Armádní inovace se někdy rodí v utajení a pod kryptickými názvy. Bezpilotní letouny, které mají radikálně změnit výcvik a posílit obranu, vznikají v rámci projektu Owad (česky Hmyz). Polští specialisté jím sledují vytvoření univerzální výcvikové platformy.
Novinka by, v závislosti na aktuálních potřebách, měla sloužit k široce pojatému výcviku vojáků. Ale pozor, letouny z projektu Owad se dokáží proměnit i v kamikadze drony. Jejich obrovskou výhodou je cena a rychlá oprava.
„Předpokládali jsme, že drony budou levné a snadno vyrobitelné. Zakládáme je na schématu, které lze replikovat na úrovni samotných vojenských jednotek,“ vysvětlil portálu Polska Zbrojna vedoucí katedry informatiky a moderních technologií na Akademii pozemních sil ve Vratislavi major Krzysztof Górski.
Komár, Včelka a Babí léto
Takto vznikly tři základní modely: Mosquito (Komár), Bee (Včelka) a Indian Summer (Babí léto).
Tajemství rychlé, modulární, výroby tkví v technologii 3D tisku. Rámy dronů vyrábějí buď klasickou metodou FDM (vrstvení termoplastů), nebo práškovým tiskem, upřesnil Krzysztof Górski. Základní plošiny poté vývojáři dovybavují v závislosti na účelu, který jim zadali.
Komár: Má jednoduchý motor, letový ovladač, GPS a analogovou kameru. Slouží jako vzdušný cíl pro pozemní podjednotky. Vojáci s ním cvičí boj s bezpilotními letouny, přičemž se ho snaží zasáhnout zbraněmi s hladkým vývrtem nebo karabinami Grot. Dron lze ovládat ze vzdálenosti kilometru a ve vzduchu se vznáší asi deset minut.
Mohlo by vás zajímat
Včelka: Na základní úrovni se hodí pro výuku pilotáže, ale má daleko větší taktické možnosti. Včelku vývojáři vybavili HD kamerou a kapkovým modulem, ke kterému lze připevnit výbušnou nálož o hmotnosti přibližně kilogramu.
Jak se řídí kamikadze dron?
Nejzajímavější možnosti však nabízí model Babí léto.
Tento bezpilotní letoun lze snadno přeměnit na kamikadze dron. Stačí k němu připevnit půlkilogramovou hlavici. Klíčovou obrannou vlastností se stává jeho řízení: operátor ho vede pomocí dva km dlouhého optického vlákna.
„Díky tomu zůstává odolný vůči rušení generovanému prostředky elektronického boje,“ vypíchl major Górski a odhaluje tak jeho klíčovou taktickou výhodu na moderním bojišti.
Nízké náklady jako hlavní zbraň
Drony z dílny Akademie pozemních sil vývojáři představili v Biedrusku na nedávné konferenci „Trainer-2025“. Setkání doprovodili ukázkami na cvičišti. Právě tam se vojáci z Výcvikového střediska poznaňských pozemních sil setkali tváří v tvář s Komárem.
Operátor dron vypustil, ten vzlétl do vzduchu, zakroužil nad blízkou jednotkou a začal manévrovat několik desítek metrů od ní. Vojáci zaujali pozice za zvláštními kryty, načež zahájili palbu. Jedna z salv se ukázala jako účinná. Bezpilotní letoun se zřítil na zem z výšky několika desítek metrů. Jak se brzy ukázalo, kulka prorazila rám dronu a zahákla se za jeden z motorů a vrtuli.
„Plášť musíme vyměnit, ale většinu ostatních prvků lze obnovit. Budou moci být použity při konstrukci dalšího bezpilotního letounu,“ vysvětluje dále Górski.
Podle výpočtů autorů projektu se náklady na výrobu pohybují v řádech tisíců zlotých:
- Mosquito: asi 1,3 tisíce zlotých
- Včelka: asi 1,7 tisíce zlotých
- Babí léto: asi 2,5 tisíce zlotých
Výstavba potřebného technického zázemí, tvořeného především 3D tiskárnami, znamená náklady od 50 tisíc zlotých (v případě FDM tisku) až po 300 tisíc zlotých (pro práškový tisk). Projekt Hmyz polští experti ještě neuzavřeli a práce na některých řešeních pokračují.
