Česko vstoupilo do volebního roku, který na podzim přeruší práci na zákonech, které zůstanou v Poslanecké sněmovně. Je jisté, že z desítek navržených zákonů na seznamu legislativních prací se nestihne vše. Poslanci si tak musí zvolit, co je pro ně ještě důležité prosadit, a bez jaký předpisů se Česko naopak obejde. Nejvyšší prioritu strany vládní koalice dávají zákonům s dopadem na trh práce, tedy novele zákoníku práce a zavedení jednotné sociální dávky. Vysoko na seznamu priorit je také novela trestního zákoníku, která má zmírnit přetížení českých věznic. Naopak v ohrožení je například norma zavádějící zálohování PET lahví.
Jen zhruba pět měsíců mají poslanci na to, aby dokončily své priority a splnily předvolební sliby. Pak projednávání zákonů zpomalí parlamentní prázdniny a sezona předvolebních kampaní. Zákony, které nestihne parlament projednat do léta, tak s koncem volebního období nejspíš spadnou pod stůl a zákonodárci vzešlí z podzimních voleb, na nich budou muset začít pracovat znovu. Česká justice zjišťovala, co mají poslanci na seznamu předvolebních priorit.
Zákoník práce a dávková reforma
Na špici svých priorit poslanci napříč vlání koalicí řadí takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce a zavedení jednotné sociální dávky, za nimiž stojí ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). První jmenovanou by mohlo plénum sněmovny ve druhém čtení projednat už v tomto týdnu. Návrh mimo jiné prodlužuje zkušební dobu a naopak zkracuje dobu výpovědi. Ta by měla podle novely začít běžet ihned po doručení výpovědi místo prvního dne následujícího měsíce, jak tomu je doposud.
Novela má podporu napříč vládní koalicí. „Je to cesta za prvé k vyšším mzdám a za druhé k vyššímu výkonu ekonomiky, a tím pádem k vyšším daňovým příjmům do všech veřejných rozpočtů,“ zdůrazňuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Úspory má státní pokladně přinést i druhá široce podporovaná norma – návrh zákona o dávce státní sociální pomoci. Takzvaná dávková reforma má nahradit čtyři dosavadní příspěvky jedním. Úřady práce by tak mohly od příštího července začít vyplácet místo příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a dětských přídavků novou jednotnou dávku státní sociální pomoci. Všichni žadatelé a příjemci peněz od státu budou také muset po dávkové revizi od pololetí příštího roku dokládat svůj příjem i majetek. Úřad práce bude pro nárok domácnosti na podporu zohledňovat jejich nemovitosti, automobily i úspory.
Mohlo by vás zajímat
„Je to dobrá věc, málokdy se potká, že se shodne veřejnost na tom, že některý zákon je dobrý a potřebný. Obě strany z toho budou mít prospěch – jednak stát, kterému se zpřehlední celý proces přidělování dávek a jednak občané,“ říká předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleš Dufek, proč má vládní koalice zavedení jednotné sociální dávky na seznamu priorit. Schválení předlohy nahrává i to, že stát potřebuje omezit výplatu příspěvku na bydlení narychlo upraveného v návaznosti na energetickou krizi z roku 2022. V důsledku této úpravy nyní na dávku dosáhnout i domácnosti, které dle odborných organizací zdaleka nepatří mezi ohrožené.
Zavedení jedné sociální dávky je stejně jako zákoník práce ve sněmovně před druhým čtením. K jejímu projednávání se ale poslanci zřejmě vrátí později. Výbor pro sociální politiku, který je u této předlohy výborem garančním, na svém lednovém zasedání projednávání dávkové reformy přerušil. Znovu se k němu plánuje vrátit v prvním únorovém týdnu.
Naopak zákoník práce už má od garančního výboru zelenou Avšak o svůj náskok by mohl zase přijít. Zdržet jeho projednání by mohl pozměňovací návrh zavádějící výpověď bez udání důvodu. Předložit ho chtějí poslanci z řad ODS a TOP 09. To by ale zřejmě vyvolalo ve sněmovně bouři. Taková změna totiž nemá podporu odborů a také ministr Jurečka pakovaně slíbil, že ji nepodpoří.
Poslanci oslovení Českou justicí přesto věří, že oba návrhy do voleb bez potíží projednat stihnou. „Věci, které jsem chtěl, abychom zvládli, jsem si zajistil, abychom ještě na podzim stihli projednat v prvním čtení,“ uvedl například předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. To podle něj zaručuje, že bude mít navzdory volebnímu roku poslanecká sněmovna dostatek času na jejich projednání i případné názorové střety.
Ulevit přeplněným věznicím
Ke dvojici zmíněných zákonů šéf poslaneckého klubu ODS řadí jako třetí prioritu pro volební rok také novelu trestního zákoníku. „Ta by měla vést k částečné depenalizaci a mírnému snížení počtu vězňů, který máme v Česku nezvykle vysoký,“ vysvětluje význam novely Benda.
Novela zavádí například možnost uložit peněžitý trest za jakýkoliv trestný čin a snižuje tresty za opakované drobné krádeže. Nově by ze seznamu trestných činů mělo také zmizet zanedbání výživného. Naopak i na fyzické osoby se rozšíří zákaz plnění veřejných zakázek.
„Naším cílem je zajistit, aby trestní právo bylo uplatňováno tam, kde je to skutečně nezbytné, a zároveň poskytovalo efektivnější a spravedlivější přístup ke správě. Díky rozšíření konceptu restorativní justice a důrazu na alternativní sankce chceme lépe zohlednit potřeby obětí, motivovat pachatele k nápravě a zamezit přetěžování vězeňského systému,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Předloha si získala i Legislativní radu vlády. Podle advokáta a člena rady Františka Korbela novela napravuje dosavadní chybné nastavení trestní represe. „Místo nezbytné ochrany společnosti jí někdy spíše ekonomicky zatěžuje a odčerpává z ní cenné lidské zdroje. Mám na mysli zejména ukládání nepodmíněných, často i vysokých trestů odnětí svobody v oblasti hospodářských trestných činů či za užívání drog k rekreačním či léčebným účelům, které nikoho jiného neohrožuje,“ vysvětluje.
Ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že by nová úprava trestního zákoníku měla vstoupit v účinnost od 1. července 2025. Jen některé specifické změny, například nové procesní postupy vůči právnickým osobám, by měly nabýt účinnosti až od 1. ledna 2026 kvůli nutnosti úpravy informačních systémů. „Novela má značnou podporu v koalici a je součástí programového prohlášení vlády. Ve sněmovně je po prosincovém prvním čtení v ústavně právním výboru a určitě má šanci na přijetí,“ dodává Korbel.
Neočekává se ani, že by v tomto případě projednávání novely zdržely opoziční obstrukce. Ministr Blažek s ní totiž „vyměnil“ podporu nové úpravy trestního práva za přijetí úpravy zřizující takzvaného dětského ombudsmana, jejímž autorem je hnutí ANO. Zřízení dětského ochránce práv sněmovna minulý týden schválila ve třetím čtení a odeslala Senátu.
Hlas pro energetickou soběstačnost
Zatímco ODS a KDU-ČSL řadí mezi své priority hlavně normy s široce společenským dopadem, pro hnutí STAN je důležitá především bezpečnost České republiky, a to jak ta vnitřní, tak energetická. „Chceme dotáhnout tendr na Dukovany a zajistit právní rámec pro urychlení výstavby plynových elektráren,“ říká předseda poslaneckého klubu hnutí Josef Cogan. Do voleb tak chtějí stihnout schválit především takzvaný Lex plyn, tedy novelu energetického zákona, která má zjednodušit a urychlit výstavbu plynových elektráren a zajistit dostatek elektrické energie po odklonu od uhlí.
Jenže návrh předložený jako poslanecký Lukášem Vlčkem, Ivanem Adamcem, Róbertem Telekym a Michalem Kučerou to bude mít přinejmenším těžké. Vláda ho sice na začátku ledna podpořila a vítají ho i Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a obchodu, nicméně je teprve před prvním čtením ve sněmovně, což ho vrhá do časového tlaku. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček proto navrhuje, aby novelu Lex Plyn schválila poslanecká sněmovna ve zkráceném režimu co nejdříve. Uvítal by, aby novela vstoupila v účinnost od 1. srpna.
„Novelu jsme projednali nejen s opozicí, ale také s odborníky a zástupci průmyslu. Jsem rád, že jsme se na parametrech velmi rychle shodli,“ uvedl Vlček s tím, že to by mohlo cestu Lex plyn parlamentem usnadnit.
Podpořit návrh jsou připraveni i koaliční partneři, ačkoliv ho mezi své přímé priority neřadí. „Před Vánocemi na společném zasedání pan ministr Vlček říkal, že je to jedna z jeho priorit. My to tedy bereme tak, že je to zásadní priorita celé vlády a předpokládáme, že tento návrh musíme do voleb dodělat,“ uvedl Aleš Dufek. Předvolební měsíce podle něj stupňují tlak na to, aby poměr priorit, které se jednotlivým koaličním partnerům podaří do konce volebního období prosadit, byl spravedlivý.
Boj o dostupné bydlení
Navzdory dílčím těžkost s projednáváním vlastních návrhů ctí vládní poslanci i dohodu s bývalým koaličním partnerem – Českou pirátskou stranou. Dokončit do voleb tak chtějí zejména zákon o podpoře bydlení, který byl a zůstává pirátskou hlavní prioritou. Návrh počítá se vznikem sítě center usnadňujících ohroženým skupinám obyvatel hledání bydlení a pronajímatelům naopak vystěhování problémových nájemníků.
Norma prošla prvním čtením už v létě, avšak ve sněmovních výborech narazila na kritiku a rezistenci. Podle řady vládních poslanců nebyla kvalitní a promyšlená a bylo třeba ji dodělat. Pracovala na tom odborná pracovní skupina ministerstva pro místní rozvoj a podle informací z resortu je nyní již hotovo. Silnou snahu přijmout zákon o podpoře bydlení včas, než legislativní proces přeruší volby, potvrdil České justici i Marek Benda z ODS. Právě z poslaneckých lavic této strany přitom dosud vůči normě zaznívala nejostřejší kritika, což piráti kritizovali.
„Vede se tam diskuse, ale myslím, že jsme už poměrně daleko a nějaký kompromis by se mohlo podařit uzavřít,“ snažil se v rozhovoru pro Českou justici Benda rozptýlit panující obavy ohledně budoucnosti podpory bydlení.
„Podpora dostupného bydlení je top téma ve společnosti i v politice. V programu ho mají snad všechny strany a je to reálný problém a předvolební téma,“ hodnotí stav projednávání František Korbel. I tento návrh se tak podle něj podaří s největší pravděpodobností do voleb prosadit.
Další na pořadu
Kromě výše popsaných návrhů s poměrně širokým dopadem na společnost či ekonomiku, by měli zákonodárci ještě v tomto období stihnou přijmout i celou řadu dalších, často technických novel. „Máme před sebou ještě čtyři pět měsíců normální práce. Návrhy, které jsou za první čtením, se bez problémů zvládnout dají, pokud tam není nějaké komplikace s opozicí,“ míní Benda.
Do této „bezproblémové“ kategorie by mohl spadnout například zákon o správě informací o stavbě zavádějící do veřejných zakázek takzvaný Building Information Management nebo novela zákona o volebních kampaních. Ta má s účinností od roku 2026, tedy až po letošních sněmovních volbách, rozšířit okruh subjektů, od kterých nemohou politické strany přijmout dar nebo bezúplatné plnění. Vyloučeny mají být například zahraniční firmy. Podle ministerstva vnitra, které tuto normu řadí mezi své priority, tím dojde ke snížení rizika ovlivňování voleb zahraničními subjekty, zejména těmi z nedemokratických režimů.
Ochranu demokracie má zajistit i novela zákona o Českém rozhlase a České televizi, k jejímž hlavním bodům patří zvýšení koncesionářských poplatků. I jejímu projednání dávají koaliční partneři vysokou prioritu. „Je to poslední obsáhlejší věc, kde narážíme na výrazné obstrukce opozice,“ řekl Dufek. K novele bylo ve sněmovně načteno 38 pozměňovacích návrhů, což představuje výrazně nadprůměrné číslo. Jak ale poznamenal Benda: novela je již před třetím čtením, takže je jen otázkou několika málo týdnů, kdy se ji podaří prohlasovat.
Třaskavá recyklace a kybernetická bezpečnost
Překvapivé naopak je, že mezi své priority vládní poslanci sami od sebe neřadí normy, jejichž schválení si žádá Evropská unie. A i na přímý dotaz se o nich často zdráhají hovořit. Jde například o zákon o kybernetické bezpečnosti nebo novelu zákona o odpadech zavádějící zálohování plechovek a plastových lahví.
V případě zákona o kybernetické bezpečnosti je situace o to naléhavější, že jde o normu bezpečnostní a termín stanovený unií pro přenesení příslušné směrnice do národního práva uplynul již na podzim loňského roku. Na rychlé přijetí nového českého zákona, jehož první verzi Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost už v roce 2023, to přitom stále nevypadá.
„Aktuálně to vypadá, že s přijetím zákona o kybernetické bezpečnosti cílíme na začátek léta před sněmovními prázdninami. Ale je to velká otázka, protože se nám to pořád posouvá,“ popisuje advokát a specialista na kybernetickou bezpečnost Sedlakova Legal Jiří Hradský. Pokud by se z návrhu stalo téma předvolební debaty, hrozilo by, že se věcné projednání normy posune až do příštího volebního období. To je přitom vzhledem k důležitosti normy a sílící politické snaze o hledání balancu mezi ochranou a nepřípustným sledováním občanů ožehavé téma.
Druhé zásadní změně pravidel přicházející z Bruselu – novele zavádějící zálohování plechovek a pet lahví – dávají poslanci vládních stran jen zhruba padesátiprocentní šanci, že ji stihnou projednat a schválit před volbami. Cílem normy je snížit množství odpadu povalujícího se v ulicích a také umožnit opakovanou recyklaci. Recyklace plastu ze žlutých kontejnerů je totiž nedokonalá a Evropská unie navíc požaduje, abychom v roce 2029 recyklovali 90 procent PET lahví a plechovek.
Jenže v meziresortním připomínkovém řízení se k návrhu sešlo přes 700 připomínek. Kromě technických záležitostí se mnohé týkaly samotného principu zálohování pet lahví a plechovek. Na vládu resort životního prostředí předložil materiál s rozporem s ministerstvem průmyslu a obchodu, ministrem pro evropské záležitosti, Asociací krajů, Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv, Svazem průmyslu a dopravy i některými kraji.
„Stále zůstává celá řada rozporů, nicméně rozhodně jsem připraven na poli Poslanecké sněmovny hledat a široce diskutovat nad parametry tohoto systému,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík. Jde podle něj o jedinou cestu, jak zajistit opravdovou recyklaci.
Vláda schválila novelu v říjnu, avšak sněmovna ji zatím neprojednala ani v prvním čtení. V systému veklep, kde se shromažďují informace o projednávaných návrzích, nemá zatím ani přiřazeno číslo sněmovního tisku. A i pro poslance z vládních stran jde o ožehavé téma, o němž se mnozí z nich zdráhají s novináři hovořit.
Na prosincovém semináři, který k tomuto tématu uspořádali poslanci hnutí STAN, zdůrazňovali potřebu dialogu, komunikace a práci se všemi relevantními skupinami. „Nejde o to, aby se prosadilo jediné řešení. Jde o to, abychom toto důležité téma zodpovědně probrali, zvážili všechny dopady a přínosy a došli k rozhodnutí, které bude přínosné pro nás všechny – pro obce, firmy i naši planetu,“ zdůraznila v návaznosti na to Michaela Opltová, která seminář spolu se svým stranickým kolegou Josefem Bernardem zaštítila.
Jenže ohledně toho, zda bude čas zbývající do voleb na potřebnou diskusi stačit, panuje v poslanecký kruzích nejistota. „Budeme se o to pokoušet. Nicméně těch týdnů, co máme zbývá, bychom spočítali na prstech,“ uzavřel Aleš Dufek.
