Řešení sporů u archeologických průzkumů, průtahy při výstavbě, ale také pravidelnou údržbu, má urychlit dělení tendrů na menší části. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) aktuálně zkouší takzvaný dynamický nákupní systém na dálnici D35 nebo u dálnice D1.

První „dynamické nákupy“ odstartoval státní podnik podle generálního ředitele Radka Mátla v červnu. U dynamického nákupního systému na záchranný archeologický výzkum už ŘSD vyhlásilo první výzvy.

K dělení výběrových řízení na menší části vedly spory o vítězství v tendrech na záchranné archeologické práce. Konkrétně výstavbu úseku D35 zablokoval spor letos na jaře.

Mátl to tehdy komentoval slovy, že se „v posledních měsících rozhořel nelítostný boj, napadání veškerých referencí dodavatele a osob, napadání mimořádné nabídkové ceny, spekulativní námitky ze strany jednotlivých archeologických společností a přidružených společnostní Samson a Eurovia“. Zpoždění u stavby odhadl na tři až šest měsíců.

Mohlo by vás zajímat

D35, stavba Vysoké Mýto – Džbánov. Foto. ŘSD

Spor o archeologický průzkum brzdí i výstavbu úseku dálnice D11 mezi Jaroměří a Trutnovem. Úřad pro hospodářskou soutěž (ÚOHS) zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvýhodnější nabídky. „Zakázková ‚válka‘ mezi archeology nadále oddaluje výstavbu dálnic!,“ napsal v červenci šéf ŘSD na sociální síti X.

„S ŘSD v této věci úzce spolupracujeme a hledáme nejefektivnější a současně systémové řešení situace,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Možnost využití dynamického nákupního systému je jednou z variant, kterou úřad podporuje.

Pozitivní příklady táhnou

Aktuálně už ŘSD v rámci dynamického nákupního systému uzavřelo smlouvy například na výzkum u dálnice D55 v úseku mezi Kokory a Přerovem, bezpečnostní přechod pro zvěř na Černovické terase na dálnici D1 a tři úseky dálnice D35 mezi Úlibicemi a Hořicemi.

Dynamický nákupní systém je v rámci zadávaní veřejných zakázek podle Mátla relativní novinkou – v rámci ŘSD se začal využívat v posledních dvou letech. Původně sloužil hlavně pro běžné a opakující se činnosti, například nákupy.

„Na základě pozitivních zkušeností se postupně jeho využití na ŘSD rozšiřuje. Po problému s otevřenými řízeními v rámci záchranného archeologického výzkumu jsme se rozhodli využít tuto formu i na výběrová řízení na provádění výzkumů,“ vysvětlil Mátl. Připustil však, že ne pro všechny druhy veřejných zakázek je systém vhodný.

Princip dynamického nákupního systému stojí na tom, že je otevřený všem uchazečům, kteří splní kvalifikační kritéria. Podle Mátla je možné se do něj nominovat i v průběhu už zavedeného systému.