Solární boom číslo 2? Na střechách rodinných domů a továren probíhá, avšak v případě velkých fotovoltaických parků na zemi to tak docela neplatí. Jak upozornil výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ a předseda představenstva Solární asociace Jan Fousek, problém je mimo jiné v nešťastně nastavené dotační podpoře.
Přírůstek výkonu solárních zdrojů se podle Fouskova odhadu bude pohybovat kolem 1000 megawattů za rok. Celkový instalovaný výkon fotovoltaik v Česku se tak dle odhadu Solární asociace vyšplhá ze současných 4,4 tisíce na zhruba 10 tisíc megawattů v roce 2030. „Pokud se tržní situace a překážky včetně povolování a připojování nových zdrojů výrazně nezlepší, nemá cenu se strašit výrazně vyššími čísly,“ zdůraznil Jan Fousek během vystoupení na konferenci Právo a energetika, kterou pořádal Ekonomický deník spolu s portálem Česká justice.
Investiční dotace nestačí
Česko patří mezi nejúspěšnější země Evropské unie, co se týká čerpání peněz z Modernizačního fondu. Současně však podle Fouska hrozí, že velká část podpořených projektů na nové solární elektrárny skončí jen na papíře. Banky totiž projekty na fotovoltaiku bez akumulace odmítají financovat kvůli špatné návratnosti. Investiční podpora z Modernizačního fondu pro ně není dostatečnou zárukou návratnosti vložených peněz.
Mohlo by vás zajímat
„V minulosti byla nastavena relativně malá odměna za to, když projekt měl akumulaci. Nemotivovalo to investory, pro které bylo výhodnější při vysokých cenách elektřiny zpracovat si projekt na samostatnou fotovoltaiku. Dnes ty projekty stojí – z mnoha různých důvodů. Hlavní je ten, že to nevychází ekonomicky,“ vysvětluje Jan Fousek.
Fotovoltaických elektráren je už dnes ve střední Evropě poměrně dost. Deformuje to cenu elektřiny na spotových trzích. V hodinách okolo poledne, kdy má fotovoltaika ideální podmínky, je cena blízká nule nebo i záporná. Naopak ráno a večer je drahá. Jenže běžná fotovoltaika bez bateriového úložiště na tyto atraktivní ceny nedosáhne.
Jan Fousek dále zmínil, že přístup správců Modernizačního fondu k akumulaci energie je dnes výrazně vstřícnější. „Na konci dubna byla vyhlášena výzva ve výši 2 miliard korun na samostatně stojící baterie, čímž se společně s přijetím chybějící legislativy, na kterou jsme čekali čtyři a půl roku, daly věci do pohybu,“ zmínil Fousek.
Skoro pět let po termínu
Co se týká chybějící legislativy, pravidla upravující akumulaci a flexibilitu v energetice měla Česká republika přijmout nejpozději v lednu roku 2021. Tak to aspoň předpokládal takzvaný zimní energetický balíček Evropské unie z roku 2019. Vinou lobbistických tlaků a prokrastinace bývalé vlády (řečeno slovy Jana Fouska) jsme promarnili příliš mnoho času. Důsledkem tohoto zpoždění je mimo jiné rozmach nemoderních a neekologických technologií, jako jsou mařiče energie nebo dieselagregáty.
Příslušnou novelu energetického zákona se podařilo definitivně schválit až letos v březnu. Česko tak podmínky pro moderní energetiku zavedlo až jako poslední země Evropské unie. Většina změn vstoupí v účinnost k 1. říjnu. Nejpozději ke stejnému datu začnou platit také prováděcí vyhlášky, které připravuje Energetický regulační úřad. Ty obsahují mimo jiné úlevy, které osvobozují majitele velkých bateriových úložišť od části poplatků za použití sítě.
Bez těchto úlev totiž nastal double charging, tedy dvojí zpoplatnění té samé elektřiny na cestě do úložiště a z něj ke spotřebitelům. „To, co hrozilo, je, že na jednu megawattu akumulace zaplatíte zhruba 300 tisíc korun měsíčně. Pokud by tato úleva ve vyhlášce nebyla, tak zde hrozilo naprosto tristní znevýhodnění,“ upozornil Jan Fousek. Podobné podmínky už dnes mají přečerpávací vodní elektrárny.
Vyhlášky navazující na nedávnou novelu energetického zákona „Lex OZE III“ ve svém vystoupení na konferenci blíže představila členka Rady ERÚ Markéta Zemanová. Uvedla, že se promítnou hlavně ve vyhlášce o připojení k elektrizační soustavě, o pravidlech trhu s elektřinou či o podrobnostech udělování licencí. Ty teď procházejí připomínkovým řízením, regulační úřad je chce dokončit a publikovat během letních měsíců.
Jak odbrzdit investice do energetiky
Konferenci Ekonomického deníku a České justice na téma Právo a energetika zahájil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Ve své řeči zmínil například ambici předložit vládě ke schválení novou státní energetickou koncepci, a to ještě před podzimními volbami do poslanecké sněmovny. Do voleb chce prosadit také transpozici nové evropské legislativy v oblasti energetické náročnosti budov.
Partner advokátní kanceláře Portos Milan Kučera upozornil, že v současnosti nám chybí hlavně reálné projekty v energetice a jejich úspěšná realizace. Příliš časté změny legislativy na české a hlavně evropské úrovni jsou v kontrastu se zdlouhavou realizací investic do nových elektráren. „Ve chvíli, kdy ty projekty jsou dokončované, jsou už vlastně zastaralé,“ dodal Kučera.
Vít Stehlík, řídící partner poradenské firmy White & Case, upozornil na nejistotu ohledně výše cen elektřiny, která investorům brání v investování do nových elektráren. Garanci budoucích výkupních cen získal ČEZ pro nové jaderné bloky, ale ostatní takovou výhodu nemají. „Je otázka, jak strukturovat projekty, aby byly životaschopné. Tedy jak přilákat privátní kapitál rozumnou návratností, aby z toho nebyla zase nějaká bramboračka, kterou nakonec zaplatí spotřebitelé,“ varoval Vít Stehlík.
Nezapomínejme na úspory
Generální ředitel firmy Elrpocon 21 Michal Židek v debatě zmínil potíže spojené s investováním do moderních, úsporných technologií v energetice. V praxi se zde střetává pomalá příprava projektů a zdlouhavé schvalování dotací s rychlými změnami v evropské legislativě nebo v tržním prostředí – stačí připomenout růst cen vstupů. Výsledkem pak bývá, že rozpočet dříve připravené investice nakonec vzroste o desítky procent, které musí investor doplatit ze svého.
Na další rizika budování moderní bezemisní energetiky upozornil člen představenstva společnosti SSI Energy Marek Tabašek. Zmínil potíže s připojováním nových energetických zdrojů kvůli spekulativním blokacím kapacity v síti, ale také lidský faktor. „Všichni politici hovoří plamenně o tom, že je potřeba mít vzdělané lidi, odbornost a know-how. Ale tak trochu mi to připadá, že Evropa tady průmysl nechce a vidím odliv průmyslu do třetích zemí,“ upozornil Tabašek.
Poděkování za podporu konference Právo a energetika patří společnostem SSI Energy, D-energy, Tiscali Media a Brněnské komunikace.
