TikTok, Facebook nebo Instagram by mohly být v Evropě dostupné až od 16 let. Klíčový výbor Evropského parlamentu schválil návrh, který má omezit přístup dětí k sociálním sítím a přinutit platformy zabudovat bezpečnostní prvky přímo do jejich designu.
Přístup dětí k sociálním sítím se musí zásadně změnit, protože představují řadu vážných rizik. To je hlavní poselství Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) Evropského parlamentu. Většinově podpořil zprávu evropské poslankyně Christel Schaldemoseové (S&D/Dánsko). Navrhuje, aby byl stanoven minimální věk pro přístup k populárním sociálním sítím, jako je Facebook, TikTok, Instagram nebo také YouTube.
„Za prvé potřebujeme nastavit vyšší laťku pro přístup k sociálním médiím, proto navrhujeme minimální věk 16 let v celé EU. Za druhé potřebujeme silnější ochranná opatření pro nezletilé osoby využívající online služby. Moje zpráva požaduje povinné zabudování bezpečnostních prvků do designu sociálních platforem a zákaz nejškodlivějších mechanismů pro zapojení nezletilých osob,“ uvedla Schaldemoseová.
Se souhlasem rodičů od 13 let
Kromě sociálních sítí má omezení platit také pro platformy pro sdílení videí nebo nástroje AI. V případě, že děti dostanou výslovný souhlas rodičů, mohly by sociální sítě používat už od 13 let. Návrh zprávy přijalo 32 poslanců, 5 bylo proti a 9 se zdrželo hlasování.
Z českých europoslanců návrh podpořila Kateřina Konečná zvolená za KSČM (Nezařazená/Česká republika). Jaroslav Bžoch zvolený za ANO (PfE/Česká republika) se zdržel hlasování. Zprávu podpořili i poslanci nejsilnější frakce Evropské lidové strany, ale také Zelení a Levice.
Mohlo by vás zajímat

To signalizuje rostoucí obavy zákonodárců, že velké digitální platformy nedokážou ochránit mladé uživatele před návykovým designem, škodlivým obsahem a manipulativními algoritmy. Kromě přísnějšího prosazování zákona o digitálních službách (DSA) zpráva požaduje zavedení nových unijních pravidel pro sociální sítě. Ty by se mohly objevit v nařízení o digitální spravedlnosti, které připravuje Komise.
Australská inspirace
Hlasování, které se konalo 16. října, přichází v době, kdy předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ocenila australský zákaz sociálních médií pro osoby mladší 16 let. V Evropě se také diskutuje o harmonizovaném „digitálním věku způsobilosti k právním úkonům“. Systém ověřování věku má vycházet z digitální peněženky EU, kterou v pilotním projektu testuje pět členských zemí. Systém by potvrzoval věk uživatele bez sdílení jakýchkoli osobních údajů.
Dánská europoslankyně Schaldemoseová už dříve v rozhovoru pro EU Perspectives uvedla, že provozovatelé sociální sítích a dalších platforem utrácejí miliardy dolarů, aby zvýšili závislost svých uživatelů na jejich produktech.
„Obviňovat rodiče je nespravedlivé. Povinnost musí jasně spočívat na těchto platformách,“ zdůraznila. Konzervativní a krajně pravicovými europoslanci naopak tvrdí, že bezpečnost na internetu by měla zůstat primárně v odpovědnosti rodičů.
Digitální návyky evropské mládeže
Hlasování výboru se časově shodovalo se zveřejněním průzkumu Eurobarometru o využívání sociálních médií. Šetření ukazuje, že se sociální média stala nezbytnou součástí života mladých Evropanů.
65 % respondentů ve věku od 15 do 24 let uvedlo, že jsou sociální média jejich hlavním zdrojem zpráv a informací, daleko před televizí. Kromě toho téměř tři čtvrtiny (74 %) sledují influencery nebo další tvůrce obsahu a často se zapojují do recenzí, komentářů a obsahu týkajícího se životního stylu.
Evropští poslanci budou o zprávě jednat ještě na plénu na konci listopadu. Pokud ji podpoří, má připravit půdu pro nové legislativní návrhy Komise v rámci návrhu nařízení o digitální spravedlnosti.