Umělá inteligence a explozivní růst digitálních dat jsou fenomény, které v nejbližších letech zásadně ovlivní většinu vyspělých zemí a jejich vztah k moderním technologiím.
Britská vláda například loni založila Laboratoř pro bezpečnost AI. Má koordinovat reakce států NATO a zemí špionážní koalice Pět očí v boji proti teroristickým a nepřátelským režimům.
Právě AI představuje jednu z nejvážnějších bezpečnostních hrozeb, na kterou se musí západní svět připravit. Poradce britské vlády pro teroristickou legislativu Jonathan Hall nedávno varoval, že teroristé jistě AI zneužijí, zatímco současné zákony nejsou na takovou hrozbu připravené.
Pozor: AI pomůže plánovat útoky
„Umělá inteligence zesílí teroristickou propagandu a pomůže plánovat útoky,“ upozornil Hall ve své výroční zprávě, kterou citoval vlivný web Politico.
Generativní AI, schopná vytvářet texty, obrázky i videa, je pro teroristy mimořádně lákavá. Británie a další státy ale na její rychlý nástup zareagovaly příliš pomalu.
Mohlo by vás zajímat
Politico upozorňuje, že většina technologických firem „má malý zájem vysvětlovat, jak jejich modely fungují a jak chrání lidské zájmy“, protože bojují o tržní podíly. Navíc už dnes existuje průmysl zaměřený na obcházení etických bariér, aby chatboti mohli vytvářet obsah využitelný k terorismu.
Hall varuje, že AI může vytvořit „uzavřenou smyčku radikalizace“ pro osamělé jedince, kteří jsou snadno zranitelní vůči teroristickým nástrahám. Tyto lidi by dokonce mohla AI využívat k „testování“ před reálnou radikalizací člověkem.
V jedné z mála známých kauz se Británie setkala s plánem útoku, kde terorista komunikoval s „AI přítelkyní“ — Jaswant Singh Chail chtěl zaútočit kuší na královnu Alžbětu II.
Podle Halla je generativní AI schopná navrhovat návody na obcházení bezpečnostních opatření, tvorbu zbraní i organizaci teroristických buněk. AI pak může vytvářet i propagandu přizpůsobenou místním podmínkám, například v boji proti gangům.
Budoucnost může přinést i generování unikátních kódů pro kybernetické útoky, varuje zpráva.
Zranitelní senioři a kybernetické hrozby
Růst sofistikovaných kyberútoků ohrožuje zejména seniory, často oběti podvodů a krádeží identity. Americký deník Wall Street Journal upozorňuje, že hackeři v poslední době napadli rehabilitační centra a domovy důchodců, ukradli citlivá osobní a zdravotní data. Častým problémem je nedostatek kvalifikovaných IT odborníků v těchto zařízeních, což zpožďuje odhalení útoků i o několik měsíců.
Specialista na kyberbezpečnost Kevin Dunnahoo zdůrazňuje, že senioři bývají snadným cílem i díky „deepfake“ videím a manipulacím vytvořeným umělou inteligencí.
Čínský datový oceán jako globální výzva
Čína, která má přes miliardu internetových uživatelů, produkuje obrovské množství dat. Nejen od soukromých osob, ale i od státního aparátu, včetně rozsáhlých sítí kamer s rozpoznáváním obličeje, autonomních vozidel či dronů.
Podle britského týdeníku The Economist má Čína špatnou bilanci v ochraně osobních údajů – například hackerský útok ve Šanghaji vedl ke ztrátě miliardy policejních záznamů.
Peking považuje data za klíčový výrobní faktor vedle práce a kapitálu. Jejich správa je pro něj zásadní nejen ekonomicky, ale i bezpečnostně. Všechny úrovně státní správy mají sdílet data a vzniká tak „integrovaný národní datový oceán“, který mapuje chování spotřebitelů i průmyslovou činnost.
Digitální identita, kterou Čína právě zavádí, umožní centrálním úřadům sledovat všechny internetové aktivity občanů. Což je potenciální nástroj masivního státního dohledu.
Zatímco západní země bojují s vyvážením ochrany soukromí a efektivní správou dat, Čína jde cestou centralizace a kontroly. Ta může představovat jak technologickou inovaci, tak i politickou hrozbu.
The Economist uzavírá, že pokud Čína ukáže hodnotu svého datového impéria, stane se její model nejen ekonomickou konkurencí, ale i vážnou geopolitickou výzvou.
