Russia Today nebo Sputnik nadále vydělávají na sdílení svého obsahu na sociálních sítích Facebook a Instagram. A to navzdory tomu, že se obě propagandistická média objevují na evropských sankčních seznamech.
„Neregulované odměňování na sociálních sítích způsobuje naši krizi důvěryhodnosti informací,“ prohlásila Sarah Murphy Madiaová z neziskové organizace What to Fix na slyšení zvláštního výboru pro evropský štít demokracie v Evropském parlamentu.
Kritizuje dvě věci: Jednak to, že sociální sítě stále vyplácejí peníze i šiřitelům dezinformací nebo subjektům na sankčních seznamech. Jednak také malý podíl zisků vyplácený běžným tvůrcům obsahu — tedy těm, jejichž obsah žádná pravidla neporušuje.
„Meta loni vydělala 160 miliard dolarů (3,3 bilionu korun) na reklamních příjmech. Z toho rozdělila tvůrcům a vydavatelům dvě miliardy dolarů (41,6 miliardy korun). To znamená pouhých 1,3 procenta,“ poznamenala. „Snapchat naproti tomu rozdělil 13 procent. Víme tedy, že to může být více,“ zdůraznila Madiaová.
I proto má být monetizace platforem v evropské sedmadvacítce regulována, řekla před europoslanci. Nestačí k tomu ani současná legislativa, která reguluje digitální trh, konkrétně nařízení o digitálních službách (DSA), nařízení o digitálních trzích (DMA) a také evropský akt o svobodě médií (EMFA).
Mohlo by vás zajímat
Odměna za ruskou propagandu
Její kritika reaguje i na zprávu, že subjekty sankcionované EU zůstávají zaregistrovány v programech monetizace společnosti Meta. Jedná se například o webové stránky ruské státní televize Russia Today nebo agentury Sputnik. Evropské úřady je obvinily z manipulace a šíření dezinformací (FIMI).
„Dodnes existují osoby sankcionované EU za aktivity FIMI, které prováděly na sociálních médiích. Teoreticky stále dostávají peníze od sociálních platforem přímo v Evropě,“ uvedla Madiaová. Jednou z nich je švýcarsko-kamerunská aktivistka Nathalie Yambová, která se dostala na evropský sankční seznam kvůli svým proruským aktivitám.
Dohled versus svoboda
Poslanci Evropského parlamentu se neshodli na tom, jak daleko má regulace sociálních sítí zajít. Beata Szydłová (ECR/Polsko) varovala, že případné zpřísnění evropské legislativy nesmí vést k omezení svobody projevu. Hlavní slovo v regulaci online reklamy mají mít ale jednotlivé členské země, uvedla.
Europoslankyně Alexandra Geeseová (Zelení/Německo) naopak prohlásila, že programy odměn provozovatelů sociálních sítí představují vážnou hrozbu pro demokratickou diskuzi. „Monetizace vytváří průmysl na dezinformace. Odměňuje tvůrce obsahu, kteří se zaměřují na dezinformace, propagandu, rozhořčení, vztek, nenávist a násilí,“ zdůraznila. Příčinou je odměňování na základě sdílení a čtenosti. Naopak to poškozuje tradiční média, která dodržují novinářské standardy.
Navrhla použít článek 34 nařízení o digitálních službách (DSA). Ten jako systémové riziko označuje situaci, kdy provozovatelé sítí a vyhledávačů mohou vyvolat nebo zesílit negativní důsledky, které mohou poškozovat veřejný zájem.
Veřejné registry
Murphy Madiaová dále navrhla povinné zveřejňování informací o monetizaci na sociálních sítích, aby uživatelé měli informace o tom, jaký obsah je finančně odměňován. Mají vzniknout také veřejné registry, které budou obsahovat údaje, kdo a kolik dostává peněz.
Tato opatření by mohlo obsahovat připravované nařízení o digitální spravedlnosti (DFA). Nová legislativa má zakotvit právo na odškodnění pro vydavatele a další tvůrce obsahu, kteří byli nespravedlivě odměněni nebo nebyli odměněni vůbec.
Debata o zpřísnění regulace přichází v době, kdy americké společnosti Meta a Google přestaly v zemích Unie nabízet reklamu týkající se politických otázek nebo voleb. Souvisí to se zavedením nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy (TTPA), které platí od 10. října. Po poskytovatelích reklamy například požaduje, aby pro cílení politických reklam použili osobní údaje jen tehdy, pokud s tím zákazník souhlasil.
