Polské uhelné doly se mohou dostat za dva roky do obrovských problémů, pokud polský Sejm odmítne přijmout metanový zákon a nebude plnit jeho požadavky,“ varuje státní tajemník a náměstek polského ministerstva průmyslu Wojciech Wrochna.
Jedná se o nařízení Evropské unie, které mimo jiné zavádí sankce za emise a požaduje vytvoření fondu pro náhradu škod způsobených těžbou.
Cílem nařízení o metanu je snížit emise tohoto plynu v odvětví energetiky, zejména v těžebním, plynárenském a ropném průmyslu. Mezi hlavní předpoklady patří mimo jiné pravidelné sledování a vykazování emisí metanu, zavedení norem pro měření a snížení emisí metanu z uhelných dolů: zákaz emisí nad 5 tun na 1 000 tun vytěženého uhlí od 1. ledna 2027 a 3 tuny metanu na 1 000 tun uhlí od 1. ledna 2031.
Omezení se vztahuje jak na aktivní, tak na uzavřené doly.
Mohlo by vás zajímat
Poslanci Práva a spravedlnosti: Zničí to polskou těžbu!
Situace se značně dramatizuje, polský Sejm před pár dny posunul do výboru pro energetiku, klima a státní majetek návrh novely geologického a horního zákona.
Poslanci strany Právo a spravedlnost požadovali, aby byl návrh zákona zamítnut jako celek, a tvrdili, že regulace metanu by zasáhla polský těžební průmysl, což by způsobilo zvýšení nákladů na těžbu uhlí, a tím i zvýšení cen elektřiny.
„Klub Právo a spravedlnost žádá, aby byl návrh zákona zamítnut jako celek. Budeme hlasovat proti implementaci tohoto zákona,“ prohlásil poslanec strany Právo a spravedlnost Marek Wesoły a podal návrh na zamítnutí zákona.
Doly skončí!
V podobném tónu se vyjádřili i další členové klubu Práva a spravedlnosti (PiS).
„Jastrzębska Spółka Węglowa (doly – pozn. red.) může díky výkladům práva Evropské unie dojít k uzavření dolů vytesaných současnou nekompetentní vládou,“ přisadil si poslanec Grzegorz Matusiak.
Podle dalšího člena PiS Mariusze Krystiana by zavedení předpisů vedlo ke „zničení polského těžebního sektoru“. „Nedovolíme vám to udělat. A doufám, že i prezident bude tento škodlivý zákon vetovat,“ nechal se slyšet poslanec PiS.
Jednání Sejmu se přitom týkala implementace technických a organizačních předpisů týkajících se aplikace nařízení EU – nikoli směrnice. Proto je takzvaný metanový zákon implementován přímo.
Vyjednali jste to vy. Co se změnilo?
Nařízení o metanu vstoupilo v platnost na začátku srpna 2024 a práce na něm začaly už v prosinci 2021, kdy Evropská komise představila návrh v rámci legislativního balíčku Fit for 55. Veškerá jednání o podobě nařízení v rámci EU proto probíhaly za vlády strany Práva a spravedlnosti, jejíž ministři mohli předkládat případné pozměňovací návrhy již v průběhu legislativních prací.
A byli to právě ministři předchozí vlády Mateusze Morawieckého, kteří byli jednou ze stran, které nakonec přijaly podobu nařízení EU.
Jak podle portálu Energetyka24 připomíná poslanec Občanské platformy Krzysztof Gadowski, projekt EU byl vyjednáván stranou Právo a spravedlnost a vláda v té době ani nevydala stanovisko k nařízení o metanu. „Na zasedání Komise (8. května letošního roku) hlasoval bývalý státní tajemník na ministerstvu státního majetku Marek Wesoły pro metanový zákon. Co se za těch pár dní změnilo?“ táže se Gadowski.
„Nařízení o metanu vyjednala strana Právo a spravedlnost. Nyní znovu projednáváme její ustanovení, aby Polsko netrpělo,“ dodal poslanec Občanské platformy.
Budeme potřebovat stabilní uhelné kapacity na dlouhou dobu
Portál Energetyka24 upozornil, že náměstek ministra průmyslu Wojciech Wrochna zdůraznil, že v první fázi implementace nařízení o metanu mají být zavedena pouze ustanovení o úloze předsedy Státního báňského úřadu v Katovicích (WUG) jako osoby odpovědné za monitorování a prosazování uplatňování nařízení o metanu.
„V dalších fázích vypracujeme předpisy pro hlášení, detekci a opravy úniků metanu atd. Na Ministerstvu průmyslu byla zřízena speciální pracovní skupina, která úzce spolupracuje s Polska Grupa Górnicza, Jastrzębska Spółka Węglowa a dalšími odborníky,“ uvedl náměstek ministra.
„Uhelnou energetiku budeme potřebovat ještě dlouho, i když plánujeme postavit jadernou elektrárnu a zvýšit investice do OZE. Proto pracujeme na rozšíření kapacitního trhu tak, aby uhelné elektrárny mohly fungovat až do doby, než budou postaveny jaderné a plynové bloky,“ poznamenal Wrochna.
„Pokud však chceme uhelný sektor dotovat z veřejných peněz, musíme zajistit, aby příjemci podpory fungovali v souladu s platným zákonem – nařízením o metanu. Zamítnutí návrhu zákona nás vystaví řízení před Soudním dvorem Evropské unie a neumožní dotování těžby, což ji odsoudí k neschopnosti fungovat ne v roce 2049, ale už v roce 2027,“ varoval Wrochna.
