Digitalizace a robotizace mění český průmysl rychleji, než školy stíhají reagovat. Vývojáři, mechatronici a experti na IT jsou dnes pro automobilky cennější než zlaté české ruce. Navíc ještě po kandidátech požadují znalost cizích jazyků. Vhodné uchazeče na českém trhu hledají obtížně. Přesto experti očekávají, že budou ve svých požadavcích na kandidáty ještě přitvrzovat.
Za proměnou stojí nástup elektromobility, digitalizace a automatizace výroby. Společně vytvářejí poptávku po nových typech odborníků. Klíčové pozice v průmyslových podnicích včetně automotive jsou přitom v současnosti stále těžko obsaditelné, upozorňuje na to expert na automobilový průmysl v EY Česká republika Petr Knap. „Ať už jde o pozice ve vývoji nebo v konstrukci či sofistikované pozice pro výrobu. Tedy mechatronici, elektromechanici nebo specialisté na automatizaci a robotiku,“ dodal.
Poptávka bude po „komplexních pracovnících“
Menší problémy jsou v současnosti podle Knapa u jednodušších operátorských pozic, kterých podle něj bude navíc kvůli robotizaci spíše ubývat. „S postupující automatizací uvidíme i přesun zaměstnanosti do sofistikovanějších a komplexnějších pozic více spojených se softwarem. Na takové pozice jsme v průmyslu nebyli tolik zvyklí,“ pokračoval Knap.
Podle Škody Auto je obsazování pozic složitější v případech, kdy jde o technicky náročnější posty. A to z důvodu specifických znalostí, které tyto pozice vyžadují. „Jsou to například vývojáři, konstruktéři nebo specialisté na elektromobilitu. Na trhu práce nejsou vždy dostupné,“ sdělila Ekonomickému deníku Kateřina Boukalová ze Škody Auto.
Podle Jana Rodka z nošovické Hyundai je nejnáročnější hledání pracovníků v elektrotechnických oborech. „Je jich celkově nedostatek, a to jak mezi absolventy, tak i zkušenými odborníky,“ poznamenal.
Mohlo by vás zajímat
Automobilky chtějí kombinované dovednosti
Škoda Auto se nyní v náboru zaměřuje na kandidáty, kteří spojují technické vzdělání s digitálními dovednostmi. Boukalová upozorňuje na to, že vývoj je v této oblasti velmi dynamický. „Zatímco dříve jsme hledali především odborníky s klasickým technickým zázemím a praxí, dnes je klíčová schopnost adaptace na nové technologie a práce v digitálním prostředí. Nábor se stal náročnější a konkurence o kvalitní uchazeče je větší než kdy dřív,“ uvedla.
Důraz klade automobilka jak na digitální kompetence, tak i schopnost se učit nové technologie, jazykové dovednosti a týmovou spolupráci. Technické znalosti už samy o sobě nestačí.
Na to, že na českém trhu práce vždy není lehké získat potřebné specialisty, upozorňuje i Tomáš Paroubek z Toyoty. „Výhodou je možnost například výměn nebo školení v zahraničních závodech Toyoty, nebo i technickém centru v Bruselu,“ uvedl.
Problém je i ve vzdělávání
Podle Paroubka jde o dlouhodobý problém, který spočívá v tuzemském technickém vzdělávání. Toyota proto i kvůli tomu v minulém roce ve spolupráci s Průmyslovou školou v Kutné hoře otevřela vlastní učebnu. Jde o jeden z mnoha projektů spolupráce automobilky se školami.
Na vlastní školy se spoléhá také Škoda Auto. Firma má Střední odborné učiliště, Škoda Auto vysokou školu nebo školu programování 42Prague. Zároveň ale také podporuje rekvalifikace, nábor z pracovního trhu, interní nábor i rozvoj vlastních zaměstnanců. Spolupracuje také s odbory. Investuje do mladých talentů, nabízí stáže a trainee programy.
Hyundai vidí důležitý základ pro budoucnost v rozvoji kvalitního technického vzdělávání už od základních škol a těsnější propojení výuky s praxí. Střední a vysoké školy by měly více spolupracovat s průmyslem a nabízet duální vzdělávání, stáže i stipendia. Stát by měl také podpořit investice do moderních technologií, snižovat administrativní bariéry, posilovat aplikovaný výzkum a spolupráci firem s univerzitami.
Budoucnost v AI
Podle Jana Rodka se zároveň ukazuje, že napříč obory bude čím dál důležitější schopnost pracovat s umělou inteligencí.
To samé zní i ze Škody Auto. Budoucnost patří profesím spojeným s datovou analýzou, umělou inteligencí, kybernetickou bezpečností a udržitelnými technologiemi. „Bude vyžadovat ještě větší flexibilitu a schopnost učit se,“ myslí si Boukalová.
Petr Knap očekává v průmyslových podnicích také posun ve způsobu řízení. Očekává experimenty s alternativními a dosud nevyzkoušenými modely. „Fascinující alternativu ukazuje třeba čínský Haier se svým organizováním do akčních minitýmů o přibližně 20 lidech, které spolu vyjednávají a nastavují obchodní kontrakty,“ přiblížil. V Česku takový model dnes podle Knapa uplatňuje například globální Y Soft původem z Brna. Dodává, že jde ale o firmu s poměrně malou výrobou a primárně vyvíjející software.
