Aktivací článku 50 Lisabonské smlouvy to všechno teprve začalo. Teď už zbývá jen prosadit zájmy sedmadvaceti zbývajících členů EU proti zájmům Velké Británie.
Britská premiérka Theresa Mayová brexit oficiálně spustila na konci března. Někteří analytici jsou přesvědčeni o tom, že Velká Británie má vynikající vyjednávací pozici vůči zbytku Evropské unie. Už jen v tom, že na své straně stolu bude sedět sama, zatímco naproti ní se ocitne sedmadvacet zemí, které se s různou mírou intenzity budou snažit prosadit často velmi protichůdné zájmy. Server Politico.eu proto oslovil představitele každé ze zbylých zemí EU, aby zjistil, s čím do jednáni o brexitu vlastně půjdou.
[mn_protected]
Česká republika
Prioritou českých vyjednavačů bude volný obchod a práva Čechů, kteří na Ostrovech žijí a pracují. Nicméně portál Politico se odvolává na lednové prohlášení českého ministra vnitra Milana Chovance, podle kterého by Česko nemělo podnikat nic na vlastní pěst a čekat až na výsledek jednání mezi Velkou Británií a EU. Oficiální vládní strategie je ale v souladu s postojem Evropské komise, podle něhož by měly být po rozchodu s Velkou Británií upraveny především podmínky vzájemného obchodu. Politico rovněž uvádí, že Češi své požadavky nebudou prosazovat nijak tvrdě.
Belgie
Belgickým zájmem je prosazení co nejvolnějšího obchodu s Velkou Británií. Na něm je závislý především sever Vláska, který až 80 procent svého exportu směřuje právě do Británie. Ta je zároveň čtvrtým nejvýznamnějším obchodním partnerem Belgie, a to hned po Německu, Francii a Nizozemí. Vedle obchodu bude belgickou prioritou také bezpečnost. Politico odhaduje, že Belgie bude při vyjednávání pragmatická a bude chtít prosadit takzvaný „chytrý“ brexit.
Bulharsko
Prioritou bývalého a zřejmě i příštího proevropského premiéra Bojka Borisova je mít dobré vztahy především s Německem. Je proto pravděpodobné, že při vyjednávání bude Bulharsko držet právě německou linii. Ale i Bulharsko bude chtít chránit práva svých občanů žijících ve Velké Británii, jejichž počet se odhaduje na více než 60 tisíc. Intenzita vyjednávání bude záviset na intenzitě, kterou vyvine Německo.
Dánsko
Dánsku bude ležet na srdci především integrita jednotného vnitřního trhu a obchod se zemědělskými produkty. Toto království má s Velkou Británií v rámci EU tradičně vřelé vztahy. Na druhé straně ale bude chtít Dánsko prosazovat, aby britské zboží muselo plnit při vstupu ne jednotný trh stejně přísné standardy, jako to dánské. Obavy také panují ohledně případného stanovení tarifních překážek obchodu se zemědělskými výrobky.
Estonsko
Nejsevernější z trojice pobaltských států má jasno. Jejím zájmem je zachovat volný obchod pro estonské firmy, které sídlí v Londýně, a obrana. Estonci budou chtít fungující spolupráci s Velkou Británií jak na poli byznysu, tak na poli obrany. Estonsko je totiž hostitelskou zemí pro mnoho britských vojáků v rámci NATO, a proto bude chtít, aby vztahy EU s Velkou Británií příliš neochladly.
Finsko
Finsko, podobně jako další severské země, je obzvláště smutné z toho, že Velká Británie z EU odchází. Cílem země tisíce jezer proto je, aby k dalším takovým událostem nedošlo, a tak bude chtít prosazovat těsnější Unii a ve vztahu k Velké Británii spíše uvolněnější vztahy. Ostrovy jsou totiž významným obchodním partnerem Finska.
Francie
Francouzi do jednání půjdou tradičně s požadavky na ochranu domácích výrobců, například výrobce letadel Airbus. Velké Británii budou chtít odchod Velké Británie „osladit“, aby se náhodou neukázalo, že opuštění Evropské unie není žádnou katastrofou. Francie se také bude snažit zabránit použití regulace jako konkurenčního nástroje. Politico očekává, že Francie půjde do vyjednávání velice vehementně a odhodlaně.
Chorvatsko
Prioritou nejmladšího člena Evropské unie bude obrana a bezpečnost. Chorvatsko má svou historii do jisté míry spojenou s Velkou Británií. Byla to právě Británie, která vedla jednání o ukončení válečného konfliktu v Jugoslávii v devadesátých letech minulého století. A stejně tak se ostrovní království nemalou měrou zasadilo o rozšíření EU o tuto část Evropy. Chorvaté si nejen proto budou přát, aby Britové zůstali co nejvíce angažování v otázkách bezpečnosti Evropy, a to zejména s ohledem na obavy z ambicí Ruska a Turecka v regionu. Chorvatsko prý hodlá své zájmy prosazovat středně tvrdě.
Irsko
Irové již dávali dlouho dopředu najevo, že pro ně je klíčovou otázkou ochránit mír v Severním Irsku. A to za současného udržení volného pohybu přes hranice. Ten zde totiž existoval ještě předtím, než vůbec Evropská unie vznikla. Vedle toho se Irsko obává narušení vzájemného obchodu s Velkou Británií.
Itálie
Do řady zemí, které budou chtít chránit práva svých občanů žijících ve Velké Británii, se řadí také Itálie. Kromě toho bude země Apeninského poloostrova klást důraz na nastavení evropského rozpočtu nebo budoucnost evropských institucí ve Velké Británii nebo finančních služeb. Řím bude prosazovat nejprve rozchod a vyjednání nových obchodních a dalších vztahů až poté.
Kypr
Středomořský ostrov se bude zajímat především o budoucnost britských vojenských základen na svém území, turistický ruch a imigraci. Kypr má s Velkou Británií těsné vazby i v jiných oblastech. Spojené království je nejdůležitější destinací kyperských studentů i kyperského vývozu zboží. To a britské vojenské základny budou klíčovou kartou, kterou bude kyperská vláda při vyjednávání podmínek brexitu hrát.
Litva
Litva odhaduje, že na Britských ostrovech žije zhruba 200 tisíc jejích občanů. Není proto divu, že i tato pobaltská země bude chtít chránit jejich práva. Přesto bude prosazovat spolupráci s Velkou Británií, a to jak na poli obchodním, tak na bezpečnostním. V neposlední řadě je v zájmu Litvy upravit nastavení financování EU, aby i nadále těžila ze své pozice čistého příjemce evropských peněz.
Lotyšsko
Podobně jako Estonsko si bude chtít i Riga ohlídat práva svých občanů na Ostrovech nebo zachování co nejvolnějšího obchodu s Velkou Británií. „Spojené království bylo vždy aktivním podporovatelem hodnot volného trhu. Jsme malá a otevřená ekonomika, a tak tyto hodnoty sdílíme,“ řekla lotyšská ministryně financí Dana Reizniece-Ozolaová.
Lucembursko
Ve středu lucemburského zájmu stojí tamní finanční a bankovní sektor. Lucembursko se chce ujistit, že Velká Británie bude i nadále dodržovat doposud platná pravidla a že díky tomu zůstanou lucemburské finanční společnosti konkurenceschopné. Lucembursko je mimo jiné největším mezinárodním finančním uzlem v rámci eurozóny. Jeho společnosti spravují více než 400 miliard eur aktiv.
Maďarsko
„Tábor suverenity ztratil nejslyšitelnější hlas,“ komentoval spuštění brexitu maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Vlastně není lepšího vyjádření vztahu Maďarska k Velké Británii, jakožto k jednomu ze svých nejbližších spojenců v celé Evropské unii. Maďaři budou chtít chránit práva svých občanů na Ostrovech a jednat o problematice nastavení financování Evropské unie poté, co Británie její brány opustí.
Malta
Ostrovní země má s Velkou Británií dlouholetou společnou historii. Ostatně Malta bývala součástí Commonwealthu. Chce proto z brexitu vytěžit maximum příležitostí. Jako jedna z nich se nabízí Malta coby sídlo londýnských finančních institucí, které budou muset po brexitu zakládat své pobočky v Evropské unii.
Německo
Jasnou prioritou Němců je zachování integrity jednotného evropského trhu. „Žádné vyzobávání hrozinek,“ zní německý postoj. V tomto ohledu se Německo shoduje s přístupem Francie. Angela Merkelová se už dříve nechala slyšet, že pokud se ukáže, že lze z Evropské unie odejít a současně si uchovat plný přístup na jednotný evropský trh, může to být návod pro další země. Politico očekává, že Německo bude vyjednávat velice tvrdě.
Nizozemsko
Kromě ochrany práv svých občanů na Ostrovech budou chtít nizozemští vyjednavači prosadit volný obchod a úpravu společného evropského rozpočtu. Nizozemí zkrátka nebude chtít poškodit obchodní zájmy svých firem, a tak se dá očekávat, že bude tvořit protiváhu vůči Německu a Francii.
Polsko
Také Polsko se bude při vyjednávání soustředit na práva svých občanů ve Velké Británii nebo na změnu nastavení evropských financí. Podle odhadů polské vlády žije ve Spojeném království více než 800 tisíc Poláků a polština je tak druhou nejrozšířenější řečí. Současně se ale odhaduje, že po brexitu by se zpět do Polska mohlo vrátit kolem 200 tisíc lidí, což by podle polské vlády mohlo polské ekonomice pomoci.
Portugalsko
Práva občanů, obrana a bezpečnost, evropský rozpočet. To jsou hlavní body, s nimiž do vyjednávání o brexitu půjde Portugalsko. To je jednak silně proevropskou, ale také proatlantickou zemí. „Musíme jednoznačně chránit rovnováhu mezi kontinentálními a atlantickými vazbami, které jsou pro zemi jako Portugalsko klíčové,“ řekl portugalský ministr zahraničí Augusto Santos Silva.
Rakousko
Naši jižní sousedé se budou soustředit především na práva svých 25 tisíc spoluobčanů, žijících ve Velké Británii a na nastavení evropského rozpočtu. Rakušané budou chtít docílit toho, aby zbylé země Evropské unie nemusely látat díru ve společné evropské pokladně, která v ní po odchodu Velké Británie vznikne. Rakousko bude také prosazovat těsnější integraci členů Evropské unie a v neposlední řadě také reformu fungování Evropské komise. Mimo jiné i snížením počtu eurokomisařů na polovinu, tedy na čtrnáct. Politico očekává, že Rakousko bude své požadavky prosazovat se střední intenzitou.
Rumunsko
Rovněž Rumunsku leží na srdci zájmy jeho občanů ve Spojeném království. Kromě toho ale chce dbát na dojednání dobrých vztahů s Británií. Rumunská vyjednávací strategie se bude opírat o ujištění, že občané zemí Evropské unie nebudou nijak znevýhodňováni ve prospěch Britů. Teprve až další v pořadí se bude nacházet ekonomika.
Řecko
Řecká vláda zatím své karty příliš neukázala. Přesto server Politico odhaduje, že bude klást důraz především na ochranu práv svých občanů, kteří na Ostrovech žijí. Stejně tak se dá jen odhadnout, do jaké míry bude řecké vyjednávání tvrdé. Nevíme vlastně nic konkrétního.
Slovensko
Slovenské zájmy jsou prakticky shodné s těmi rumunskými. Premiér Robert Fico jde však ve své rétorice ještě dál. Před časem totiž v rozhovoru pro Financial Times prohlásil, že Evropská unie učiní brexit pro Velkou Británii velmi bolestným. Přesto bude Fico žádat, aby bylo se 75 tisíci Slováky ve Velké Británii zacházeno stejně jako s britskými občany.
Slovinsko
Slovinsku leží na srdci především plynulé čerpání evropských peněz. Teprve až za ním jsou práva občanů žijících na Ostrovech. „Naším prvořadým zájmem je dosažení dohody o evropském rozpočtu,“ řekl vysoký slovinský vládní úředník serveru Politico.
Španělsko
Španělé budou vést poměrně tvrdá jednání především o ukotvení Gibraltaru. Kromě toho budou usilovat o reciproční dohodu o ochraně občanů. Ve Španělsku totiž žije o 300 tisíc více Britů než Španělů ve Velké Británii. Do Španělska navíc každý rok jezdí kolem 18 milionů Britů na dovolenou. To už za rozumné vyjednávání stojí.
Švédsko
Hlavním tématem Švédů bude evropský rozpočet a zachování jednoty zbylých sedmadvaceti států Evropské unie. Odhaduje se totiž, že odchod Velké Británie z EU bude pro evropský rozpočet znamenat zhruba 13procentní výpadek příjmů. Společná kasa se tak evidentně nějakému zreformování nevyhne.
-usi-
