Evropský parlament schválil pravidla fungování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který je základem Junckerova investičního plánu za 315 miliard eur.
Evropský parlament se během jednání s členskými státy zasazoval především o zlepšení struktury financování a pravidel fungování garančního fondu, o který se investiční plán opírá, jakož i o zvýšení jeho demokratické kontroly. Mezi klíčové úspěchy parlamentních vyjednavačů podle informace EP patří:
- Omezení rozsahu škrtů, které se dotýkají programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 a nástroje na propojení Evropy (CEF – propojení energetických, dopravních a digitálních sítí v EU) o jednu miliardu eur. Příspěvek dvou ze tří zdrojů financování garancí EU v rámci investičního plánu tak bude představovat částku 2,2 miliard eur, respektive 2,8 miliard eur. Každý z těchto dvou programů si tak v porovnání s původním návrhem bude moci ponechat ve vlastním rozpočtu o 500 milionů eur více,
- Garance, že chybějící jedna miliarda eur, kterou poslanci zachránili pro Horizont 2020 a CEF, bude nahrazena z nevyužitých finančních prostředků EU z let 2014 a 2015,
- Právo Parlamentu schvalovat jmenování generálního ředitele a zástupce generálního ředitele investičního fondu,
- Zveřejňování seznamu schválených projektů,
- Definice kritérií pro výběr projektů a seznamu projektových cílů, které by měly zajistit, že vybrané projekty budou v souladu s obecnými prioritami EU.
„Junckerův plán je inovativní nástroj, který významně podpoří investice v Evropě. Na investice se v rámci plánu vynaloží 240 miliard eur a dalších 75 miliard půjde na podporu páteře naší ekonomiky: malé a střední podniky, které zajišťují dvě třetiny pracovních míst v soukromé sféře a představují 99 % podniků v Evropě. Politici pracovní místa nevytváří, ale můžeme pomoci těm, kteří tak činí,“ uvedl Zpravodaj výboru pro rozpočet José Manuel Fernandes (ELS, PT).
RÉTORIKA ECB A FEDU OPĚT HÝBE MILIARDAMI
Podle europoslance za TOP09 Luďka Niedermayera znamená EFSI jasný signál, že veřejné prostředky budou vydávány pouze na kvalitní projekty s jasně definovanými přínosy, kterými se nebude plýtvat na velkorysé dotace s malým přínosem. „Veřejné výdaje ekonomický růst samy o sobě nezajistí, ale v případě správného nastavení se mohou stát jistým prorůstovým impulsem pro evropskou ekonomiku. Doufám, že EFSI očekávání naplní,“ myslí si Niedermayer.
Po schválení legislativních pravidel Evropským parlamentem musí návrh schválit i Rada ministrů. Rada vyjádřila předběžné dohodě s Parlamentem podporu již 9. června a brzy by měla prostřednictvím tzv. písemného postupu schválit nová pravidla definitivně. Nařízení kodifikující Junckerův plán by mělo vstoupit v platnost začátkem července. EFSI by měl začít fungovat do září.
ZÁKLADNÍ ÚROKOVÁ SAZBA ECB ZŮSTÁVÁ NA REKORDNÍM MINIMU
„Nezbývá než čekat, jak se nový Junckerův plán zalíbí hlavám členských států, které mohou prostřednictvím fondu financovat své projekty a zvýšit tak zároveň jeho kapitál. Některé země, mezi nimi Finsko nebo Slovensko, už projevily zájem podílet se na financování fondu,“ uvedla analytička think tanku Evropské hodnoty Adéla Zábražná.
Cílem Junckerova investičního plánu, který byl představen v listopadu 2014, je vytvoření Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) s využitím kapitálu ve výši 5 miliard eur z prostředků Evropské investiční banky (EIB) a zřízením garančního fondu o síle 16 miliard eur.
Zdroje na garanční fond ve výši 8 miliard eur budou poskytnuty z rozpočtu EU ve formě vázaných rozpočtových prostředků (právně závazný příslib vynaložit tyto finanční prostředky na dopředu stanovený účel) – z těchto zdrojů budou například v případě potřeby vyplaceny pohledávky EIB.
-of-
