Americká vláda nově drží desetiprocentní podíl ve společnosti Intel. Výrobce čipů jej přenechal výměnou za miliardové granty. Podle prezidenta Donalda Trumpa Spojené státy „nezaplatily ani cent“.
Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů, zhruba 186 miliard korun.
Miliardové subvence
Částka podle výrobce zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů, přibližně 119,24 miliardy korun, z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA, které dosud tamní vláda nevyplatila. Její součástí jsou také dotace v hodnotě 3,2 miliardy dolarů přidělené firmě v rámci program Secure Enclave, jehož cílem je zajistit spolehlivé dodávky čipů pro obranu USA.
„Tato investice ve výši 8,9 miliardy dolarů je doplňkem k subvencím 2,2 miliardy dolarů z programu CHIPS, které již Intel obdržel. Celková investice tak činí 11,1 miliardy dolarů,“ uvedla společnost Intel.
Skvělá dohoda
Trump v pátek nejprve informoval, že vedení Intelu s poskytnutím podílu vládě souhlasilo. O něco později uvedl, že vláda již podíl získala. „Spojené státy za tyto akcie nic nezaplatily a tyto akcie nyní mají hodnotu zhruba 11 miliard dolarů (230,12 miliardy korun),“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. „Je to skvělá dohoda pro Ameriku a také skvělá dohoda pro Intel,“ dodal.
Dosažení dohody potvrdil rovněž ministr obchodu Howard Lutnick. „Spojené státy nyní vlastní deset procent Intelu,“ napsal na sociální sítí X. Dohoda je podle něj „spravedlivá pro Intel i pro americký lid“.
Mohlo by vás zajímat
Agentura Reuters uvedla, že dohoda Trumpovi vylepší vztahy s generálním ředitelem Intelu Lip-Bu Tanem. Prezident podle Reuters nedávno prohlásil, že měl by generální ředitel odstoupit kvůli střetu zájmů.
Kdysi dominantní hráč
Agentura Bloomberg v pondělí uvedla, že má Trumpova administrativa v plánu získat desetiprocentní podíl v Intelu výměnou za granty, které byly pro firmu v rámci programu CHIPS schváleny za administrativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Krok podpořil nezávislý levicový senátor Bernie Sanders. „Pokud společnosti vyrábějící mikročipy dosáhnou zisku z velkorysých grantů, které obdrží od federální vlády, daňoví poplatníci v Americe mají právo na rozumný návrat této investice,“ sdělil agentuře Reuters politik, který se označuje za socialistu a v minulosti kandidoval v demokratických prezidentských primárkách.
Rozhodnutí naopak kritizuje Nancy Tenglerová, generální ředitelka společnosti Laffer Tengler Investments zabývající se správou finančních prostředků. „Nevidím v tom žádný přínos pro americké daňové poplatníky, ani nutně pro odvětví výroby čipů,“ uvedla investorka, která se se před lety podílu v Intelu zbavila.
Hrozba vměšování
Tenglerová zároveň vyjádřila obavy z možného prezidentova vměšování do podnikání společnosti. „Je mi jedno, jak dobrý jste obchodník, přenechte to soukromému sektoru a nechte lidi jako já, aby byli kritici, a vláda ať se věnuje vládním záležitostem,“ cituje Tenglerovou server televize PBS.
Intel kdysi dominoval trhu s polovodiči, ale už několik let se potýká s problémy. Zejména v oblasti čipů pro umělou inteligenci (AI) zaujal vedoucí pozici specialista na grafické karty Nvidia. Intel je navíc pod silnějším tlakem i ve svém tradičním oboru, kterým jsou procesory pro osobní počítače a čipy pro datová centra.
Text jsme aktualizovali
