Tempo poklesu produkce plynu v Rusku zrychluje. Po mírnějším poklesu v lednu nastal v únoru pád produkce o 11,3 procenta na 57,2 miliardy metrů krychlových. Největší propad vykazuje Gazprom, který v únoru vytěžil o 13,2 procenta méně plynu než loni. Uvedl to ruský deník Kommersant s odvoláním na své zdroje z tamního ministerstva energetiky.

Za první dva měsíce letošního roku tak produkce plynu v Rusku klesla o 7,3 procenta na 131 miliard m3. Podle analytiků oslovených Kommerstantem patří mezi hlavní důvody zmíněného poklesu zastavení exportu plynu přes Ukrajinu, což přineslo ztrátu odběru ve výši 15 miliard m3 ročně, dále je to teplé počasí a pokles poptávky v energeticky náročných odvětvích ruského průmyslu.

Po zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu na Slovensko, který nastal k 1. lednu letošního roku, zůstává už jen jedna funkční potrubní cesta na evropské trhy. Jedná se o černomořský plynovod Turkish Stream s kapacitou necelých 16 miliard metrů krychlových ročně. Rusko také pokračuje v dodávkách plynu do EU ve zkapalněné formě (LNG), které loni oproti roku 2023 vzrostly.

Největší potíže má Gazprom, jehož produkce v únoru klesla meziročně o 13,2 procenta na 38,2 miliardy m3 a dva měsíce o 8 procent na 81,5 miliardy m3. Podobně výrazné poklesy těžby zemního plynu zaznamenaly také společnosti LukOil, Rosněfť a Gazpromu Něfť. Lépe je na tom Novatek, který se zaměřuje na dodávky LNG na evropské trhy. Jeho těžba během dvou měsíců klesla o 1,4 procenta na 13,6 miliardy m3.

Jedná se tak o další špatnou zprávu pro Gazprom, kterému se už loni moc nedařilo. Podle ruských účetních standardů vykázal za rok 2024 ztrátu 1,076 bilionu rublů (v přepočtu 270 miliard korun) v porovnání s čistým ziskem 696 miliard rublů za rok 2023. Loňskou ztrátu způsobil pokles hodnoty dceřiné společnosti Gazprom Něfť a také rezerva na zvýšenou daň z příjmu. Další špatnou zprávou jsou prohrané arbitráže s hlavními evropskými odběrateli, kterým Rusko v roce 2022 svévolně ukončilo dodávky plynu.

Mohlo by vás zajímat

Vedle poklesu exportu a vlivu vyšších teplot Kommersant zmiňuje také snižování poptávky v energeticky náročných odvětvích, mezi něž patří výroba oceli, stavebních materiálů a základních chemikálií. Jedná se tak o jasný důkaz zpomalení ekonomické aktivity v Rusku.

Jasně se tak ukazuje, že loňský růst dodávek plynu do zemí Evropské unie o 18 procent byl pro Rusy pouze dočasným úspěchem. Letos už s ohledem na zastavení exportu do střední Evropy přes Ukrajinu a zpřísnění amerických sankcí, které v praxi znemožňuje platby za dodávky z Ruska (s výjimkou pro Maďarsko, Slovensko a Turecko), lze očekávat snížení dovozu plynu z Ruska. Například Česká republika už od začátku letošního roku žádný ruský plyn neodebírá.