Majitelé bioplynových stanic nemají zrovna klidné spaní. V nejbližších letech mnoha z nich skončí dvacetileté období, ve kterém pobírali zvýhodněné výkupní ceny elektřiny. Ochota státu podporovat další provoz bioplynek je v současné podobě omezená. Vláda preferuje jejich rekonstrukci na výrobu biometanu, k nelibosti mnoha investorů.
Právě otázka dalšího osudu bioplynových stanic byla hlavním tématem odborné konference, kterou dnes v Praze pořádal CZ Biom – České sdružení pro biomasu. Místopředseda sdružení Adam Moravec zde představil průzkum, podle kterého je pouze 25 procent majitelů bioplynek ochotno přejít na produkci biometanu, zatímco 21 procent zvažuje modernizaci. Zbytek bude buď dožívat a prodávat ještě několik let elektřinu za tržní cenu, nebo své zařízení odstaví z provozu.
Pokryjí 3,5 % spotřeby elektřiny v ČR
V Česku je dnes v provozu okolo 580 bioplynových stanic (BPS), z toho 400 spadá do kategorie zemědělských BPS. Mnoha z nich skončí dvacetileté období se zvýhodněnou výkupní cenou elektřiny už během let 2026 až 2033. Dnes vyrábějí okolo 2,5 terawatthodiny (TWh) elektřiny ročně. To vystačí na pokrytí 3,5 procenta roční spotřeby České republiky. Vyrobené teplo nachází využití hlavně v areálu zemědělského podniku, který bioplynku provozuje.
Je to fungující, byť dotovaný byznys, který se teď stát chystá narušit. Jak uvedl na konferenci o bioplynu vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla, Česko potřebuje naplnit ekologické cíle Evropské unie v oblasti dopravy. Proto ministerstvo preferuje přechod bioplynek k výrobě biometanu, tedy ekologické varianty zemního plynu. Biometan chce papírově vykázat jako spotřebu v dopravě a splnit tím požadavek EU.
Navíc je zde otázka, jak do budoucna „ozelenit“ zemní plyn. Česká republika se totiž zavázala, že nové plynové teplárny se státní podporou budou postupně nahrazovat „fosilní“ zemní plyn ekologickými alternativami. Tedy biometanem, nebo zeleným vodíkem.
Mohlo by vás zajímat
Trable s připojením a chabá podpora
Firmy podnikající v oboru uvádějí řadu důvodů, proč se jim na výrobu biometanu přecházet nechce. Patří mezi ně i nevhodně nastavená podpora biometanu v období let 2023 až 2025. Výsledkem je, že pouze dvě z dvanácti dokončených výroben biometanu se k uvedenému schématu podpory přihlásily. Ostatní se raději dohodli se zájemci z Česka nebo zahraničí, kteří jsou ochotni si za nákup „zeleného“ plynu připlatit.
Dalším problémem je, že mnoho bioplynových stanic je vzdáleno více než dva kilometry od nejbližšího vysokotlakého plynovodu. Náklady rostou úměrně s délkou připojení. Jenže ani vzdálenost do dvou kilometrů není zrovna výhra v loterii. Ani v takovém případě se zájemce nevyhne komplikovanému vyjednávání s vlastníky pozemků a složitým povolovacím řízením.
Adam Moravec zmínil příklad Německa, které v posledních letech cíleně podporuje flexibilitu ve výrobě bioplynových stanic. Tedy výstavbu nádrží na bioplyn a pořízení dodatečných zdrojů na výrobu elektřiny. Bioplynky tak mohou vyrábět v době, kdy je cena elektřiny na trhu vysoká. Vykrývají tím období, kdy je nízké využití výkonu větrných a solárních elektráren.
Srážka s realitou
Obchodní ředitel společnosti agriKomp Bohemia Ondřej Fric uvedl, že zájem je o obě možné cesty. Uvedl příklad BPS Bořetice na Břeclavsku, která prochází modernizací. Stane se flexibilním zdrojem elektřiny, který bude dodávat služby výkonové rovnováhy (SVR) společnosti ČEPS. Jiným příkladem je BPS v Rakvicích, která přešla loni od výroby elektřiny k produkci biometanu. Podle Frice je to jeden z případů, kde vychází výroba biometanu ekonomicky výhodněji.
Pokud majitelé bioplynek neudělají nic, čeká je v nejbližších letech srážka s realitou. Dnes má většina bioplynových stanic postavených do roku 2012 nárok na pevnou výkupní cenu ve výši 4444 korun za MWh elektřiny. Po konci provozní podpory dostanou už jen to, co jim obchodníci s elektřinou nabídnou. Jak zmínil Ondřej Fric, nabídky dodavatelů se aktuálně pohybují okolo 2400 korun za MWh elektřiny vyrobené z bioplynu.
