Zákon by poprvé v historii Česka měl utnout tajnůstkaření o výši mezd. Pozměňovací návrh, který předložili k projednávané novele zákoníku práce poslanci z výboru pro sociální politiku, ukládá podnikům, že nesmí omezovat své zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jejich mezd. Ze zaměstnaneckých smluv by tak měla konečně zmizet ustanovení, která zakazují zaměstnancům o výši své odměny mluvit. To by mělo podle expertů nastartovat růst mezd v českých firmách směrem k západní úrovni.
Tři čtvrtiny českých firem ukládají svým zaměstnancům, aby zachovávali mlčenlivost o výši svých mezd. Vyplývá to ze zprávy veřejného ochránce práv. Doložky s takovým omezením se objevují ve vnitřních předpisech podniků a nejsou výjimkou ani v zaměstnaneckých smlouvách. U soudů jsou sice prakticky nevymahatelné, to ale neodrazuje zaměstnavatele od toho, aby mlčenlivost po zaměstnancích vyžadovali.
„Někteří zaměstnavatelé si tímto způsobem chrání mzdovou politiku a brání možným konfliktům mezi zaměstnanci kvůli rozdílům v odměňování,“ vysvětluje zakladatelka advokátní kanceláře Sedlakova Legal Jana Sedláková.
Mlčenlivost o mzdách pomáhá firmám v Česku udržovat relativně nižší mzdovou úroveň v porovnání se zahraničím. „Jde o ochranu konkurenční výhody – společnosti si chtějí udržet flexibilitu v odměňování a vyhnout se tlaku na srovnání mezd a platů,“ míní Sedláková.
Mohlo by vás zajímat
Její slova potvrzují i zkušenosti personalistů. „Když se lidé neozvou, vede k tomu, že jim firma tak rychle nezlepšuje podmínky. Když pak pracují v profesích, kde lidé chybí, vede to k tomu, že člověk s výrazně méně zkušenostmi nebo po škole, může brát skoro stejně, jako zkušení specialisté s 15letou praxí, kteří tu firmu posouvají dlouhodobě,“ popisuje situaci na českém trhu práce analytik ve společnosti Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský.
Sejmout lidem pásku z úst
Pozměňovací návrh nyní předložený k novele zákoníku práce by měl tuto nepříznivou praxi změnit. Výslovně totiž stanoví, že zaměstnavatel nesmí omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody. Doložkám o mlčenlivosti by tak měl být konečně konec. „Dle daného návrhu budou moci lidé informace o mzdě sdělovat nejen kolegům, ale i jiným subjektům, což může podpořit konkurenční boj o zaměstnance,“ vysvětluje partnerka kanceláře Randl Partners Nataša Randlová.
Sněmovna by měla v závěrečném třetím čtení o novele zákoníku práce jednat v příštím týdnu. Spolu s ní poslanci posoudí i zmíněný pozměňovací návrh.
Již nyní účinná právní úprava, tedy zejména zákoník práce a občanský zákoník ukládá zaměstnavatelům povinnost rovného zacházení a zakazuje mzdovou diskriminaci. Pokud tento zákaz firma poruší, hrozí jí za to milionové pokuty. Problém je ovšem v tom, že tuzemské zákony dosud neobsahují žádné konkrétní nástroje, které by umožnily zaměstnancům zjistit, zda s nimi zaměstnavatel skutečně zachází na poli odměňování férově.
Výsledkem je, že v Česku panují velké rozdíly mezi platy žen a mužů. Podle statistik si ženy v průměru vydělají o 16,4 procenta méně než muži, přičemž evropský průměr činí 13 procent. Nižší mzdy firmy také často platí například zaměstnancům v předdůchodovém věku anebo těm, kteří jsou loajální a pro jednu společnost pracují po většinu své kariéry.
Otevření přístupu k informacím o mzdách by mělo posílit vyjednávací pozici těchto lidí. „Pro některé firmy to může znamenat, že se lidé ozvou a bude to pro ně třeba impuls pro požadavek na navýšení nebo změnu místa, až zjistí, že jsou oproti kolegům na stejné pozici podhodnocení a zaměstnavatel to nebude umět obhájit,“ říká Ondřej Havlíček z poradenské kanceláře pro zakázkový nábor Wolf Hunt.
Podle Jany Sedlákové by to také mohlo vyrovnat dosud přetrvávající mzdové rozdíly mezi regiony. Jejich narovnání se už nyní zaměstnanci domáhají soudní cestou, jak ukazuje třeba případ žalob na Českou poštu. Toto řešení ale bývá často zdlouhavé a právníky zaměstnanců trápí důkazní nouze. V důsledku toho nemusí být výhra ve sporu vždy zaručená, ačkoliv ke mzdové diskriminaci fakticky dochází.
Jen první krok, Evropa nutí Česko k dalším
Šance na schválení předloženého návrhu upravujícího mzdovou transparentnost jsou velmi vysoké. Jeho zastáncům nahrává již schválená evropská směrnic o transparentnosti v odměňování, kterou musí Česko do svého právního řádu přenést do 7. června příštího roku. Nynější pozměňovací návrh představuje první krok v přechodu na tato celoevropská pravidla.
Směrnice kromě zákazu ujednání o mlčenlivosti o mzdě obsahuje celou řadu dalších opatření. Podniky tak podle ní budou nově muset například informovat uchazeče o zaměstnání o výši nástupní mzdy nebo jejím rozpětí. Firmy zaměstnávající více než 100 lidí také budou muset v pravidelných intervalech vypracovávat a zveřejňovat zprávy o rozdílech v odměňování mužů a žen.
Současně zaměstnanci dostanou právo požadovat informace o tom, jak si s výší své odměny stojí v porovnání s kolegy a kolegyněmi na obdobné pozici přímo od zaměstnavatele. „To by mělo zaměstnance zbavit strachu z vyjednávání o odměně a více se zajímat o pravidla pro zvyšování mzdy,“ očekává vedoucí partner advokátní kanceláře Peyton Legal Jakub Málek.
V některých oblastech ale naopak směrnice platovou transparentnost omezuje. Zakazuje například, aby se zaměstnavatel v průběhu přijímacího pohovoru jakkoli dotazoval na výši odměny uchazeče v minulém nebo současném zaměstnání.
Praxe jako u manažerských pozic
Směrnice jako celek by se měla do úpravy českého zákoníku práce dostat další novelou zákoníku práce v příštím roce. Na její přípravě už při ministerstvu práce a sociálních věcí pracuje odborná skupina. A řeší mnohdy i drobné nuance toho, jak by měla výsledná česká právní úprava vypadat. Jedním z hlavních témat diskusí, je otázka zveřejňování informací o mzdě ve výběrových řízeních.
„Pracovní skupina se kloní k tomu, že by se musela poskytnou informace o minimální mzdě na nabízené pozici před pozváním kandidáta k pohovoru nebo na začátku vyjednávání. Týkalo by se to jen těch kandidátů, o které firma má zájem,“ popisuje Dombrovský, který se skupinou spolupracuje.
Česko by tak mohlo vyjít vstříc praxi, která se už dnes objevuje v pohovorech na vysoké manažerské posty. Avšak u nižších pozic není tolik rozšířená. „U manažerských pozic je to nutnost. Ne z důvodu, že by mzda byla obvykle hlavní motiv ke změně, ale typicky je vícesložková a tvoří se na míru kandidátovi,“ vysvětluje Ondřej Havlíček z poradenské kanceláře pro zakázkový nábor Wolf Hunt.
České firmy v návaznosti na nová evropská pravidla čekají velké změny. „Veřejná diskuze o mzdové transparentnosti v Česku teprve začíná rezonovat a mnoho firem nemá systémové nástroje na to, aby mohly snadno analyzovat a reportovat mzdy podle požadavků směrnice,“ upozorňuje Jana Sedláková ze Sedlakova Legal. Podniky by proto podle ní měly už teď začít s interní analýzou svých mzdových struktur a principů odměňování jako a připravit se v této souvislosti na větší otevřenost. Důležité také je vytvoření jasných interních kritérií odměňování. To pomůže zaměstnavatelům zdůvodnit mzdové rozdíly tam, kde jsou oprávněné.
