Koronavirová pandemie zásadně proměnila způsob, jímž pracujeme. Práce z domova, dříve spíše okrajový fenomén, se během pandemie stala nutnou součástí pracovního trhu. Bude nyní tento model pokračovat, nebo přináší rizika pro produktivitu a efektivitu firem?

Světová i česká ekonomika se po pandemii jakž takž stabilizovaly. Firmy i pracovníci se však nyní potýkají s jinou otázkou – jaká je budoucnost práce z domova, jíž se v Česku bůhvíproč říká home-office?

Před pandemií covid-19 patřila Česká republika k zemím s relativně nízkou mírou využívání práce z domova. Zatímco v roce 2019 tvořil průměrný počet zaměstnanců, kteří alespoň občas pracovali z domova, v Evropské unii 16 procent, v Česku takto pracovalo pouze 10 procent zaměstnanců. Obvyklá pak byla práce na dálku dokonce jen pro pět procent českých pracujících.

Během pandemie se však tento podíl výrazně zvýšil a v důsledku ní došlo k výraznému a trvalému nárůstu využívání práce z domova. „Před pandemií pracoval z domova každý dvacátý zaměstnanec, po ní to byl každý desátý. Tento nárůst naznačuje, že práce z domova se stala trvalou součástí pracovního trhu v České republice. Nemluvíme zde však o stoprocentním home-office, ale o hybridním modelu, kdy ve většině případů zaměstnanci pracují z domova méně než polovinu pracovního týdne,“ říká Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Mohlo by vás zajímat

To potvrzuje i Alena Bičáková z ekonomického výzkumného pracoviště CERGE-EI, které v rámci Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu vydalo v lednu letošního roku studii věnovanou práci z domova. „Nejvíce pracují z domova lidé ve věku 25–44 let. U nich došlo k nárůstu práce z domova z šesti na více než dvanáct procent. Na základě preferencí vyjádřených v šetření z ledna roku 2023 by 66 procent mužů a 70 procent žen rádo pracovalo několik dní v týdnu z domova, nejčastěji dva nebo tři,“ popisuje Alena Bičáková.

Současně se ukazuje, že velikost firmy nehraje pro využívání práce z domova příliš velkou roli. Zásadní je odvětví daného zaměstnání. Práce z domova se logicky využívá hlavně u profesí, které z domova vykonávat lze, jako jsou informační a telekomunikační činnosti, nemovitosti, peněžnictví či pojišťovnictví.

Podle studie společnosti Moore Global z konce roku 2023 mezi téměř 2000 vedoucími pracovníky středně velkých společností ve 12 klíčových světových ekonomikách se většina firem shoduje, že hybridní práce zvyšuje produktivitu. Šest z deseti respondentů pak uvedlo, že hybridní práce má pozitivní dopad na jejich produktivitu.

Až 77 procent vedoucích pracovníků uvedlo, že jejich firma začala po pandemii více podporovat práci na dálku, především v sektorech jako IT, finance, nemovitosti a pojišťovnictví. Naopak v odvětvích, jako je pohostinství, cestovní ruch a výroba, je home-office výjimečný.

Příležitost pro talenty z daleka

Že práce z domova přináší řadu výhod pro zaměstnance i zaměstnavatele, není žádným tajemstvím. „Mezi hlavní a nesporné výhody patří rozhodně flexibilita a možnost lepšího sladění pracovního a osobního života. Čas, který by zaměstnanci strávili dojížděním, mohou věnovat rodině. Navíc pokud má firma tzv. open-space kanceláře, oceňuje mnoho zaměstnanců také klid, který doma na práci mají a s ním i spojenou produktivitu, protože jsou méně rušeni než v kanceláři. Na druhé straně však home-office přináší i jisté výzvy, se kterými je potřeba počítat,“ upozorňuje Marcela Hrdá. Patří mezi ně riziko izolace, obtížnější komunikace a spolupráce s kolegy a potenciální rozmazání hranic mezi pracovním a osobním životem.

Některé studie také naznačují, že dlouhodobá práce z domova může vést k poklesu produktivity, zejména pokud nejsou nastavena jasná pravidla a struktura práce. „Velmi záleží na komunikaci podmínek zaměstnavatele, ale také na disciplíně jednotlivých zaměstnanců. Zaměstnavatel tak musí najít systém, který mu umožní efektivně měřit výsledky svých zaměstnanců a současně motivuje zaměstnance k plnění stanovených úkolů v rámci home-office režimu,“ vysvětluje Marcela Hrdá.

Průzkumy ukazují, že mnoho zaměstnanců by i nadále rádo využívalo možnost práce z domova, alespoň částečně. Tento přístup může přinést to nejlepší z obou světů – flexibilitu pro zaměstnance a zachování týmové spolupráce a firemní kultury. Je však důležité, aby firmy pečlivě zvážily, zda je home-office vhodný pro charakter dané práce a zda nesníží efektivitu zaměstnanců.

Nutnost nastavit jasná pravidla

Firmy by proto měly přistupovat k práci z domova strategicky, s ohledem na specifika svého oboru a potřeby svých zaměstnanců, aby zajistily dlouhodobou udržitelnost a efektivitu tohoto pracovního modelu.

„Postoj k práci z domova se dle zkušeností našich klientů různí. Některé firmy vyžadují návrat zpět do kanceláří s tím, že povolují svým zaměstnancům home-office na jeden den v týdnu. Na druhé straně ale například banky snížily kapacitu pracovních míst a vůbec neumožňují zaměstnancům, aby se v kanceláři potkali všichni společně,“ dodává Marcela Hrdá.

Domnívá se proto, že home-office zůstane zachován i do budoucna, nicméně jeho uchopení a benevolence v nastavení systému bude na jednotlivých zaměstnavatelích. Lze však uplatnit strukturované parametry pro měření výsledků a výstupů zaměstnanců.