Maďarsko a Slovensko mají problém. Tok ruské ropy potrubím Družba se zastavil. Stalo se tak po úspěšném ukrajinském útoku na čerpací stanici Nikolskoje v Tambovské oblasti. Zatím není jasné, jak dlouho tento výpadek potrvá. Česká republika může být v klidu, ruskou ropu totiž od letošního března neodebírá.
Jak uvedl web The Kyiv Independent, za útokem stál nejznámější ukrajinský expert na dronové útoky Robert „Maďar“ Brovdi. Těžko si lze představit, že by se takový útok mohl odehrát bez souhlasu nejvyšších představitelů Ukrajiny. Navíc v době, kdy se prezident Donald Trump snaží zprostředkovat jednání o míru na Ukrajině.
Rostoucí napětí mezi Ukrajinou a Maďarskem
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha ani nepotvrdil, ani nevyvrátil informace o posledním útoku. Pouze na síti X napsal ironickou poznámku, že Maďarsko „může posílat stížnosti a výhrůžky Moskvě, nikoli Kyjevu.“
Maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó, známý svou proruskou orientací, označil útok za „skandální a nepřijatelný“. Ruský náměstek ministra energetiky Pavel Sorokin mu prý sdělil, že technici pracují na rychlé opravě zasažené čerpací stanice.
Slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková uvedla, že obnovení dodávek ropy očekává v nejbližších dnech. „Ráda bych ujistila občany, že bezpečnost zásobování regionu není tímto ohrožena. Dodávky pro Slovensko byly plněné podle harmonogramu a jejich obnovení očekáváme po odstranění poruchy v nejbližších dnech,“ uvedla Saková.
Zastavení dodávek potvrdil slovenský provozovatel ropovodů Transpetrol i maďarský ropný koncern MOL. Maďarsko stále dováží většinu ropy potrubím Družba, který vede z Ruska přes Bělorusko a Ukrajinu. V loňském roce Rusko podle agentury Reuters dodávalo Maďarsku touto trasou přibližně 95 000 barelů ropy denně. Stejně závislé na ruské ropě je také Slovensko.
Nedostatek benzinu v Rusku
Zatímco Rusové útočí hlavně na civilní cíle, Ukrajinci se snaží ochromit ruskou ekonomiku. Od začátku srpna provedli sérii útoků na ruské ropné rafinerie. Bezpilotními letouny zasáhli mimo jiné závod Rosněfti v Novokujbyševsku a Saratově a rafinerii Lukoilu ve Volgogradu. Jedná se o poměrně velké rafinerie s roční kapacitou na zpracování téměř 30 milionů tun ropy. Další útoky mířily na Syzraňskou, Slavjanskou a Afipskou rafinerii.
Jak upozornil nezávislý ruský zpravodajský web The Moscow Times, tyto útoky mají vážné dopady na trh s pohonnými hmotami. Cena 95oktanového benzinu od začátku roku vzrostla o 49 procent. Na Krymu či v Zabajkalské oblasti už některé čerpací stanice benzin vůbec nemají. Také v dalších regionech se šíří obavy z nedostatku pohonných hmot. Ruská vláda do konce září zakázala export benzinu s cílem pokrýt přednostně domácí spotřebu.
