Na nových budovách bude povinnost instalovat od roku 2029 fotovoltaické panely. Už od roku 2026 to bude povinné u veřejných a komerčních budov nad 250 m2. Obnovitelné zdroje jsou šancí pro moderní Česko. Bariérám a možnostem jejich rozvoje se ve své přednášce na kongresu Právní prostor v Seči věnoval Petr Doucha, člen představenstva Svazu moderní energetiky a partner z AK Doucha Šikola advokáti.
Obnovitelné zdroje (OZE) v Česku zatím dokáží naplnit pouze zhruba 4 procenta celkové energetické spotřeby – 3 procenta zastupují fotovoltaické elektrárny, jedno procento pak větrné elektrárny. Podle Douchy je ale nyní výrazná šance, že dojde v nejbližších letech k velkému nárůstu.
OZE již nejsou jen nástrojem řešení uhlíkové neutrality, ale zejména po událostech poslední doby také řešením energetické krize a energetické bezpečnosti. Současná dohoda mezi Evropským parlamentem a členskými státy z března 2023 si dala za cíl, že v roce 2030 má mít energie z OZE podíl 42,5 procent. EU má za cíl zjednodušit povolovací procesy nebo zavést povinnost instalace FVE na na nové veřejné a komerční budovy s plochou nad 250 m2 od 2026, na všechny od roku 2027 a pro obytné budovy má vzniknout povinnost od roku 2029. „Větší podporu mají také získat inovativní řešení jako agrovoltaika, plovoucí FVE nebo FVE na dopravních stavbách,“ uvedl Doucha. Pomoci má například vytipování go-to zón, tedy oblastí určených pro snazší budování fotovoltaických či větrných elektráren, jednotné kontaktní místo pro žadatele o povolení nebo zakotvení převažujícího veřejného zájmu v legislativě.
Krizové nařízení Rady EU 2022/2577, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění OZE uvádí, že projekty OZE a související zařízení se považují za projekty v převažujícím veřejném zájmu při vyvažování právních zájmů ve vztahu k NATURA 2000, EIA a Směrnici o vodách. Povolovací řízení pro projekty FVE na budovách pak nesmí překročit tři měsíce bez ohledu na velikost, u malých budov pak má fungovat dokonce fikce souhlasu. Nařízení platí do poloviny roku 2024 s tím, že je možné jej prodloužit.
Pavel Doucha poté shrnul, jak si s nařízením EU poradili v sousedním Německu. Existuje národní závazek nárůstu instalovaného výkonu nových zdrojů, kdy se z FVE má vyrobit 11 GW. Má dojít k uvolňování výstavby FVE podél liniových staveb nebo k instalaci FVE na zemědělské půdě, kdy je možno využít až 4 procenta orné půdy. „Opatření se chápe zároveň jako příležitost pro regeneraci půdy,“ vysvětlil advokát. U balkonových fotovoltaických panelů pak není třeba ohlašovat připojení do distribuční sítě. Zároveň požadavek na připojení nových FVE do distribuční soustavy má povahu převažujícího veřejného zájmu
Bariérami rozvoje energetiky z obnovitelných zdrojů v ČR jsou podle Douchy především povolovací procesy, kapacita distribuční soustavy při připojení různých zdrojů a výkonová rovnováha, kdy nelze jednoduše zjistit volnou kapacitu v zájmovém území. Problémem proti jiným zemím je také zpoždění při zavádění nových nezbytných prvků v energetice. U nás stále není provedena transpozice směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Chybí nám také právní ukotvení akumulace energie.
„U větrné elektrárny trvá její uvedení do provozu průměrně 10 až 15 let, upozorňuje Doucha. K OZE podle advokáta v ČR panuje obecně negativní vztah a to se pak promítá do přístupu úředníků. Určité zjednodušení přinesla novela energetického zákona LEX OZE I, která platí od nového roku. Ta změnila hodnotu instalovaného výkonu, od které je nutné mít licenci na výrobu elektřiny, a to z původních 10 na 50 kW To odpovídá výkonu fotovoltaické elektrárny na větším bytovém domě a snížila nároky na povolování.
Mohlo by vás zajímat
Výstavba obnovitelných zdrojů nad 1 MW se pak považuje za výstavbu ve veřejném zájmu a výrobny energie jsou považovány za technickou infrastrukturu. Vymezování ploch pro výrobu elektřiny, plynu a tepla z OZE v územních plánech by také měl být nový úkol orgánů územního plánování.
Nyní se napjatě očekává, zda projde další novela, která by měla rozvoj OZE zjednodušit a rozvinout. Tzv. LEX OZE II je nyní po připomínkovém řízení. Jak Česká justice informovala, existují snahy do něj zasáhnout pozměňujícími návrhy, které by koncept novely výrazně změnily.
Eva Paseková
