Evropská unie chce být globálním lídrem v oblasti umělé inteligence a zvítězit v souboji o technologickou nadvládu nad USA i Čínou. Evropská komise plánuje postavit gigatovárny pro rozvoj AI a trojnásobně zvýšit kapacity datových center. Kritici se ale obávají, že to nemusí stačit, pokud se výrazně nezjednoduší evropská regulace.
Jak udělat z EU technologickou velmoc? O tom diskutovali politici, zástupci průmyslu a další odborníci na konferenci bruselského think-tanku Bruegel. „Mario Draghi nás loni varoval, že EU zaostává za USA v růstu produktivity. Hlavním důvodem je slabý digitální sektor,“ řekl na úvod debaty Bertin Martens z vlivného think-tanku.
Globální centrum umělé inteligence
Brusel si klade nemalé cíle. Chce z unijní sedmadvacítky učinit globálního lídra v oblasti umělé inteligence (AI). Evropská komisařka Henna Virkkunenová, jež má na starosti technologickou suverenitu bloku, představila rozsáhlý plán, který má z Evropy učinit „kontinent umělé inteligence“.
Znamená to postavit až pět gigatováren pro rozvoj AI za 20 miliard eur (488 miliard korun), zavést datovou unii pro usnadnění přístupu k datům. Komise také chystá návrh nařízení o rozvoji cloudových služeb a AI, který má do sedmi let ztrojnásobit kapacitu datových center v Evropě.
„Prioritou Komise je vytvořit z Evropy nejlepší místo na světě pro výzkum, pro zakládání inovativních společností a také pro úspěch v oblasti AI,“ prohlásila Virkkunenová. EU má o 30 procent více výzkumníků v oblasti AI na obyvatele než USA, sedm tisíc startupů a také řadu špičkových univerzit. Pro rozvoj technologií zatím chybí dostatek soukromého kapitálu a omezení byrokratických překážek.
Nejasná pravidla odrazují investory
Zástupci firem ale varují, že složitá unijní regulace stále zůstává hlavní překážkou dalšího rozvoje. „Příliš komplikovaná a nejasná regulace snižuje pravděpodobnost, že technologické společnosti realizují velké a náročné investice,“ varovala Nanna-Louise Lindeová, která je viceprezidentkou pro evropské záležitosti ve společnosti Microsoft. Připomenula, že americká firma už v Evropě investovala téměř 20 miliard eur (488 miliard korun).
Další výzvou zůstává rozvoj evropských startupů v oblasti AI. Ředitel nadace Innovate Europe Foundation Clark Parsons prohlásil, že EU sice má startupy v hodnotě 3,5 bilionu eur, většina jejich expanze se ale odehrává na trhu ve Spojených státech. Jako příklad uvedl švédskou fintechovou společnost Klarna, která vstoupila na newyorskou burzu, aby získala další peníze na svůj růst.
Mohlo by vás zajímat
Největší charita na světě
Parsons varoval, že se z Evropy stává „největší charita na světě“ pro zakladatele technologických společností. Starý kontinent sice vychovává řadu špičkových manažerů i vědců, největší ekonomický prospěch z toho nakonec mají Spojené státy.
Diskutující se vraceli k rozporu, jak udržet Evropu technologicky nezávislou a zároveň udržet její konkurenceschopnost. Pro evropskou komisařku Virkkunenovou znamená suverenita možnost volby, s kým budou evropské firmy spolupracovat.
Parsons ale namítl, že se Evropa už stala technologickou kolonií USA. „Ročně posíláme přes Atlantik americkým společnostem přibližně 264 miliard eur za cloudové a IT služby,“ prohlásil. Diskuse ukázala, že digitální ambice Evropy čelí mnoha překážkám – od roztříštěnosti unijních trhů až po nejasnou a nepřehlednou regulaci.
