Výstavba nové jaderné elektrárny Paks II v Maďarsku teprve začíná, a už se mění v noční můru pro všechny zúčastněné. Zpravodajský web Telex.hu, který patří mezi malý počet maďarských médií kritických k vládě premiéra Viktora Orbána, přinesl sérii článků o situaci na staveništi. Informoval o nelidských pracovních podmínkách, o častém propouštění nespokojených dělníků a inženýrů, ale také o prodražení výstavby nových reaktorů, které v Paksi postaví ruský Rosatom.
Telex.hu cituje nezávislého poslance Ákose Hadházyho, který se problematickou situací na staveništi v Paksi zabývá. Hadházy hovoří o hromadném propouštění lidí pracujících na stavbě, jejich obtížných podmínkách a technických problémech. Dělníci musejí kvůli „tlaku shora“ pracovat v zimě na zmrzlé a podmáčené půdě. Někteří zde pracují až 12 hodin denně šest dnů v týdnu a polovinu platu údajně dostávají v obálce v hotovosti.
Značný chaos na staveništi v Paksi podle Hadházyho nadělal ruský podnik Orgenergostroj, který zde působil jako subdodavatel Rosatomu a zcela selhal. Rosatom s ním proto ukončil spolupráci. Orgenergostroj na konci ledna propustil stovky pracovníků, mezi nimiž jsou vedle Maďarů také Rusové, Kazaši a Turci.
Podle posledních oficiálních informací povolil maďarský úřadu pro jadernou bezpečnost loni v prosinci první betonování; to je považované za skutečný start výstavby jaderné elektrárny. S betonováním základů se má začít v nejbližších týdnech či měsících. Orbánova vláda chce ve spolupráci s Rosatomem pokračovat navzdory protiruským sankcím, které zavedly státy EU a Spojené státy, i všem dalším překážkám, které souvisejí s rusko-ukrajinskou válkou.
Mohlo by vás zajímat
Reálná cena za dva bloky? 20 až 28 miliard eur
Aby těch problémů nebylo málo, výstavba nové jaderné elektrárny Paks II se mohutně prodraží. A to o desítky procent, možná i dvojnásobně. Vláda premiéra Viktora Orbána podle zjištění zpravodajských webů Portfolio.hu a Telex.hu loni v listopadu navrhla zákon, který umožní „inflační“ zvýšení nákladů na jaderný projekt. Zakázku na dva nové bloky elektrárny Paks získal ruský Rosatom. Investorem je dceřiná firma maďarského elektrárenského podniku MVM.
Původní předpoklad byl, že Rosatom postaví Paks II metodou „na klíč“ za 12,5 miliardy eur. Tedy aspoň podle smlouvy uzavřené mezi maďarskou a ruskou vládou před jedenácti lety. Jenže čas běží a Rusové dali najevo, že bez úpravy ceny na současnou tržní realitu stavět nebudou. „Podle odůvodnění zákona je projekt Paks tak důležitý z důvodu energetické suverenity, udržitelnosti a zabezpečení dodávek elektřiny, že má přednost před jinými ekonomickými, rozpočtovými a geopolitickými aspekty,“ uvedl Telex.hu ve svém článku.
Podle návrhu zákona by krach jaderného projektu způsobil větší škody než jeho dokončení za vyšší cenu, a proto je nezbytné kývnout na růst nákladů. Maďarská média odhadují, že pouhý přepočet dle inflace za deset let by navýšil cenu z původních 12,5 miliardy eur na 19,77 miliardy eur (498 miliard korun). Když by se použil růst cen ve stavebnictví, který za sledovanou dobu dosáhl 124 procent, tak by projekt mohl podražit až na 28 miliard eur (705 miliard korun).
Pokud ještě někdo věří tomu, že Rusové dokážou stavět jaderné bloky včas a levně, měl by se ze své slepé víry vyléčit. Ruská nabídka za dva 1200megawattové bloky typu VVER-1200 v Maďarsku je po zohlednění inflace vyšší, než korejská nabídky za dva 1050megawattové bloky v elektrárně Dukovany II. Ta totiž podle dostupných informací vychází (v současných cenách a bez nákladů financování) na 400 až 440 miliard korun. I po zohlednění vyššího výkonu jsou Rusové dražší.
Zpoždění výstavby je už sedmileté
Výstavba nových reaktorů v Paksi nabrala mohutné zpoždění. Dohoda uzavřená mezi maďarským premiérem Viktorem Orbánem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v lednu 2014 počítala se spuštěním nových bloků v letech 2023 a 2025. Realita je taková, že projekt je stále ve fázi přípravných prací na staveništi. Ministr energetiky Csaba Lantos už před dvěma lety přiznal, že očekává dokončení obou bloků až v roce 2032.
Mnohaleté zpoždění má celou řadu příčin. Zmínit zde můžeme protahující se povolovací řízení, záměr získal závazné povolení až v srpnu roku 2022. Povolovací proces nebyl zrovna křišťálově čistý. Ředitel maďarského úřadu pro jadernou bezpečnost Gyula Fichtinger v roce 2021 raději rezignoval, aby nemusel „zavírat obě oči“ nad nedostatky v dokumentaci pro povolovací řízení. Odfláknuté prý bylo posouzení seismických rizik nebo chlazení v případě příliš vysoké teploty vody v Dunaji.
Otazníky se vyrojily také po uzavření tajného dodatku v rusko-maďarské smlouvě, který podepsali v dubnu 2023 ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó s generálním ředitelem Rosatomu Andrejem Lichačevem. Týkat se má načasování stavby a zřejmě také již zmíněného navýšení ceny o inflaci. Navzdory všem pochybnostem Evropská komise dodatek hned v květnu odsouhlasila.
