V tuto dobu se už podle dřívějších plánů těžařů mělo těžit lithium z bohatého ložiska u krušnohorského Cínovce. Stejně tak se měl i získávat mangan ze starých hald po těžbě pyritu u Chvaletic v Polabí. Jenže oba ambiciózní záměry nabraly zpoždění. A je otázkou, zda se vůbec budou realizovat.
Těžbu lithia v Krušnohoří chystá podnik Geomet, který z 51 procent kontroluje Skupina ČEZ a z 49 procent australský European Metals Holdings (EMH). Mluvčí ČEZ Roman Gazdík na dotaz Ekonomického deníku uvedl, že finální studie proveditelnosti bude hotová v prosinci. Poté oba spolumajitelé Geometu přistoupí k dlouho odkládanému rozhodnutí, zda se do těžby lithia pustí, nebo ne.
Přesun do Prunéřova
I když padne kladné rozhodnutí, nemusí být ještě vyhráno. Stále není hotové ani posouzení dopadů záměru na životní prostředí (EIA), které je první v řetězci zásadních povolovacích řízení. Proces EIA probíhá už od jara 2021, avšak Geomet dodnes nepředložil podrobnou dokumentaci k záměru. Podle mluvčího Skupiny ČEZ se tak stane do konce roku.
Zpoždění nastalo i kvůli odporu některých obcí proti původní podobě záměru. Tedy umístění zpracovatelského závodu v Újezdečku na Teplicku. Investoři následně přesunuli umístění závodu, který bude zpracovávat horninu vytěženou pod Cínovcem, na pozemky společnosti ČEZ poblíž uhelné elektrárny Prunéřov na Chomutovsku.
Jak se dostat k milionu tun lithia
Projekt vázne navzdory faktu, že se těší podpoře české vlády i Evropské unie. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prosadilo zařazení cínoveckého záměru mezi ložiska strategického významu. To otevírá cestu k výhodám vyplývajícím z nedávno schválených pravidel Evropské unie v oblasti kriticky důležitých surovin.
Aspoň na papíře vypadá projekt lákavě. Na třech evidovaných výhradních ložiskách u Cínovce se nachází zhruba 1,13 milionu tun lithia. Současně lze ekonomicky využít až 323 tisíc tun cínu a 92 tisíc tun wolframu. Pokud produkce dosáhne avizovaných 25 tisíc tun uhličitanu lithného za rok, veřejné rozpočty získají podle MPO na daních a poplatcích okolo 3,15 miliardy korun. Dalším přínosem bude vytvoření 1800 přímých a 2000 nepřímých pracovních míst.
Optimalizující Kanaďané
Zpoždění v řádu let nabral také záměr kanadské společnosti Euro Manganese na produkci manganu u Chvaletic v Pardubickém kraji. Mangan je podobně jako lithium „módním“ kovem s rostoucím využitím v lithiových bateriích.
Kanadský investor prošel řízením EIA, získal povolení od Českého báňského úřadu a produkci čistého manganu úspěšně otestoval ve zkušebním režimu. Problém však nastal jinde. Euro Manganese nemá dost peněz na investici do závodu na zpracování suroviny.
Mohlo by vás zajímat
Česká dceřiná firma Mangan Chvaletice na dotazy Ekonomického deníku neodpověděla. Kanadská mateřská společnost vydala v polovině října prohlášení, kde hovoří o jakési optimalizaci záměru: „Po úspěšném provozu demonstračního závodu zahájila společnost Euro Manganese optimalizační program. Mezi klíčové pracovní oblasti patří zlepšení výtěžnosti, optimalizace velikosti a vylepšení řízení procesů.“
Společnost najala externí specialisty, aby navrhli změny v projektu. Cílem má být nižší kapitálová náročnost. Právě s financováním záměru má evidentně kanadský investor potíže. S akciemi Euro Manganese se obchoduje na burze v Torontu – za cenu okolo 0,16 kanadského dolaru za kus. Tržní kapitalizace firmy, která obrazně řečeno sedí na haldách manganu v hodnotě mnoha miliard korun, tak dosahuje pouhých 23 milionů kanadských dolarů (345 milionů korun).
Stačí prohrábnout staré haldy
Technicky vzato se zde nejedná o těžbu. Firma Mangan Chvaletice chce „prohrábnout“ staré haldy, které u Chvaletic na pomezí Pardubického a Středočeského kraje zůstaly po starší těžbě pyritu. I když to tak na první pohled nemusí vypadat, jedná se o lukrativní byznys. V haldách totiž zůstal více než milion tun manganu, který lze separovat z bahnité hmoty poměrně snadno a s nízkými provozními náklady.
Také chvaletický mangan vláda zařadila mezi ložiska strategického významu. Podle předkládací zprávy, kterou MPO zpracovalo pro vládu, má přínos pro veřejné rozpočty dosahovat 627 milionů korun ročně počítaje rokem 2030. Z toho 426 milionů ročně bude příjmem státního rozpočtu. Přínosem bude také vznik 411 nových pracovních míst.
