Šokující zvrat v největším česko-německém projektu: Český miliardář Daniel Křetínský se stahuje z německého ocelářského gigantu Thyssenkrupp Steel Europe. Křetínský, který měl v divizi 20procentní podíl, se s mateřskou společností dohodl, že svůj podíl prodá a vložené peníze získá zpět. Co bude následovat?
Skončí zdlouhavé jednání o vytvoření společného podniku, které mělo šanci na vznik ocelářského gigantu v Evropě. Thyssenkrupp nyní zintenzivní rozhovory s indickou společností Jindal Steel International, která o celou divizi projevila zájem.
Definitivní odchod
Podnikatel Daniel Křetínský a jeho EP Group (dříve EP Corporate Group) už nechtějí dál usilovat o německou ocelářskou divizi Thyssenkrupp Steel Europe (TKSE). EP Group loni nashromáždila zhruba 20procentní podíl s cílem zvýšit ho až na 50 procent a vytvořit s Thyssenkruppem společný podnik.
„EP Group po dohodě s Thyssenkrupp odchází ze společnosti Thyssenkrupp Steel Europe. Převedla zpět svůj 20procentní podíl,“ potvrdil mluvčí EP Group Daniel Častvaj. Skupina podle něj celou věc více komentovat nebude.
Ačkoli ani jedna strana v minulosti neuvedla kupní cenu podílu, informované zdroje podle agentury Reuters mluvily o částce kolem 140 milionů eur (přibližně 3,4 miliardy korun). Právě tuto částku Křetínského podnik získá zpět.
Mohlo by vás zajímat
Thyssenkrupp tlačí na prodej Indům
Od loňského nákupu pětinového podílu v TKSE se jednání o vytvoření společného podniku příliš nepohnula. Zlom nastal v září, kdy Thyssenkrupp obdržel nezávaznou nabídku na převzetí TKSE od indické společnosti Jindal Steel International.
Dohoda o ukončení snah Křetínského získat v TKSE vliv je pro Thyssenkrupp impulsem, aby firma zintenzivnila jednání s indickou Jindal Steel. EP Group uvedla, že respektuje rozhodnutí společnosti Thyssenkrupp soustředit se na jednání s indickou firmou. Reuters přitom divizi TKSE popisuje jako nestabilní byznys, kterého se mateřský Thyssenkrupp snaží zbavit už léta.
Akcie Thyssenkrupp na zprávu na trhu Xetra ve Frankfurtu nad Mohanem reagovaly poklesem, ačkoli dříve vykazovaly růst. Později však růst obnovily a dostaly se nad denní maximum.
Rozhodnutí Křetínského přichází v době, kdy evropské ocelářství čelí rostoucí nejistotě. Na výrobu oceli v Evropě nepříznivě doléhají vysoké ceny energií, levný dovoz z Číny a zpoždění dekarbonizace v jednom z nejvíce znečišťujících průmyslových odvětví.
