Americký sen je větší a lepší než kdy dřív. Prezident Spojených států Donald Trump vykreslil při svém nedávném projevu v Kongresu fantastický obraz. Cla podle něj zachrání pracovní místa a učiní Ameriku ještě bohatší. Jenže skutečnost vypadá trochu jinak. Investoři, spotřebitelé i firmy dávají najevo první známky rozčarování z trumpovské vize. Svou agresivní a nevyzpytatelnou ochranářskou politikou si Trump zahrává s ohněm. 

Ve svém novém vydání na to upozorňuje prestižní britský týdeník The Economist. A to s tím, že Trump se čím dál víc rozchází s realitou. 

Ohlášená pětadvacetiprocentní cla na zboží z Mexika a Kanady by reálně znamenala doslova „podpálení” jednoho z nejintegrovanejších dodavatelských řetězců na světě. A i když Trump zatím uvalení cel opět pozastavil do 2. dubna, tak značná nejistota a hrozba vysokých tarifů dusí světovou ekonomiku, upozorňuje The Economist. 

Agentura Reuters uvádí, že právě nejistota na trzích už vedla k velkým akciovým výprodejům. 

Mohlo by vás zajímat

Trump už zvedl cla na Čínu a neustále jimi hrozí také Evropské unii, Japonsku a Jižní Koreji. 

Některé z těchto plánovaných tarifů mohou být rovněž odloženy, jiné se možná nikdy neuskuteční. Přesto se podle týdeníku v ekonomice, stejně jako ve vztazích se zahraničím ukazuje, že politiku určuje prezidentova nálada. A právě to způsobí trvalé škody doma i v zahraničí, varuje The Economist.

Například americký deník Wall Street Journal (WSJ) v této souvislosti připomíná, že Trump ustoupil od ohlášených cel na Mexiko a Kanadu dvakrát během jednoho měsíce. I to pak podle listu zdůrazňuje nejistotu jeho obchodní politiky.

Odklad tak obchodní napětí v Severní Americe nijak nesnížil, upozorňuje WSJ. Ostatně podle amerických úředníků se na některé výrobky, které nejsou zahrnuty v dohodě USMCA (Dohoda USA-Mexiko-Kanada), budou nová cla vztahovat i nadále .

Kanadský premiér Justin Trudeau podle WSJ uvedl, že Kanada „v dohledné budoucnosti„ pravděpodobně zůstane v obchodní válce s USA. Cla Trudeau nazval „hloupým krokem“ a telefonoval kvůli nim s Trumpem. Hovor pak popsal jako „barevný“ a „konstruktivní“. Podle informací samotného WSJ byla ale konverzace ve skutečnosti napjatá a obsahovala i vulgarismy.

Mexiko jako automobilový „hub”

Bruselský web Politico upozorňuje na to, že Trumpova cla, ať už uvalené nebo „jen” avizované, na Mexiko a Kanadu reálně podkopávají vysoce integrované dodavatelské řetězce zejména automobilového průmyslu. Značnou část dopadů obchodní války USA s těmito dvěma zeměmi tak ve skutečnosti „odnese” německá automobilka Volkswagen, odhaduje Politico. 

Zmiňuje v této souvislosti, že například podle analytické společnosti JATO Dynamics bylo loni 44 procent vozů německé značky, které se v USA prodaly, vyrobeno právě v Mexiku. Je to výsledek spojeného automobilového trhu, který fungoval na základě dohod o volném obchodu. Které ale Trump zrušil, připomíná Politico. 

Případná pětadvacetiprocentní cla, která nyní hrozí od začátku dubna, tak představují další potíže pro německé automobilky. Ty přitom už nyní zaznamenávají pokles zisků na klíčovém čínském trhu, a to kvůli zpomalující poptávce a rostoucí konkurenci místních rivalů.  

Německé automobilky využívají Mexiko jako nízkonákladovou výrobní základnu už několik let. „Země byla ideálním místem pro výrobu aut právě díky svým obchodním dohodám s USA, Latinskou Amerikou, Evropou a Blízkým východem,” cituje Politico analytika JATO a experta na automotive Felipeho Munoze. 

Evropští politici si jsou zásadní role Mexika v globálním automobilovém dodavatelském řetězci vedomi a pokusili se automobilky před Trumpovými hrozbami ochránit. 

V lednu proto přepracovali obchodní dohodu EU s Mexikem, čímž evropským výrobcům vozidel poskytli výhodné vývozní sazby do této země.  

Například dceřiná společnost německého koncernu – Audi – vyrábí svůj model SUV Q5 v Mexiku nejen pro USA, ale i pro všechny ostatní trhy mimo Čínu. Tento model byl v roce 2023 nejprodávanějším vozem značky.  

Trumpova cla však tuto strategii podkopávají, upozorňuje Politico. „Po investování milionů do závodu na výrobu modelu Q5 v Mexiku, především pro USA, se toto zařízení najednou jeví jako zbytečná investice,“ řekl webu evropský automobilový analytik Matthias Schmidt.

Návrat do minulého století

Týdeník The Economist ve svém novém vydání uvádí, že když Trump zvítězil v listopadových volbách, investoři a šéfové firem mu tleskali. Index S&P 500 vzrostl v týdnu po volbách o téměř čtyři procenta v očekávání deregulace a velkorysých daňových škrtů. Investoři doufali, že jeho ochranářská a protiimigrační rétorika vyšumí do prázdna, připomíná The Economist.

Zároveň ovšem konstatuje, že tyto naděje postupně mizí v nenávratnu. Deregulace je spíš iluzí a daňové škrty z roku 2017 nebyly nikterak rozšířeny, i když rozpočtový plán schválený v únoru přidává biliony dolarů k národnímu dluhu. Mezitím by podle The Economist Trumpovy sliby vrátily průměrné efektivní clo na úroveň, která v USA nebyla od 40. let 20. století.  

Ostatně i Wall street Journal připomíná, že smysl cel a jejich zacílení na obchod s fentanylem nebo návrat výroby do USA zpochybňují i někteří američtí zákonodárci.  „Demokraté obviňují Trumpa, že cla jsou záminkou k rozpoutání obchodní války proti Trudeauovi, kterého Trump osobně nemá rád, a k získání bodů u republikánské základny,” konstatuje WSJ. 

Podle agentury Reuters tvořila cla v minulosti hlavní americký daňový příjem, ale v posledních desetiletích se tento podíl snížil na pouhý zlomek státních příjmů. Ekonomové přitom varují, že Trumpova politika povede k inflaci, protože dovozní podniky, které cla platí, pravděpodobně přenesou zvýšené náklady na spotřebitele.

Globální obchodní partneři by mohli navíc reagovat odvetnými cly na americký vývoz zemědělských, energetických a strojírenských výrobků, což by mohlo eskalovat v celosvětovou obchodní válku a nejistotu pro podniky a investory, upozorňuje Reuters.

S&P 500 od voleb padá 

A navzdory Trumpovým prohlášením o prudkém oživení signalizují nebezpečí už i trhy. Zmíněný index S&P 500 ztratil téměř všechny zisky od okamžiku voleb. Výnosy desetiletých státních dluhopisů klesly, spotřebitelská důvěra se propadla a klesá i důvěra malých podniků. The Economist v této souvislosti varuje, že tento vývoj naznačuje hrozící zpomalení.  

Týdeník také připomíná, že Trumpova politika v ekonomické oblasti představuje obrovský konflikt s Federálním rezervním systémem. Ten totiž bude rozpolcen mezi zvyšováním sazeb na zkrocení inflace a jejich snižováním na podporu růstu. Pokud se Trump rozhodne zasahovat do měnové politiky, mohlo by to narušit jednu z posledních nezávislých institucí v Americe, konstatuje The Economist.

Podle něj stojí světová ekonomika aktuálně na nebezpečné křižovatce. Poté, co Trump ignoroval realitu (a ústavu) po prohraných volbách v roce 2020, nyní po triumfálním znovuzvolení z roku 2024 nemá trpělivost naslouchat hlasům, které mu říkají, že se mýlí. Jeho víra v protekcionismus je zásadně chybná, ale může trvat dlouho, než si to uvědomí – pokud vůbec. „Skutečný svět zaplatí cenu za jeho bludy,” uzavírá The Economist.