Ministerstvo práce a sociálních věcí v uplynulých týdnech připravilo návrh na zvýšení platů státních zaměstnanců a pracovníků veřejného sektoru. Ty stanovuje pět tabulek s tarify podle odbornosti a délky praxe a resort vedený Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) navrhuje buď o sedm procent, nebo o deset procent zvýšit částky v nejnižší tabulce a v tabulce státních zaměstnanců.
Úředníci, pracovníci v kultuře, techničtí pracovníci v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogické síly ve školství by si tak od září mohli polepšit k základnímu platu buď o 850 až 3 850 korun, nebo o 1 220 až 5 500 korun hrubého měsíčně. Státní zaměstnanci by mohli dostat přidáno buď o 1 130 až 4 780 korun, nebo o 1 620 až 6 820 korun.
„Cílem navrhovaného navýšení platových tarifů je zlepšit platové podmínky zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců, zejména v reakci na mimořádný růst spotřebitelských cen v uplynulých dvou letech, a také posílit konkurenceschopnost veřejné sféry na trhu práce,“ uvedlo k tomu ministerstvo. Podle něj se obě tabulky upravovaly naposledy od září 2022 a tyto reálné platy od roku 2019 do loňska kvůli vysoké inflaci klesly téměř o 18 procent.
Na zvyšování platů dlouhodobě tlačí odboráři a hned osm ze 13 svazů veřejné sféry, které zastřešuje Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), kvůli tomu nedávno vstoupilo do stávkové pohotovosti.
Odbory mají podmínky
Samotné předložení návrhu tak odbory podle očekávání přivítali. „Podporujeme záměr předkladatele navržené úpravy zlepšit hospodářské postavení zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců, jakož i cíl snížit počet platových tarifů v dotčených platových stupnicích, které jsou momentálně pod úrovní minimální mzdy nebo příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy. Již fakt, že je materiál předkládán mimo Plán legislativních prací na rok 2024, ukazuje na nutnost řešit prudký propad reálných platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců,” uvedla Českomoravská konfederace odborových svazů ve svém stanovisku zaneseném ve výsledcích meziresortního připomínkového řízení.
Odboráři nicméně doplnili několik důrazných „ale”. Ostře se jejich zástupci vymezili zejména proti „úspornější” variantě, která počítá se sedmiprocentním nárůstem – na její adresu konfederace konstatovala, že s ní „zásadně nesouhlasí”, aby jednoznačně podpořila velkorysejší desetiprocentní variantu.
„ČMKOS považuje za přijatelnou navržené variantu II s předpokladem, že finance potřebné pro navýšení platů zaměstnanců státních příspěvkových organizací budou pokryty dodatečnými finančními prostředky ze státního rozpočtu,” konstatují odbory.
Stanjura chce vidět zdroje
Jenže právě v tom je háček, návrh Jurečkova ministerstva totiž o potřebných zdrojích mlčí. To ostatně kritizuje i ministerstvo financí vedené místopředsedou ODS Zbyňkem Stanjurou. Jeho resort dlouhodobě odmítá jakékoliv navyšování nároků na státní kasu a podle všeho se k tomu nechystá ani v případě aktuálního navyšování platů.
„Ministerstvo financí s předloženými variantami valorizace základní stupnice platových tarifů pro zaměstnance v pracovním a služebním poměru o 7 % a 10 % zásadně nesouhlasí. Důvodem je skutečnost, že v materiálu není uveden zdroj financování tohoto navýšení platových tarifů. Upozorňujeme, že v současné době je stav Vládní rozpočtové rezervy v podstatě vyčerpán,” varuje bez dalších podrobností ve své jediné připomínce resort financí.
Odboráři v této souvislosti zmínili, že například představitelé územních samospráv už na jednání pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody pro kulturní otázky z letošního června schopnost dorovnání platů přislíbili, ovšem ministerstvo kultury nikoliv. Z čeho se tak bude zvýšení platů financovat, a to ať už v mírnější nebo naopak velkorysejší variantě, není stále jasné.
Přidání o sedm procent včetně odvodů by stát, samosprávy a zdravotní pojištění do konce roku stálo 4,57 miliardy korun. Na růst o deset procent by bylo potřeba 6,53 miliardy.
Přidat i ostatním
Konfederace navíc doplnila, že podle jejích představ by mělo jít pouze o první krok ke komplexnějšímu narovnání platů ve veřejné sféře. “Navrhovaná výše valorizace tarifů pouze částečně snižuje dopad inflace na reálně příjmovou úroveň zaměstnanců a je přijatelná jako minimální s tím, že by další opatření v tomto směru měla následovat i po roce 2024. Je nutné připomenout, že v předloženém návrhu se počítá se zvýšením platových tarifů, které představují jen část celkového průměrného platu zaměstnanců a do výše průměrného platu se promítají jen úměrně svému podílu v jeho struktuře,” upozorňují odbory.
Další zvyšování v roce 2025 označili jejich zástupci za druhou podmínku podpory druhé varianty návrhu. „Ani tato varianta nenarovnává 34 platových tarifů, které i nadále zůstávají pod úrovní minimální mzdy a 47 tarifů, které i po 10% zvýšení zůstávají pod úrovní zaručené mzdy,” poukazuje konfederace.
V souvislosti s úspornější variantou pak odboráři vysvětlili svůj odpor takto: „Varianta I předloženého návrhu obsahuje 38 platových tarifů pod hranicí minimální mzdy a 58 platových tarifů pod úrovní zaručeného platu, a proto je pro nás zcela nepřijatelná.”
Konfederace ale vznesla i další požadavky – podle ní by se totiž mělo navýšení týkat i všech ostatních pracovníků veřejné sféry a státní správy.
„ČMKOS požaduje obdobně upravit platové podmínky všech zaměstnanců ve veřejných službách, aby mezi těmito skupinami nedocházelo k nedůvodnému nerovnému zacházení na úseku odměňování. Zároveň je bezpodmínečně nutné navýšit platové tarify ve všech stupnicích, pokud má být skutečně zajištěna konkurenceschopnost veřejné sféry na trhu práce,” konstatují odbory.
Krize v sociálních službách
Dodávají přitom, že na kritickou situaci zaměstnanců z nejnižšího tarifu upozorňují dlouhodobě, nicméně podle odborářů je obdobně špatný stav i všech ostatních stupnic platových tarifů.
Druhou tabulkou se řídí odměňování v sociálních službách a třetí zdravotníků a sester. Podle ministerstva tyto platy od roku 2019 do loňska vzrostly bezmála o 35 procent, reálně klesly o necelá čtyři procenta. Čtvrtá tabulka připadá lékařům a zubařům. Ti si za pětileté období polepšili o 28 procent, reálně ztratili zhruba devět procent. Učitelům s pátou tabulkou se plat zvedl skoro o 22 procent a reálný pokles činil 13 procent.
„Například problém náboru a udržení zaměstnanců v sociálních službách je kritický, tato situace je MPSV velmi dobře známa. Kvalita poskytování sociálních služeb, tedy služeb, které jsou uváděny jako služby v obecném zájmu, je bez odpovídajícího ocenění zaměstnanců neudržitelná,” zmiňují jeden z příkladů odboráři.
Připomínají přitom, že například v pobytových zařízeních sociálních služeb chybí aktuálně téměř 3 000 zaměstnanců v přímé péči. A navrhují v této souvislosti i možná zdroj financování: „Finanční prostředky na toto konkrétní zvýšení je možné alokovat ze zvýšených příjmů jednotlivých zařízení, které proběhlo úpravou příspěvku na péči a úpravou vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, nebo případně mimořádným dofinancováním ze státního rozpočtu.”
Tarify nepedagogů ve školství, technických sil v sociálních službách, úředníků či lidí v kultuře se pohybují od 12 140 korun pro zaměstnance bez vzdělání a praxe do 54 920 korun při nejvyšší kvalifikaci, odpovědnosti a praxi nad 32 let. Při sedmiprocentním růstu by platový základ činil od září od 12 990 do 58 770 korun hrubého, při desetiprocentním od 13 360 do 60 420 korun. Tarif státních zaměstnanců je mezi 16 130 a 68 200 korunami. Při zvýšení o sedm procent by to bylo od 17 260 do 72 980 korun, při desetiprocentním nárůstu od 17 750 do 75 020 korun.
Tomáš Svoboda
