Podle hodnocení národních energetických a klimatických plánů (NEKP), které provedla Evropská komise, se členským státům EU podařilo výrazně snížit rozdíl v dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. Ve výstupu lze nalézt i konkrétní informace o České republice. A nezní úplně dobře.
Země EU své plány v návaznosti na doporučení Komise v prosinci 2023 výrazně zlepšily. Díky tomu se EU společně blíží ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 %, jak se zavázala v evropském zákoně o klimatu, a k dosažení nejméně 42,5% podílu energie z obnovitelných zdrojů.
Evropa drží kurz i slovo
Z hodnocení Komise vyplývá, že EU je v současné době na cestě ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 přibližně o 54 % ve srovnání s úrovní v roce 1990, pokud členské státy plně provedou stávající a plánovaná vnitrostátní opatření a politiky EU. V současném geopolitickém kontextu to dokazuje, že EU drží kurz svých závazků v oblasti klimatu, rozhodně investuje do přechodu na čistou energii a upřednostňuje průmyslovou konkurenceschopnost EU a sociální rozměr.
Strategické iniciativy, jako je dohoda o čistém průmyslu a akční plán pro cenově dostupnou energii, doplní NECP při mobilizaci investic do průmyslové dekarbonizace a čistých technologií a co nejlépe využijí domácí potenciál obnovitelných zdrojů a energeticky účinných řešení v Evropě, což pomůže zajistit nižší a stabilnější ceny energie v průběhu času.
Řešte fosilní paliva!
Česká republika by podle komise měla důsledněji vyhodnocovat klimatická rizika a připravit plán na zrušení podpory fosilních paliv. Komise ve svém posouzení upozornila na nutnost zajistit dlouhodobou dostupnost jaderného paliva z dovozu, vyzvala k intenzivnější podpoře energetických úspor, především v dopravě a průmyslu, a k rozvoji technologií s nulovými emisemi. Za důležité považuje i vytvoření strategie pomoci domácnostem, které jsou ohrožené vysokými účty.
Český cíl pro podíl obnovitelných zdrojů energie, který činí 30,1 procenta pokrytí spotřeby v roce 2030, je podle komise nižší, než požadují kolektivní unijní cíle, tedy 33 procent. Navýšení cíle Česku doporučovala Evropská komise už v roce 2023.
Mohlo by vás zajímat
„Jsme oceňovaní za dlouhodobou úsporu energií, konkrétně v segmentu energií. Co se týče obnovitelných zdrojů energie, tak jsme dali realistický plán. Je to zhruba zdvojnásobení podílu této energie v rámci šesti let,“ řekl dnes novinářům Hladík.
Ekologové tlačí
Ekologické organizace v tiskové zprávě uvedly, že na potřebu zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie upozorňují dlouhodobě. „Hodnocení Evropské komise českého klimaticko-energetického plánu se v mnohém shoduje s připomínkami, které jsme jako ekologické organizace do procesu aktualizace vznášeli již od jejího počátku, od nedostatečného cíle rozvoje obnovitelných zdrojů po chybějící opatření a časový plán ukončení dotací do fosilních paliv,“ uvedla za Greenpeace ČR Miriam Macurová. Dodala, že důležitá však budou konkrétní opatření.
Štěpán Vizi z Centra pro dopravu a energetiku uvedl, že mimo nízkých cílů u obnovitelných zdrojů energie český plán opomíjí řadu důležitých aspektů transformace včetně jejího financování. „Zásadní problém je, že plán neobsahuje jasná a konkrétní opatření, která by vláda pro podporu zelené transformace a rozvoj čisté ekonomiky chtěla zavést. To vytváří další nejistoty pro občany i firmy, které by do čistých technologií chtěly investovat,“ míní.
Klimatická neutralita do roku 2050
Členské státy projevují politické odhodlání snížit závislost na dovozu fosilních paliv, zvýšit odolnost a bezpečnost dodávek energie a infrastruktury, urychlit integraci vnitřního trhu s energií a podpořit investice a rozvoj dovedností těch, kteří to nejvíce potřebují.
Hodnocení Komise poskytuje pevný základ pro diskuse o dalších krocích na cestě EU k dekarbonizaci do roku 2040 a k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Komise zintenzivní práci s členskými státy s cílem odstranit zbývající nedostatky a zavést další pokyny, které jsou uvedeny v dnešním posouzení.
Proměna plánů v reálná opatření. Chybí Belgie, Estonsko a Polsko
Další fáze by se měla zaměřit na proměnu plánů v opatření, aby byla zajištěna stabilita a předvídatelnost. To zahrnuje nasměrování veřejných prostředků na účinnou podporu transformačních investic, podporu soukromých investic a koordinaci úsilí na regionální i evropské úrovni. Komise proto bude i nadále podporovat úsilí členských států při provádění a odstraňování zbývajících nedostatků.
Členské státy, které ještě nepředložily své konečné plány – Belgie, Estonsko a Polsko – tak musí učinit neprodleně. Zatímco jejich celkové cíle byly zahrnuty do hodnocení EU, Evropská komise brzy po jejich formálním předložení přezkoumá každý z jejich plánů zvlášť. Kromě toho Komise pracuje na individuálním posouzení konečného plánu NECP Slovenska, který byl předložen 15. dubna 2025.
Nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu vyžaduje, aby členské státy pravidelně předkládaly NECP, v nichž uvedou, jak hodlají splnit cíle v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a cíle energetické unie. Tyto dokumenty mají zásadní význam pro dosažení spravedlivé, odolné a klimaticky neutrální Evropy a pro řízení tolik potřebných investic do přechodu na novou klimatickou a energetickou politiku. Poprvé byly dokončeny v roce 2020, ale bylo třeba je aktualizovat, aby zohledňovaly dohodnutý legislativní balíček a cíle pro rok 2030, tzv. balíček Fit for 55.
Návrhy aktualizovaných NEKP měly být předloženy do 30. června 2023. V prosinci 2023 Komise zveřejnila posouzení pro celou EU doplněné o posouzení a doporučení pro jednotlivé země. S přihlédnutím k těmto doporučením pak měly členské státy předložit své konečné NECP do 30. června 2024.
Dnes zveřejněné informace obsahují posouzení pro celou EU a pracovní dokument útvarů Komise s individuálním posouzením 23 vnitrostátních plánů a pokyny pro usnadnění provádění. NECP jako nástroj správy budou přezkoumány pro období po roce 2030 v rámci nadcházející revize nařízení o správě.
