Když americký prezident Donald Trump sliboval, že bude klíčovým politickým hegemonem, nemýlil se. Byť řada státníků často zírá na to, co vypouští z úst, a experti přes globální politiku taktéž nenalézají slov, Donald to umí ještě o dost „osolit“. Aktuálně těsně před klíčovým summitem NATO v Haagu překvapil výkladem tzv. článku 5 o kolektivní ochraně spojenců v NATO.
Donald Trump těsně před odletem na, v poslední době, nejzásadnější summit NATO v Haagu zpochybnil spojenecké postavení v rámci Severoatlantické aliance nejvíc nejdůležitější věc.
Několik výkladů. Ale přátelé jsme
A to článek 5 spojenecké smlouvy o kolektivní obraně, který zavazuje severoatlantické uskupení k zásahu, pokud je napaden jeho člen. Na otázku, jestli se k tomuto článku USA zavazují, Trump zahlásil, že existuje mnoho definic článku 5.
V rozhovoru podotkl, „že se zavazuje, že bude přítelem,“ napsal britský deník The Telegraph. Tato slova podle The Telegraph zazněla na palubě Air Force One před příletem na klíčový summit NATO.
„Záleží na vaší definici. Existuje mnoho definic článku 5. To víte, že?“ odpověděl Trump na dotaz, zda se zavazuje k dodržování tohoto článku.
Mohlo by vás zajímat
„Zavazuji se ale, že budu jejich přítelem. Víte, s mnoha z těchto lídrů jsem se spřátelil a zavazuji se jim pomáhat,“ řekl Trump The Telegraph.
Donald Trump se tak nechal slyšet těsně předtím, než odletěl do Haagu, kde se od pondělí koná jeden z nejdůležitějších summitů NATO poslední doby. A jde o hodně – prověrku reálného spojenectví v Alianci.
Očekává se totiž, že se na summitu členské země shodnou na navýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu HDP. Číselně vyloženo: 3,5 procenta by měly proudit přímo na obranné výdaje a 1,5 procenta na výdaje spojené s obranyschopností zemí: např. infrastruktura nebo kybernetická bezpečnost. A to není málo pro rozpočty členských zemi.
Proti tomuto požadavku se už vymezilo například Španělsko. A ani Itálie není k financování obrany země příliš štědrá.
Nedáte, neochráníme
Není to poprvé, co americký prezident Trump veřejně rozkolísal nejzásadnější závazek Severoatlantické aliance – článek 5 – o kolektivní obraně. V březnu například prohlásil, že USA nebudou bránit spojenecké země, které nedávají ve svých rozpočtech na obranu určená procenta hrubého domácího produktu – HDP – aktuálně jsme na 5 procentech výzvy. To Trump akcentoval už poněkolikáté.
Základním dokumentem NATO je Severoatlantická smlouva, která obsahuje nejdůležitější článek 5, na jehož základě smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům.
Pomoc spojencům v NATO nemusí být nutně vojenská, každý členský stát může poskytnout jakoukoli možnou formu pomoci, kterou považuje za nezbytnou. Článek 5 nespecifikuje její rozsah. Závisí na materiálních zdrojích každé země, stojí v článku. Každá země má pak pomoc konzultovat s ostatními členy Severoatlantické aliance.
Ať už je ale pomoc jakákoliv, cílem musí být vždy obnovení a udržení bezpečnosti severoatlantického prostoru. Aby mohl být článek 5 aktivován, musí existovat důkazy, že útok na území členského státu nebo jeho ozbrojené síly pochází ze zahraničí, a požádat o jeho aktivaci. O jeho spuštění rozhoduje Severoatlantická rada, ve které každý členský stát reprezentuje jeden jeho zástupce. Rozhodnutí Rady, které předsedá generální tajemník NATO, jsou pak přijímána jednomyslně.
