Česká ekonomika loni stoupla o procento, ČSÚ potvrzuje svůj předchozí odhad

Česká ekonomika loni vzrostla o jedno procento, potvrdil dnes svůj předchozí odhad Český statistický úřad (ČSÚ). V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) stoupl meziročně o 1,8 procenta a mezikvartálně o 0,7 procenta. Obě čísla jsou o 0,2 procentního bodu příznivější než podle lednového odhadu.

Růst HDP v loňském roce pozitivně ovlivnily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí. Naopak negativní vliv měly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávka.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly o dvě procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí vzrostly o 3,8 procenta. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla loni nižší o 1,3 procenta. Saldo zahraničního obchodu vzrostlo v běžných cenách meziročně o 141,2 miliardy korun na 525,6 miliardy korun.

Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy rozdíl mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se loni v porovnání s rokem 2023 zvýšila o 0,3 procenta. K růstu nejvýrazněji přispělo odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Opačný vliv měl především průmysl.

Mohlo by vás zajímat

Poslední průzkum před německými volbami: Vyhraje CDU/CSU, o vládě rozhodne osud malých stran

Celková zaměstnanost vzrostla ve srovnání s předchozím rokem o 0,3 procenta na více než 5,4 milionu lidí. Celkem však bylo odpracováno o 0,2 procenta hodin méně než v roce 2023.

V samotném závěrečném čtvrtletí loňského roku byly hlavním faktorem mezikvartálního růstu HDP vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. „Negativní vliv měla tvorba hrubého fixního kapitálu a klesající zahraniční poptávka,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Růst táhla poptávka domácností

Výdaje domácností v posledních třech měsících loňského roku vzrostly mezičtvrtletně o 1,5 procenta. Meziročně byly vyšší o 3,2 procenta, přičemž vzrostly především nákupy předmětů krátkodobé spotřeby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí klesly mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně vzrostly o 3,2 procenta.

Spotřeba domácností se podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila začíná postupně zotavovat po propadu z doby pandemie a následné inflační vlny. „Solidní růst mezd v kombinaci s nadále nízkou nezaměstnaností již zřetelně nese své ovoce, když tuzemská spotřeba postupně akceleruje. Na uzdě ji ovšem stále drží poněkud opatrná spotřebitelská nálada a nadále enormně zvýšená tendence k tvorbě úspor,“ uvedl Hradil. Brzdou ekonomiky podle něj zůstává nízká poptávka v průmyslovém sektoru.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že v samotném čtvrtém čtvrtletí spotřeba domácností meziročně vzrostla o 3,2 procenta, což bylo nejvyšší tempo od roku 2019. Podle Hradila ale čeští spotřebitelé stále nakupují o tři procenta méně než v posledním čtvrtletí roku 2019.

Tvorba hrubého fixního kapitálu klesla v posledním čtvrtletí mezikvartálně o 1,5 procenta a meziročně o 2,4 procenta. „Meziročně rostly investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků. Investice do všech ostatních aktiv klesaly,“ uvádějí statistici.

Vývoz v posledním čtvrtletí roku 2024 klesl mezikvartálně reálně o 1,5 procenta a meziročně stoupl o 1,3 procenta. Vývoj nejvíce ovlivnil rostoucí export elektronických a optických přístrojů a elektrických zařízení. Naopak klesal vývoz strojů a zařízení a motorových vozidel. Dovoz klesl mezičtvrtletně o 1,8 procenta, zatímco proti poslednímu kvartálu roku 2023 vzrostl o více než tři procenta.