Společnost Cínovecká deponie, kterou většinově ovládá investiční skupina RSJ, dostala od báňského úřadu povolení k těžbě lithia z hald u Cínovce v Krušných horách. To psala média již v říjnu roku 2016. Od té doby uplynulo skoro devět let a těžit se ještě nezačalo. Podobně skončil „u ledu“ také druhý projekt RSJ na dobývání lithia z hald u Horního Slavkova.
Z celého příběhu se tak stává jedna z velkých záhad českého byznysu. Investor má v ruce všechna potřebná povolení, ale zatím, obrazně řečeno, ještě „nekopl do země.“ Vlastně ani v zemi kopat nemusí, oba zmíněné projekty počítají s využitím starších hald, které u Cínovce a Horního Slavkova zůstaly po těžbě cínu a wolframu. Za éry socialismu totiž lithium těžaře nezajímalo. Zato dnes se díky využití v bateriích stává strategickou komoditou.
RSJ: Zvažujeme různé varianty
Skupina RSJ situaci okolo těžby lithia komentuje jen obecně. „Investiční skupina RSJ spolu s partnery zajistila všechna potřebná povolení, díky nímž oba projekty patří k nejlépe připraveným a plně schváleným lokalitám pro těžbu lithia v celé Evropské unii. Tyto projekty představují významnou strategickou příležitost pro posílení evropské surovinové soběstačnosti. V současnosti zvažujeme různé varianty dalšího vývoje, které však nebudeme blíže komentovat,“ odpověděl mluvčí RSJ Jan Rochovanský.
Na trhu tak kolují různé spekulace. Podle jedné se RSJ pokusí prodat firmu Cínovecká deponie skupině ČEZ, která spolu s australskou EMH chystá miliardový projekt na těžbu lithia pod Krušnými horami. ČEZ však na konkrétní dotaz odpověděl vyhýbavě. „ČEZ se soustředí primárně na svůj projekt na Cínovci. Finální studie proveditelnosti se nyní dokončuje a hotová bude na podzim,“ reagoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Investiční skupina RSJ Private Equity miliardáře Karla Janečka se stala většinovým vlastníkem firmy Cínovecká deponie koncem roku 2014. V roce 2016 získala poslední potřebná povolení a hovořila o spuštění těžby „za dva až tři roky.“ Podle propočtu geologů haldy obsahují 1860 tun lithia. Jeho hodnota při ceně 8 tisíc dolarů za tunu vychází na více než 300 milionů korun.
Mohlo by vás zajímat
„Tak moc výhodné to není“
Ale už v polovině roku 2021 uvedl šéf investiční skupiny RSJ Libor Winkler v rozhovoru pro magazín Forbes, že „ekonomická návratnost těžby je strašně diskutabilní.“ Náročné je zejména získání a zpracování lithia do potřebné kvality. „Ano, i to je možné,“ odpověděl Winkler na otázku, zda se může stát, že RSJ své záměry na těžbu lithia vzdá.
Co se týká projektu u Horního Slavkova, tady RSJ potřebná povolení k těžbě a zpracování lithia získala v letech 2021 a 2022. Podle rozhodnutí Báňského úřadu měla těžba začít do dvou let, ale nestalo se tak. Podle odhadů geologů se zde nachází nejméně 1200 tun lithia. Ekonomiku těžby by mohlo zlepšit také využití v minulosti „přehlédnutého“ cínu, wolframu, mědi, molybdenu a rubidia.
