Ve většině italských regionů teprve v pondělí začíná školní rok. Děti se tam vrací do lavic po 12 až 13 týdnech volna – jedněch z nejdelších letních prázdnin v Evropě. Rodiče však mají podle pracovního práva obvykle čtyři až pět týdnů dovolené, což znamená, že po zbytek léta musí řešit hlídání a program jinak. Podobná situace není v Evropské unii jen v Itálii, dlouhé letní prázdniny mají i děti v Řecku, Portugalsku nebo na Maltě.
Prázdniny v jižních zemích nekončí jen kvůli odpočinku. Stále více se ozývají hlasy, že výuka v červnu a na začátku září je kvůli vlnám veder prakticky neudržitelná. „Vedle dopadů na zdraví nemůžeme ani zaručit kvalitu výuky,“ varuje italský učitel a odborář Antonino Rinaldo. Problém zhoršuje fakt, že klimatizaci má jen zlomek škol a budovy jsou často zastaralé. Odbory také poukazují, že vyučování ve vedru je těžkou zkouškou i pro řadu pedagogů, jejichž průměrný věk roste. Více než polovina učitelů v Itálii je starší 50 let.
V pondělí by se podle aktuálních předpovědí měly teploty vyšplhat k 30 stupňům Celsia na řadě míst v Itálie včetně v některých oblastech na severu země. Častěji bývají horka i ke konci školního roku, například v květnu, kdy se konají zkoušky. „Letní podmínky začínají dříve na jaře a trvají déle do podzimu,“ poukazuje vědkyně z unijního programu Copernicus Francesca Guglielmová. Podle vědců je růst teplot součástí změn klimatu, které způsobily lidské aktivity.
Finanční zátěž
Pro firmy znamená absence dostupného hlídání vyšší počet volných dnů či sníženou produktivitu, když zaměstnanci musejí skloubit práci s péčí. Ekonomové upozorňují, že investice státu do dostupnějších služeb péče o děti a modernizace škol by mohly snížit finanční zátěž rodin i pracovního trhu.
Podle údajů Evropské komise trvají letní prázdniny v EU většinou osm až dvanáct týdnů. Nejkratší jsou ve Francii, Dánsku či Nizozemsku, kde se děti vrací do školy už po dvou měsících. V Česku mají žáci zhruba devět týdnů volna, což je evropský průměr. Na opačném konci stojí Itálie nebo Řecko, kde děti tráví mimo školu celé tři měsíce.
Rodiny platí tábory, spoléhají na prarodiče
Dlouhé volno má přímé ekonomické dopady na rodiny. Rodiče musí zajistit dohled nad dětmi po dobu, kdy sami pracují. V zemích střední Evropy i v Česku se proto stalo běžným, že část léta tráví děti u prarodičů. Velký podíl rodin investuje do příměstských a pobytových táborů, které stojí několik tisíc korun týdně. Někteří rodiče využívají i placené hlídání, což však zvyšuje finanční zátěž.
Pro firmy to znamená, že zaměstnanci žádají čerpání volna v hlavní sezóně, což komplikuje organizaci práce. Z ekonomického pohledu se tak téma délky školních prázdnin promítá i do produktivity práce a rodinných rozpočtů.
Mohlo by vás zajímat
Experti navíc upozorňují, že příliš dlouhé prázdniny mohou mít negativní dopad na znalosti a dovednosti žáků. Fenomén označovaný jako summer slide se projevuje tím, že děti po třech měsících bez školy zapomínají část látky, kterou se během roku naučily. Na jejich návrat do školy se pak více promítá rodinné zázemí – děti z podnětnějších prostředí čtou a procvičují, zatímco jiné se vrací s výpadky, které prohlubují vzdělávací nerovnosti.
