„Labe je pro Děčín nejpříhodnější dopravní tepnou, vždycky jsme byli v České republice přístavem číslo 1 od moře. Infrastruktura přístavu sice chátrá, ale je stále v udržitelném stavu,“ říká ke znovuobnovenému projektu jezu na Labi v Děčíně primátor města Jiří Anděl (za hnutí ANO).
Jste se dozvěděl, že myšlenka plavebního stupně v Děčínu není mrtvá a znovu ožívá, tentokrát s poměrně reálnou šancí na realizaci?
Vždycky jsem doufal, že myšlenka celoročního splavnění Labe nezemřela. Problémy s jeho realizací jsem nevnímal jako definitivní konec projektu, ale jako jistou komplikaci. Je to velká stavba a logicky běh na dlouhou trať.
Opakovaně tvrdíme, že stavba plavebního stupně Děčín je pro město velmi důležitá. Je to velký fenomén. Zpočátku jsme argumentovali hlavně tím, aby nezanikla plavba, k čemuž bohužel došlo. Teď už mluvíme o zachování řady pracovních míst. Plavbu tu může provozovat kdokoliv, ale musí být možnost využít takřka celoročně splavnou řeku.
Proč tak lpíte na plavbě? V Děčíně proudí frekventovaná železniční trasa, nedaleko máte dálnici…
Dálnice je k efektivnímu využití od nás poměrně daleko (cca 20 kilometrů, pozn. red.) a Děčín zatím nemá dálniční přivaděč. Železnice je na hraně kapacity. Labe je tak pro Děčín příhodnou dopravní tepnou. Jako Děčín jsme byli v České republice vždycky přístavem číslo 1 od moře. Považuji za logické, když je tu vybudovaná velká infrastruktura k lodní dopravě, že ji budeme využívat a neustále zlepšovat.
Jenže vámi zmiňovaná infrastruktura už léta chátrá. Co s tím?
Ano, bohužel chátrá. Ale stále je nějakým způsobem udržitelná. Dokážete si představit, že by se tady takový projekt měl vybudovat nově, na zelené louce, od nuly? To bychom už nevybudovali nikdy. Uvedu vám klasický příklad – loděnice. Tam je vlastně poslední lodní výtah na území České republiky.
Pokud by skončil ve šrotu, už by nebyla možnost vytáhnout utrženou, poškozenou loď, která bude neovladatelná. Stávající infrastruktura v Děčíně to stále umožňuje. Za utrženou lodí vyrazí remorkér Beskydy, zachytí ji, odtáhne do loděnice a tam se poškozená loď dá vytáhnout břeh, kde se opraví a zprovozní. Kdyby tato alternativa zanikla, už ji nikdo neobnoví. Zajisté, místo loděnice by mohla jednou vzniknout například obytná čtvrť, případně jiná výroba, jenže tato část kritické dopravní infrastruktury by nenávratně zanikla.
Jak velký jste optimista, že se podaří plavebnímu stupni Děčín projít martýriem EIA – posuzování dopadů na životní prostředí? V jakých vztazích jste s Ředitelstvím vodních cest a konsorciem advokátní kanceláře PORTOS a společnostmi AZ-GEO a Ecological Consulting, které proces EIA řeší?
Já jsem se o znovuotevření procesu EIA dozvěděl teď (na akci Ředitelství vodních cest a konsorcia na lodi Bohemia, pozn. red.), že toto konsorcium řeší takový úkol. Navázali jsme proto nové kontakty. Proběhnou konzultace, rozhovory, abychom zjistili limity, které jsou pro nás jako pro město přijatelné a limity, za které naopak jít nemůžeme. Doufám, že se tuto věc podaří dotáhnout do konce.
Dvakrát už se to nepovedlo. Proč si myslíte, že je šance právě teď ?
Já jsem si vždycky myslel, že šance je tu neustále. Že se to zatím nepovedlo kvůli nějakým řešitelným překážkám. I když to x let vypadá, že se tu nic nepostaví. Cítím, že ta šance je nyní reálná, stavba teď dává i ekologicky smysl.
Jaký očekáváte přínos od stavby plavebního stupně Děčín a takřka celoročního splavnění dolního toku Labe? Zvýšení hladiny? Hladina se v některých místech zvedne až o 4 a půl metru. Nebude potřeba dalších zásahů do infrastruktury, ke zvednutí břeh kvůli případným povodním, protože protože jez hladinu přiblíží výšce jednoleté povodně?
To nebude zapotřebí. Jez bude poměrně nízký a ve chvíli, kdy hladina vystoupá na jeho úroveň, může voda plynout přes něj. Hladina Labe bude stoupat tak, jako vždycky. Jez se dá i sklopit a pak jako by na toku řeky nebyl. Takže toho bych se nebál.
Ano, samozřejmě kvůli stavbě plavebního stupně budeme muset udělat pár stavebních změn, ale územní plán města s tím počítá. Například se trochu změní místo, kde ústí řeka Ploučnice do Labe pod zámkem.
Mohlo by vás zajímat
Územní plán počítá se vzdutím hladiny Labe. Víme, co chceme do budoucna udělat – například revitalizovat nábřeží a plochy okolo přístaviště. V podstatě celá infrastruktura kolem Labe byla v minulosti budována s predikcí vzdutí hladiny řeky. Lidé si dnes ani neuvědomují, že vlastně několikrát do roka je zde stav vody mnohem vyšší než ten, který upraví nové jezové těleso. Nehledě na to, že s jezem půjde výškově manipulovat, takže bude možné simulovat a ovládat kolísání hladin.
Já vidím samé benefity, včetně možnosti využití vody pro malou elektrárnu.
Nakousl jste benefity, jaký predikujete možný ekonomický přínos nového jezu pro město Děčín?
Ten bude zřejmý, pokud se u nás oživí lodní doprava. Vytvoří se nová pracovní místa, stávajícím zaměstnavatelům se rapidně zvýší možnost odbytu jejich výrobků, se kterým mají problém, například zdejší výrobce obřích nádrží na stlačený plyn. Otevřou se možnosti dalšího způsobu přepravy. Řada hotových výrobků se nebude muset dlouho skladovat a čekat, až přijde ta správná voda. A stabilita vodní hladiny určitě podpoří také turistický ruch, na řece přibude lodí a v Děčíně řada nových návštěvníků.
