Uděláme kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ. Tuto větu nalezneme v Návrhu programového prohlášení vlády, který poslal budoucí premiér Andrej Babiš prezidentovi Petru Pavlovi. Ukazuje se, že nové vláda nechce ovládnout ČEZ celý, ale spojí se s vlastnictvím elektráren.
Co si od tohoto kroku vláda slibuje? „Otevře nám dveře k tomu, abychom mohli investovat do dalších jaderných bloků a plynových zdrojů a abychom měli v krizových obdobích vliv na ceny energií. Současně tím stát získá vysoce hodnotná aktiva. Nabídnutá cena a zacházení s minoritními akcionáři ČEZ budou obvyklé podobným transakcím na vyspělých kapitálových trzích,“ uvádí programové prohlášení.
Elektrárny státu, zbytek na burze
Podle zdrojů Ekonomického deníku lze tyto věty číst tak, že se nastupující vláda vrací ke scénáři rozdělení Skupiny ČEZ na dvě části. Jednu, zahrnující hlavně elektrárny, by stát ovládl ze sta procent. Naopak v té druhé si může ponechat lehce přes 50 procent, případně i méně. Tento „druhý ČEZ“ by mohl převzít rozvodné sítě, prodej energií zákazníkům a oblast energetických služeb.
Pokud by vláda chtěla odkoupit 30 procent akcií společnosti ČEZ od menšinových akcionářů, vyšlo by to při páteční hodnotě akcií na téměř 210 miliard korun. To by pro veřejné finance představovalo příliš velkou zátěž. Nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů proto navrhuje, aby akcie vykoupil přímo ČEZ.
Jenže i pohledu Skupiny ČEZ se jedná o velký balík peněz, jehož utracení za akcie by na řadu let omezilo výplatu dividendy. Vysoce zadlužený ČEZ by navíc měl potíže investovat v plánovaném rozsahu do nových jaderných, plynových a fotovoltaických elektráren či bateriových úložišť energie.
Mohlo by vás zajímat
Nákup placený prodejem akcií
Východisko z této pasti by nabízel následný či souběžný prodej ostatních aktiv Skupiny ČEZ s výjimkou výroby elektřiny. Investoři by jistě uvítali, kdyby prodej proběhl formou nové emise akcií na pražské burze. Představit si lze i výměnu akcií ČEZ za akcie nové společnosti orientované na rozvodné sítě a prodej energií.
Divize distribuce a prodeje energií jsou vysoce ziskové. Například v prvním pololetí letošního zisku vykázaly v součtu provozní zisk před odpisy 27,5 miliardy korun a čistý zisk 7,8 miliardy korun. Jedná se o méně rizikové oblasti podnikání v energetice, které přitahují velkou pozornost investorů. Tržní hodnota takto ziskové společnosti by mohla dosáhnout 200 až 300 miliard korun. Prodejem jejích akcií by tak šlo zaplatit velkou část nákladů na ovládnutí výrobní části.
Starý scénář v novém kabátě?
Úvahy o rozdělení Skupiny ČEZ nejsou úplně nové. Hovořilo se o něm třeba na přelomu let 2017 a 2018. „Transformace umožní významné zvýšení hodnoty Skupiny ČEZ – díky odstranění nejistoty ohledně výstavby nového jaderného zdroje. Vznikly by dvě společnosti s jasným strategickým zaměřením. První by se orientovala na výstavbu nového jaderného zdroje a druhá na růst a inovace v oblasti nové energetiky,“ uvedl na jaře 2018 generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Scénář preferovaný šéfy ČEZ i burzovními analytiky tehdy vypadal takto: Uhelné, plynové a jaderné elektrárny spolu s těžbou hnědého uhlí měly skončit pod stoprocentní kontrolou státu. Naopak obnovitelné zdroje, rozvodné sítě, prodej energií a zákaznická řešení v oblasti energetických úspor měly zůstat v rámci druhé skupiny na burze.
Rozhodující faktor Babiš
Benešovy staré plány však před lety zmařil premiér Andrej Babiš. Uvedl, že pod kontrolou státu musí zůstat kromě výroby elektřiny také její distribuce a prodej. Jenže pak by ovšem v druhé společnosti skoro nic nezbylo. Krátce poté úvahy o dělení Skupiny ČEZ z veřejné debaty zmizely.
Podle zdrojů Ekonomického deníku bude o provedení celé operace rozhodovat opět Andrej Babiš osobně. Celé schéma transakce tak bude s pravděpodobností hraničící s jistotou výrazně ovlivněno jeho proměnlivým stanovováním politických priorit v čase.
