Bezpečnost země se podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) neměří pouze poměrem výdajů na obranu k hrubému domácímu produktu (HDP). Ministr na velitelském shromáždění představitelů české armády ujistil, že snížení výdajů v rozpočtu neohrozí žádné modernizační projekty armády. Náčelník generálního štábu Karel Řehka ale varoval, že výdaje na obranu je nutné zvyšovat kvůli ne kvůli procentům, které jsou politickým milníkem, ale kvůli reálným schopnostem armády.
Projevy obou těchto klíčových postav pro obranu země najdete níže ve videích.
Zůna: Bezpečnost státu se neměří v procentech
Ministr obrany Jaromír Zůna na velitelském shromáždění řekl, že snížení rozpočtu ministerstva obrany neohrozí žádné modernizační projekty. Podle jeho slov se bezpečnost státu neměří procentuálním poměrem k HDP. Za etapu hlavního úsilí při naplňování požadovaných vojenských schopností označil roky 2027 až 2031.
„Naše vláda je přesvědčena, že bezpečnost státu se neměří v procentech HDP, ale skutečnými obrannými schopnostmi, jejichž dosažení je podpořeno odpovídající mírou na obranu,“ prohlásil Zůna.
Resort obrany by měl podle vládního návrhu letos hospodařit se 154,79 miliardy korun. Jde o návrh vlády ANO, SPD a Motoristů. Původní návrh vlády Petra Fialy (ODS) počítal s částkou 175,79 miliardy. To představuje rozdíl 21 miliard korun.
Prezident Petr Pavel už označil snižování výdajů za nezodpovědné. Předpokládá o situaci debatu s ministryní financí Alenou Schillerovou a premiérem Andrejem Babišem (oba ANO). Zůna uvedl, že pro naplnění vojenských ambicí je nutné nejdříve uvést proces výstavby armády do rovnováhy v podmínkách budoucího vývoje. Armáda musí klást důraz na principy výstavby, nikoliv pouze na účely.
Mohlo by vás zajímat
Celkové obranné výdaje by měly letos činit zhruba 185 miliard korun. Z toho 30 miliard půjde z ostatních rozpočtových kapitol. Česká republika by tak na obranu měla vynakládat 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna.
Priority: Kritická infrastruktura a krizová legislativa
Mezi rostoucí bezpečnostní priority státu patří podle Zůny revize krizové legislativy, rozvoj protivzdušné obrany a ochrana obyvatelstva i kritické infrastruktury. Ministr dodal, že cílem kabinetu je zajistit bezpečnost státu a stabilitu veřejných financí. Stát musí být schopný chránit své občany i v krizových situacích. Obrana v tomto kontextu patří mezi klíčové priority.
„Jde o mimořádný komplexní úkol. Musíme k němu proto přistupovat komplexně od legislativního rámce a koncepčního řízení přes velení až po personál, infrastrukturu a zbraňové systémy. Základními principy jsou odpovědnost, transparentnost a efektivita,“ řekl Zůna.
Ministr v aktuálním velitelském hodnocení postrádal hlubší pohled na procesy výstavby armády. Místo souhrnného výčtu úkolů a aktivit očekával analýzu podstatných otázek. Pro budoucí cykly doporučil zaměřit se na kvantitativní hlediska velikosti, rekrutace a zásobování ozbrojených sil. Klíčová je pro něj také otázka proporcionality v alokaci zdrojů.
Za zásadní Zůna označil také ukazatele struktury, složení a vybavení armády. To zahrnuje hlavní druhy výzbroje a opatření v bezpečnostním prostředí. „V naší armádě, ekonomice, obranném průmyslu a celkově v naší zemi máme velký potenciál. Ten se stane základem našeho dalšího postupu,“ uvedl ministr. Místo zvyšování administrativní složitosti vyzval k prosazování praktických a rychlých opatření, která reálně posílí bojovou připravenost.
„Naše ambice musí být realistická, rozpočtově udržitelná a věcně podložená,“ dodal Zůna s tím, že obrana státu se nedá stavět na iluzích ani na politických vyjádřeních.
Záměr: upravit koncepci do roku 2040
Vypracování nové Koncepce výstavby Armády ČR (KVAČR) v dnešní složité době se podle Zůny stane testem. Ukáže, jak je vrcholové velení armády způsobilé ji koncepčně budovat. Současnou koncepci schválila bývalá vláda Petra Fialy koncem roku 2023, a to do roku 2035. Dokument je vizí, jak by měla česká armáda vypadat v příštích letech. Zůna chce letos koncepci upravit, má pak vydržet do roku 2040.
Současné období má podle něj ambici být koncepčně nejucelenější. Hodnocení musí vycházet z dat i z obsahu minulých velitelských shromáždění. Zůna připomněl požadavek vlády urychlit zpracování koncepce do roku 2040 a označil to za mimořádný úkol.
Podle Zůny v minulosti vždy panovala shoda na tom, že úspěšnou výstavbu podmiňuje transformace generálního štábu na strategický stupeň velení a řízení. „V tom mezi námi byla vždycky shoda,“ řekl. Prioritou bude doplňování armády kompetentním a motivovaným personálem a zlepšení podmínek kvality života i služby vojáků.
„Rozvoj schopností armády bude vycházet primárně z národních obranných potřeb a aliančních závazků. Významnou roli zde sehraje kombinace robotických, automatizovaných a softwarově definovaných systémů, digitalizace systémů velení a modernizace komunikační infrastruktury,“ konstatoval Zůna.
Řehka: Výdaje musíme zvyšovat kvůli reálným schopnostem
Náčelník generálního štábu Karel Řehka uvedl, že výdaje na obranu je nutné zvyšovat nikoliv kvůli procentům, která jsou politickým milníkem, ale kvůli reálným schopnostem armády. Podle něj se v České republice už nikdy nesmí opakovat stav, kdy obrana směřovala do útlumu a trosek. Bezpečnostní situace se podle něj nebude v dohledné době zlepšovat a Evropa musí za svou bezpečnost převzít odpovědnost.
„Nic není dražší než armáda, která je polovičatá a nefunkční. Taková krizi nezabrání a v krizi vás neochrání,“ prohlásil Řehka. Miliardy investované do modernizace podle něj nebyly „hračky pro vojáky“, ale investice do odstrašení a obrany. Zdůraznil, že kvůli dlouhodobému vnitřnímu dluhu je dnes potřeba investovat více, aby se dosáhlo požadovaných schopností.
Řehka dále řekl, že skončila éra bezstarostnosti a iluze, že bezpečnost je zadarmo. Vyzval vojáky, aby politickému vedení země dávali nezkreslená a upřímná doporučení, protože vláda musí přijímat rizika vědomě. Armáda podle něj přestala předstírat, že je vše v pořádku, a začala se připravovat na nejhorší možný scénář.
Ruská agrese a hybridní působení agresora
V den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu Řehka část projevu věnoval konfliktu, který už se podle něj délkou i utrpením vyrovná například první světové válce. „Je nad slunce jasné, kdo je agresor a kdo je oběť,“ podotkl. Přesto, i kvůli dlouhodobému nepřátelskému hybridnímu působení agresora vůči české společnosti, je podle něj možné sledovat polemiky o vině a nevině či relativizování.
Podle Řehky se Rusko bude snažit českou společnost rozklížit, rozdělit a paralyzovat na společenské a politické úrovni dříve, než sáhne k vojenským nástrojům. Agresivní politiku Ruska označil za největší hrozbu pro ČR i celou Evropu. Zájmy Ruska jsou podle něj propojeny s aktivitami Číny, Íránu a Severní Koreje. Řehka také varoval před scénářem, kdy by Rusko nabylo pocitu, že je Evropa slabá a Američané ji opouštějí. Ačkoliv spojenci v USA důležitost NATO potvrzují, evropské státy musí převzít za svou bezpečnost větší díl odpovědnosti.
