích procesů na palubě probíhá zcela automaticky.
Drony se obtížně zjišťují. To umožňuje jejich nasazení přímo nad prostorem protivníkových vojsk po relativně dlouhou dobu. Přesnou navigaci zajišťují terminály družicového navigačního systému NAVSTAR/GPS. O stabilní let se starají špičkové řídicí počítače.
Mohlo by vás zajímat
Palubní senzory mají dvojí účel. Obrazová informace slouží operátorovi k řízení letu dronu do zájmového prostoru. Po jeho dosažení pomáhá získat klíčové informace pro velitele. Přenos dat mezi dronem a pozemním střediskem musí být oboustranný, co nejrychlejší a s co největší kapacitou přenosu. S prodlužováním doletu je potřeba zajistit spolehlivé řízení i přenosy dat za hranicí přímé rádiové viditelnosti. To si vyžádalo aplikaci vysoce mobilních řídicích středisek. Lze je operativně použít jak v týlu, tak v přímém dotyku s vojsky protivníka.
Hlavní požadavky na moderní drony plynou ze zkušeností z posledních konfliktů. Patří sem: dostatečná vytrvalost letu, vysoká provozní spolehlivost, operativnost použití, vysoká přesnost určení polohy cílů (pro cílenou palbu), a nízká hlučnost. Vyhledávání, rozpoznávání a zaměřování dronů pomocí radarů, optických, televizních, termovizních a akustických prostředků zůstává pro protivníka poměrně složité.
