Obranný průmysl a klíčové státní instituce hledají cestu, jak vytvořit nepropustnější obranný štít Česka prostřednictvím nové legislativy a těsnější spolupráce. Špičky české bezpečnosti ve středu usedly k jednomu stolu na Hospodářské komoře, aby vytyčily směřování rezortu pro nadcházející období. Ve hře jsou strategické dokumenty, financování výroby i změny zákonů, které mohou zásadně ovlivnit akceschopnost státu v krizových situacích.
Cílem jednání bylo najít konkrétní a realizovatelná řešení, která povedou k dlouhodobě funkčnímu a předvídatelnému partnerství mezi státem a českým obranným průmyslem.
Představitelé ministerstva obrany a generálního štábu s domácím průmyslem udržují pravidelný kontakt. „Máme jednou za kvartál pravidelné setkání s představiteli ministerstva obrany a generálního štábu,“ potvrdil Ekonomickému deníku Lubomír Kovařík, předseda sekce obranného průmyslu Hospodářské komory. Tentokrát se podle něj jednání soustředilo na legislativní priority vlády pro rok 2026, které má kabinet schválit na konci února.
Mimořádná sestava u jednoho stolu
Včerejší zasedání mělo podle tajemníka sekce obranného průmyslu Milana Kašíka mimořádně reprezentativní obsazení napříč klíčovými institucemi bezpečnostního a obranného systému. K diskusi usedli ministr obrany Jaromír Zůna, náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka i předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek.
U stolu nechyběli ani zástupci strategických institucí. Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr a předseda představenstva Národní rozvojové banky Tomáš Nidetzký debatovali s vojenskými špičkami, mezi nimiž byli velitel vzdušných sil Petr Čepelka, ředitel sekce rozvoje sil Petr Milčický a ředitel sekce logistiky Robert Bielený.
Mohlo by vás zajímat
Zapojení institucí odpovědných za strategické financování a podporu exportu podle účastníků podtrhlo význam setkání pro další rozvoj českých výrobních kapacit i obranné soběstačnosti.
Legislativa, krizové plány a modernizace
Hlavní bod debaty tvořila snaha o hlubší integraci soukromého sektoru do obranné struktury státu. Účastníci hledali konkrétní a realizovatelná řešení, která povedou k předvídatelnému a partnerskému vztahu mezi státem a průmyslem. Podle Milana Kašíka se diskuse soustředila na postavení obranného průmyslu jako součásti bezpečnostního systému státu a zapojení českých firem do modernizace armády.
Lubomír Kovařík doplnil, že průmysl zajímají především zákony, které řeší větší propojení obranného průmyslu s krizovým plánováním. Diskuse se točila také kolem takzvaných obranných omnibusů a legislativního rámce pro mobilizaci. Cílem těchto opatření je, aby se domácí firmy staly pevnou a zákonem definovanou součástí obranného systému státu.
Financování a budoucí výhled armády
Kromě legislativy a institucionálních rámců se účastníci diskuse podle Kovaříka soustředili na dva strategické pilíře rezortu obrany. Prvním je dlouhodobý výhled armády a druhým Koncepce výstavby Armády ČR (KVAČR). Oba tyto zásadní materiály má ministerstvo obrany připravit v první polovině letošního roku.
Experti podle Milana Kašíka diskutovali mimo jiné o výzkumu, vývoji a financování, přičemž neopomněli ani evropský a alianční kontext s ohledem na exportní příležitosti. Celé setkání provázela snaha o maximální připravenost na nadcházející změny v bezpečnostní architektuře a vytvoření dlouhodobě funkčního vztahu mezi veřejnou správou a odbornou sférou.
