Sobota, 27. listopadu, 2021

5G sítě a digitalizace podniků: Poskytovatelé mobilních sítí se zatím se světem průmyslu příliš nebaví

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

O tom, že digitální a zelená transformace patří k aktuálním trendům a významně podporuje konkurenceschopnost, už dnes není pochyb. V praxi je však často možné narazit na neschopnost spolupráce jednotlivých aktérů počínaje státní správou, samosprávami, výzkumnými organizacemi až po firmy a mobilní operátory. Existují ale i projekty, které fungují – příkladem mohou být „chytrá města“, která do digitalizace investují miliony korun. Na to, jak digitalizaci v českých podmínkách akcelerovat a pomoci utvářet prostředí pro aplikovaný výzkum, se zaměřil workshop Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT).

Z úrovně státní správy se podporou digitalizace zabývá sekce digitalizace a inovací ministerstva průmyslu a obchodu. Řeší jak podporu digitální infrastruktury a digitální ekonomiky, tak výzkumu, vývoje a inovací a v neposlední řadě i podporu investic.

„V oblasti podpory digitální ekonomiky děláme mnoho aktivit dlouhodobě, a to jak dotačních, tak nedotačních. V rámci druhé skupiny byl velmi důležitým krokem vznik koncepčního dokumentu Digitální ekonomika a společnost. Jde o jeden z pilířů Digitálního Česka, a zabývá se podporou digitální transformace ekonomiky. Věnuje se tomu, jak podporovat inovace, digitální transformaci ve firemním prostředí, na trhu práce, ale i bezpečnosti a institucionálnímu zajištění a přijímá spoustu aktivit, z nichž se mnohé z nich už dnes reálně dějí. Není to tedy dokument, který by zůstal jen na papíře, ale reálně se naplňuje,“ uvádí náměstek sekce digitalizace a inovací ministerstva průmyslu a obchodu Petr Očko.

5G jako platforma pro průmyslové aplikace

Podle něj jsou 5G sítě jednou z priorit a zároveň i standard, který zásadním způsobem posunuje možnosti, které zejména mobilní sítě přináší. Vlastnosti 5G sítí spočívají ve výrazně vyšším objemu přenesených dat, nižší latenci, vyšší bezpečnosti a větším objemu obsloužených zařízení. Zároveň jsou ideální k tomu, aby se na nich stavěly i průmyslové aplikace.

„Již dříve jsme identifikovali, že svět poskytovatelů mobilních sítí se se světem průmyslu příliš nebaví. Samozřejmě všechny podniky mají nějaké tarify, datové či jiné, některé dokonce i síťové řešení, ale v oblasti spolupráce na konkrétních aplikacích, které 5G sítě umožňují, byla alespoň dříve spolupráce velice malá,“ popisuje Petr Očko.

Důležité je proto začít svět průmyslu, operátorů a výzkumu více propojovat, a vytvářet tak fungující ekosystém.

Podpora ze strany státu

Ministerstvo ve strategii popisuje různé oblasti, kam chce podporu směřovat. Jednou z nich je výzkum 5G sítí. Už dříve zde sice k výzkumným aktivitám docházelo, nicméně neexistovala žádná podpora ze strany státu a spolupráce s průmyslem byla malá.

Workshop AAVIT „Digitalizace podniků a 5G síť v kontextu plánovaných dotačních nástrojů“. Foto: AAVIT

„Prostřednictvím programu Trend jsme stanovili bonifikaci projektů, které jsou postaveny na 5G sítích. Překvapil nás zájem o toto téma, přišlo 134 projektů, které se přihlásily. Celkem 23 projektů nakonec financování získalo,“ říká Petr Očko.

Dalším krokem pro rozvoj této oblasti bylo zřízení takzvané 5G aliance. Jde o platformu, jejíž součástí jsou zástupci státní správy, samospráv, výzkumných organizací, firem a operátorů. Úkolem platformy je zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky, zlepšování služeb pro občany a zvyšování kvality života. Tomu odpovídají i jednotlivé pracovní skupiny.

Možnosti veřejné podpory nabízí například Národní plán obnovy, ale i další, třeba Horizon, kde 5G sítě patří k prioritám, dále Digital Europe či CEF.

Úřad 4.0

Jedním z příkladů, jak může spolupráce fungovat, je projekt 5G pro pět měst. Ten nespočíval v tom, že se do pěti vybraných pěti měst jednoduše zavedou 5G sítě. Účastnit se mohla města, která již mají vypracovanou koncepci chytrého fungování, a prostřednictvím 5G sítí se mohou v této oblasti dále rozvíjet.

„V několika městech tak máme hezké aplikace, které se týkají Průmyslu 4.0, které se rozvíjejí díky firemnímu výzkumu. Vzniká tak reálně ten ekosystém a velmi hezká řešení, která dávají smysl. Jako příklad zapojených měst mohu uvést třeba Jeseník či Karlovy Vary,“ vypočítává Petr Očko.

Do digitalizace investují miliony korun ročně města jako Brno, Ostrava nebo Zlín. V praxi tak dochází o převádění stávajících úkonů do digitální podoby. Podle AAVIT bude cena za modernizaci celé státní infrastruktury astronomická. Inovace jsou ale zapotřebí, a tak je nutné vzít v potaz jednotlivé ceny dílčích projektů. A ne vždy musí jít o desítky či stovky milionů korun. Třeba ve Zlíně ceny jedné ze stěžejních inovací nepřesáhne milion korun.

Jednodušší platby i zápis do školky

„Ve Zlíně máme portál občana. Portál je však v tuto chvíli již zastaralý a pracuje se na jeho modernizaci. Nyní jsme ve fázi přípravy veřejné zakázky – předpokládaná hodnota je 900 tisíc korun včetně DPH,“ říká Tomáš Melzer ze zlínského magistrátu.

Portálu občana, jehož cílem je usnadnit všední problémy občanů, se věnují i další města. Chtějí tak svým obyvatelům zjednodušit platby za odpad nebo zpřehlednit parkovací oprávnění.

V Ostravě si v rámci digitalizace pochvalují třeba zápisy dětí do školek nebo dotační portál pro podnikatele. „Rodiče jsou za tuto možnost rádi a aktivně se do systému přihlašování zapojili. Podnikatelé zase oceňují přehledný seznam všech poskytnutých dotací a subjektů přihlášených do dotačních výzev. Samozřejmostí je využívání elektronické platební brány,“ uvádí tajemník magistrátu města Ostrava Břetislav Gibas.

Transformace je zatím pomalá

Přestože většina krajských měst v digitalizaci postupně pokračuje, k ideálu mají ještě daleko. Oslovení zástupci měst ale souhlasí, že úspora času a nákladů jak návštěvníků úřadů, tak úřadu samotného, je výrazná.

Města či kraje využívají i dotačních titulů, díky nimž se snaží své online služby povýšit na technicky vyspělejší řešení. Pro státní správu může být v řadě případů výraznou pomocí konzultace s oborovými experty ze soukromého sektoru.

„Digitalizace státní správy je nejen pro stát, ale i pro občany a firmy stěžejní téma. My s úředníky snažíme komunikovat a nabízet řešení. Často ale narážíme na zkostnatělost, absenci jasné strategie, nedostatek kvalifikovaných specialistů pro oblast IT, nedůvěru v nové technologie a řešení a s tím spojenou opožděnost legislativního rámce. To vše ve spojení se silnou pozicí „tradičních“ dodavatelů státní správy a jejich řešení tvoří ohromný balvan, který je těžké rozpohybovat,“ uzavírá CEO softwarového domu eMan a zakládající člen AAVIT.

Lucie Přinesdomová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter