Americký prezident Donald Trump po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským prohlásil, že Rusko a Ukrajina by měly uzavřít mírovou dohodu na současné linii bojů. Jiná řešení by podle něj byla „příliš komplikovaná“. Trump to uvedl podle agentur několik hodin po napjatém rozhovoru se Zelenským ve Washingtonu.
„Měli by se zastavit tam, kde jsou. Ať si oba přisvojí vítězství, nechte historii rozhodnout! Už dost střelby, dost zabíjení, konec obrovského a neudržitelného utrácení peněz,“ napsal americký prezident na své sociální síti Truth Social. Dodal, že válka by se podle něj vůbec nerozhořela, kdyby tehdy byl prezidentem.
Otazníky kolem Tomahawků
Zelenskyj jednání s Trumpem označil za produktivní. Podle agentury Reuters spolu státníci hovořili především o protivzdušné obraně, bezpečnostních zárukách pro Kyjev a o možnosti dodávek střel dlouhého doletu Tomahawk. K této otázce se však ukrajinský prezident nechtěl blíže vyjadřovat. „Rozhodli jsme se, že o tom nebudeme mluvit, protože Spojené státy nechtějí eskalaci,“ citovala Zelenského televize CNN.
Podle informací serveru Axios Trump Zelenskému sdělil, že střely Tomahawk Ukrajině prozatím neposkytne. Tyto zbraně by umožnily zasahovat cíle hluboko na území Ruska, včetně Moskvy, což Moskva označuje za potenciální eskalaci ze strany USA. „Je dobře, že prezident Trump neřekl ne, ale dnes neřekl ani ano,“ uvedl Zelenskyj později v rozhovoru pro stanici NBC.
Trump během jednání zároveň poznamenal, že doufá, že se podaří válku ukončit bez nutnosti nasazení střel Tomahawk. „Budeme hovořit o střelách Tomahawk, ale chtěli bychom, aby je nepotřebovali, mnohem víc bychom chtěli, aby válka skončila,“ prohlásil americký prezident na úvod setkání se Zelenským.
Mohlo by vás zajímat
Obě strany chtějí ukončení války, myslí si Trump
Šéf Bílého domu dále uvedl, že podle jeho názoru si jak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, tak ruský prezident Vladimir Putin přejí ukončení války. Zelenskyj s tím souhlasil, nicméně zdůraznil, že je potřeba vyvinout na Moskvu větší tlak, aby k ukončení konfliktu skutečně došlo. Kyjev zároveň požaduje jasné bezpečnostní záruky.
Trump tento týden telefonicky hovořil i s Vladimirem Putinem a podle Washingtonu i Moskvy by se oba prezidenti měli do dvou týdnů setkat v Budapešti. K osobnímu setkání Putina a Zelenského na maďarské půdě podle Trumpa zřejmě nedojde.
Ukrajina stejně jako většina evropských zemí nadále vyzývá Rusko, aby stáhlo svá vojska, která od roku 2022 okupují přibližně pětinu ukrajinského území. Moskva to odmítá a podmiňuje uzavření míru řešením takzvaných „základních příčin“ konfliktu – tedy snahou Ukrajiny o vstup do NATO či prozápadní revolucí v roce 2014, která vedla k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko rovněž trvá na mezinárodním uznání anexe okupovaných území, z nichž část dosud plně nekontroluje.
Evropa přihlíží s obavami
Trumpova snaha o „rychlé ukončení války“ zapadá do jeho dlouhodobě deklarované politiky omezování zahraniční angažovanosti USA a snižování nákladů na obranu spojenců. V Evropě však jeho výroky vyvolávají obavy, že by případná dohoda „na linii bojů“ fakticky legitimizovala ruské územní zisky a oslabila jednotu NATO.
Z ekonomického hlediska by rychlé uvolnění napětí na východní frontě mohlo krátkodobě stabilizovat ceny energií a surovin, zejména plynu a ropy. Na druhou stranu by politicky motivovaný kompromis bez jasných bezpečnostních garancí pro Ukrajinu mohl dlouhodobě zvýšit riziko nových konfliktů a geopolitické nejistoty, která brzdí investice i průmyslovou výrobu napříč evropským kontinentem.
