Jednotný trh s elektřinou? Burzovní cena se v EU se liší až třikrát, Česko patří mezi drahé země

Země Evropské unie mají jednotný energetický trh, avšak nemají jednotnou cenu elektrické energie. Velkoobchodní cena se liší až trojnásobně. Konkrétně cena elektřiny na burze EEX pro příští rok se pohybuje od 36 eur za megawatthodinu ve Švédsku až po téměř 120 eur v Itálii. Česko patří mezi země, kde je velkoobchodní cena nad unijním průměrem.

Dlouhodobě platí, že nejlevnější cenu mají v Severní Evropě, následují Španělsko s Portugalskem a také Francie. Její pozici zlepšil návrat do pozice exportéra elektřiny po ukončení mimořádných kontrol a odstávek na jaderných elektrárnách. Naopak nejdražší elektřinu má vedle Itálie celá střední a jihovýchodní Evropa, tedy oblast silně provázaná s největším německým trhem. Tady se cena elektřiny na další rok pohybuje od 90 do 110 eur/MWh.

Podle oslovených odborníků obecně platí, že vyšší cenu mají země, které jsou deficitní a zároveň mají omezené kapacity pro dovoz elektrické energie. Naopak přebytkové země se dostávají do výhody. „Francie má vysoce přebytkovou bilanci, umí vyrobit elektřinu bez nákladů na fosilní paliva a povolenky. Španělsko má velmi levný plyn, výborné využití jádra a vyšší využití fotovoltaiky a větru, v záloze má obrovské množství plynové výroby, která zaskakuje za vítr a fotovoltaiku,“ zmínil Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGU.

Německo podle Macenaura i dalších oslovených předčasně odstavilo jaderné bloky a zvýšilo tím závislost na uhelných a plynových elektrárnách. Je tak v podobné situaci jako Česko a Polsko, které mají velký podíl výroby v uhelných elektrárnách, jejichž provoz prodražuje nákup emisních povolenek.

Mohlo by vás zajímat

Francouzská newcleo podepsala smlouvy na čtyři reaktory 4. generace v Jaslovských Bohunicích

Jednotný evropský trh neznamená podle hlavního ekonoma Skupiny ČEZ Pavla Řežábka jednotnou cenu, ale jednotnou cenotvorbu. „Všude v Evropě se cena tvoří stejným principem podle rovnováhy nabídky a poptávky v jednotlivých hodinách: cena je průsečík nabídkové cenové křivky s poptávkovou cenovou křivkou. Nejobchodovanější produkt, roční baseload, je očekávaný průměr z 8760 jednotlivých hodin v roce,“ vysvětluje Pavel Řežábek.

Srovnání cen elektřiny (základní pásmo, EUR/MWh)

Proč má v posledních letech Česko o něco vyšší cenu než Německo? „Česko nemá skoro žádné větrné elektrárny, které by snižovaly ceny v zimě. Posílení přeshraničních propojení pomůže konvergenci cen. Proto jedno z doporučení Skupiny ČEZ je, aby Česká republika posílila propojení s Německem. Vlastník přenosové soustavy ČEPS to ví a pracuje na tom,“ doplnil Pavel Řežábek.

Podle vyjádření společnosti ČEPS rozdílné ceny ukazují na stávající limity sítě a přenosové kapacity, které zabraňují úplnému srovnání cen ve středoevropském regionu. „To však neznamená, že jednotný trh selhává. Cílem vnitřního trhu s elektřinou v Evropské unii je vytvořit integrovaný a efektivní energetický trh. Cílem tak není dosáhnout stejné ceny elektřiny v celé EU, ale snižovat cenové rozdíly a zajistit efektivní cenotvorbu na základě nabídky a poptávky v rámci propojeného trhu,“ uvedl Martin Palkovský, vedoucí odboru Transformace a analýzy trhů s energiemi ve společnosti ČEPS.

Jenže jen málo zemí je propojeno tak dobře, jako například Česko se Slovenskem. Energetický konzultant Jiří Gavor upozorňuje na určitý ekonomický nacionalismus, kdy zejména státy s levnější elektřinou blokují výstavbu nových přeshraničních vedení kvůli obavám ze ztráty cenové výhody. Známý je například přístup Švédska, které loni odmítlo stavbu dalšího podmořského propojení do Německa – hlavně kvůli obavám z „importu“ nestabilních cen na krátkodobém (spotovém) trhu. „Na druhou stranu už ve Švédsku nelze stavět nové větrné parky, protože by elektřinu neměl kdo odebírat,“ doplnil Jiří Gavor.

Také ČEPS potvrzuje, že rozdílné přístupy členských států k zajištění energetické soběstačnosti se promítají (a to negativně) do zájmu o další posilování přeshraničního propojení.

Ve svérázné pozici je podle Gavora Polsko, které je dlouhodobě skeptické k lepšímu propojení se sousedy. Tamní cena elektřiny tudíž vzniká odděleně od zbytku střední Evropy, což s sebou nese výhody i nevýhody. Během energetické krize vrcholící v létě 2022 se Polsko hlavním cenovým extrémům vyhnulo, naopak v poslední době má dražší „burzovní“ cenu elektřiny než Česko a Německo. „Polsko má hodně uhlí, což s rostoucí cenou povolenky vede k vysokým cenám. Zároveň tam však rychle roste vítr i fotovoltaika, takže jejich situace se bude postupně zlepšovat,“ doplnil Pavel Řežábek.

Zároveň však nelze posuzovat evropské země jen podle výše velkoobchodní ceny elektřiny. „Když se díváme na ceny, díváme se jen na obchod s výsledným produktem, kterým je elektřina. Nevidíme však náklady, které lidé v dané lokalitě zaplatili. Kam mířím? Když si nějaká lokalita či země, výrazně zadotuje investice do zdrojů, může mít nízkou cenu elektřiny, ale zaplatí ty náklady v daních. Celkově je to ale neudržitelné, protože to udržitelnost financování spíše podkopává,“ doplnil Michal Macenauer.

Rozdíl v ceně elektřiny souvisí s tím, kolik elektřiny země získávají z různých zdrojů a který z nich v energetickém mixu dominuje. Informace o tom, jaký je podíl zdrojů na výrobě v evropských zemích, přinesl Ekonomický deník ve zprávě Trendy ve výrobě elektřiny: Česko přestoupilo do jaderného klubu, Británie do větrného.