Budoucnost ocelářství v České republice a ve státech Evropské unie je nejistá. Odvětví by se mohlo dál zmenšovat či přestat v současné podobě zcela existovat. Vyplývá to z vyjádření odborníků, které má ČTK k dispozici. Negativně podle nich ocelářství ovlivňuje nejen celkové zpomalení evropské ekonomiky, ale také nízká poptávka, drahé ceny energií, tlak na ekologičtější výrobu a dovoz levné oceli z Asie. Vzpruhou může být pro odvětví rostoucí zájem o posilování zbrojního průmyslu, kvůli tomu ale možná není třeba, aby se v ČR samotná ocel vyráběla, míní odborníci.

Z dat Ocelářské unie vyplývá, že hutě v Česku v roce 2024 vyrobily 2,4 milionu tun surové ocele, což je druhý rok po sobě nejnižší množství. Oproti roku 2023 klesla loni výroba oceli v tuzemsku o další čtvrtinu, hlavní podíl na tom měl kolaps hutí Liberty Ostrava. Mírně meziročně klesla opět i spotřeba, která se stejně jako předloni dostala na nejnižší úroveň od vrcholu finanční krize v roce 2009. Snížil se také objem vyvezené oceli do zahraničí, který byl dosud rovněž nejnižší. Naopak dovoz ocelových výrobků do ČR v loňském roce meziročně vzrostl.

„Za neutěšenou situací v ocelářství stojí trvale nepříznivý vývoj poptávky po ocelových výrobcích v EU. Krize ve stavebnictví i dalších odběratelských odvětví, jako je strojírenství či automotive, se negativně podepisuje na celkové výrobě oceli,“ uvedl předseda dozorčí rady Ocelářské unie a generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide. Konkurenceschopnost evropských výrobců podle něj nadále ohrožují i vysoké ceny energií či levné dovozy ze třetích zemí. „Stále rostoucí podíl dovozů na celkové spotřebě oceli v EU představuje jeden z hlavních problémů evropského ocelářství,“ řekl.

V případě, že EU nezmění opatření týkající se oceli, bude podle Heideho dál ohrožována konkurenceschopnosti výrobců. „To může vést až k zániku celého odvětví v EU tak, jak ho známe nyní,“ dodal.

Mohlo by vás zajímat

V Evropské unii výroba oceli loni meziročně mírně vzrostla o 2,6 procenta na 129,5 milionu tuny. Její spotřeba ale klesla o 2,3 procenta. Objem dováženého zboží vzrostl a podíl dovozů na evropské spotřebě překročil hranici 21 procent.

Pozitivní vývoj v odvětví momentálně nevidí ani analytik investiční platformy XTB Jiří Tyleček. Tlak na zvýšení výroby v obranném průmyslu by sice podle něj mohl pomoci zvýšit poptávku po oceli, pokud se ale nepodaří vyřešit drahé energie, bude se celý sektor v dlouhodobém horizontu dále zmenšovat, míní. „Určitý pozitivní efekt může přinést modernizace, ale kvůli dražší výrobě ve srovnání s Čínou a dalšími levnými zeměmi, se bude ekologická ocel bez dotací jen obtížně prosazovat. Nevidím světlo na konci tunelu pro ekologickou a zároveň konkurenceschopnou výrobu oceli v Evropě,“ řekl Tyleček.

Podle analytika portálu Capitalinked.com Radima Dohnala v současnosti vzniká otázka, zda má v ČR existovat prvovýroba surové oceli, když se v ČR netěží železná ruda. „V Dánsku se už roky nevyrábí primární ocel, a i přesto má špičkové výrobce zbraní. Pokud bude v EU fungovat jednotný trh bez překážek, pak zřejmě i pro vyšší objem zbrojařské výroby v ČR postačí na území mít jen sekundární výrobu oceli a tu posílit,“ sdělil Dohnal.