Zrušení automatického zřízení datových schránek pro fyzické osoby může narazit v Senátu. Na kulatém stolu České justice a Ekonomického deníku „Digitalizace pracovního práva“ to řekl předseda ústavně právního výboru Senátu a daňový poradce Tomáš Goláň (ODS). Podle něj mají někteří členové ODS s návrhem problém a on osobně prosazuje, aby zavedení datovek v zákonu DEPO zůstalo. „Nedokázali jsme občanům vysvětlit, že to je pro jejich dobro. Nejsem v oblasti elektronizace zastáncem jakéhokoliv nářku,“ uvedl senátor. Podle mnoha odborníků je krok vlády chybou, která zabrzdí digitalizaci Česka a přinese zbytečné finanční náklady. Zrušení automatického zřízení datové schránky pro občany, které mělo začít platit v lednu, schválila tento týden vláda.
Podle Goláně se některým lidem vždy při zavádění podobných novinek zdá, že politici ničí „to tradiční“. „Ale nikdy nic nového neničí to tradiční. To tradiční si žije svým životem a to nové si žije svým novým životem. Můžeme se také bavit o úsporách a to nejen ve státní správě,“ řekl senátor s tím, že například na kontrolní hlášení u DPH si také lidé zvykli a dnes už podávání nikdo neřeší.
Co bylo doručeno datovou schránkou, je ze zákona považováno za doručené. Nejen v pracovně právních vztazích je tak současný návrh vládní koalice obrovským krokem zpět, myslí si Josef Donát, partner advokátní kanceláře ROWAN LEGAL. Návrh navíc obsahoval možnost datovou schránku zřízenou státem znepřístupnit. „Datová schránka přesně ví, kdo co odesílá, jaký je obsah odeslaného dokumentu, kdy byl odeslán, komu byl doručen a kdo ho otevřel. Toto doporučený dopis z důkazního hlediska u soudu není nikdy schopen vyřešit. Datovky v pracovním právu jsou určitě ekonomicky perspektivní,“ uvedl Donát s tím, že schránky sice nejsou dokonalé, ale jsou efektivním nástrojem, který by měl být maximálně využíván a to nejen v pracovním právu. „Každý, kdo má emailovou adresu, zvládne obsluhovat datovou schránku. I moje maminka, které je 80, má email a má elektronické bankovnictví. Proč by nemohla mít datovou schránku?“ ptá se advokát?
Do datové schránky se můžete přihlašovat stejně, jako se hlásíte do internetového bankovnictví. Tento způsob je označován jako bankovní identita nebo také BankID. „Téměř všichni gramotní zaměstnanci a podnikatelé v ČR ve svých telefonech tuto možnost mají. Nejen se ztotožnit, ale i digitálně podepsat,“ uvedl výkonný ředitel Bankovní identita Marek Růžička. Z praxe ví, že i řada seniorů elektronické bankovnictví a s ním spojené služby běžně využívá. „Nepodceňujme tuto skupinu, že by datové schránky nepřijala,“ zdůraznil.
Pokud se dnes lidé chtějí vyhnout doručení od orgánů veřejné správy nebo od soudů, tak v případě, že nemají datovou schránku, si mohou zrušit trvalé bydliště v ČR. „Přitom se ti lidé přihlašují do internetového bankovnictví. Pokud by jim v momentě přihlášení byla zřízena datová schránka, soudy by neměly s doručováním problém,“ uvedl šéf ústavně právního výboru Senátu Goláň a rovněž vyzdvihl fakultativnost zřízení datové schránky, kdy se podle schváleného zákona systém výslovně měl ptát, zda o její zřízení občan stojí. „Když jsem viděl návrh na zrušení zřízení datových schránek pro fyzické osoby ve sdělovacích prostředcích, přišlo mi, že se z nich stal veřejný nepřítel. Kam to vlastně spějeme? Poštovní schránku si také nepřelepím, aby se do ní nedoručovalo,“ dodal.
Stát by za využívání datových schránek nebo bankovní identity mohl občanům poskytnout nějaký bonus. „Třeba slevu na dani,“ myslí si předseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). Sám je fanouškem digitalizace, která je podle něj nevyhnutelná. Podle něj je ale v Česku skupina obyvatel, které se povinnost nelíbí a té by se mělo dát na výběr. „Jsou lidé, kteří prostě nechtějí elektronickou stopu. Ústavně konformní je dát jim aktivně na výběr. Jsem z Kroměříže a spousta lidí v dělnických profesích prostě datové schránky využívat nebude,“ vysvětlil poslanec.
Odpor proti digitalizaci zaměstnavatelů kvůli soudním sporům vnímá generální ředitel společnosti OKsystem Vítězslav Ciml. „U datových schránek nemusím řešit, kdy má pošta otevřeno. Ale když si představím obálku se štosem papírů, jejíž odeslání stojí přes 50 korun, to přece v roce 2022 vůbec nedává smysl. Nabídnout lidem možnost digitálního kanálu elektronické komunikace bych považoval za něco, co tu mělo být už dávno. Honíme vlak, který už trochu odjel,“ uvedl.
Podle viceprezidenta společnosti Vodafone Czech Republic Jana Kloudy dnes i firmy, které se snaží o maximální digitalizaci, musí využívat papírové formuláře a dokumenty. „Ne všichni mají datové schránky nebo elektronické podpisy,“ připomněl. Podle něj by byla vhodná varianta, aby byly datové schránky povinné alespoň v oblasti pracovně právních vztahů pro ekonomicky aktivní občany, kde by podle něj zavedení nebylo tak konfliktní. „Neumím si představit, že proti tomu by byl zásadní odpor,“ dodal Klouda.
Poslanci by se návrhem vlády měli začít zabývat na schůzi plánované na dny po 15. listopadu. Automatické zřízení schránky mělo začít v lednu fungovat pro občany poté, co se ke kterékoli digitální službě státu přihlásí například bankovní identitou nebo eObčankou. Zavedení povinnosti od ledna příštího roku ale nyní označilo ministerstvo vnitra za ambiciózní. Navrhlo návrat k dosavadní úpravě, podle které se datová schránka fyzické osobě zřídí výlučně na její žádost.
Automatické zavedení datových schránek pro občany po použití jejich elektronické identity bylo loni schváleno jako součást zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady a urychlit digitalizaci státní správy. Prostřednictvím datové schránky lze podat daňové přiznání, zažádat o výpis z rejstříku trestů, získat výpis bodů řidiče nebo například zaslat omluvenku dítěti do školy.
Datové zprávy zůstávají uložené v datové schránce 90 dnů. Lze si však za úplatu pořídit datový trezor, který pak automaticky uchovává zprávy i po této době.
Doposud jsou datové schránky zřizovány automaticky ze zákona všem orgánům veřejné moci a určitým skupinám právnických a podnikajících fyzických osob (například advokátům, daňovým poradcům, auditorům, znalcům, soudním tlumočníkům, notářům), ostatním, tedy i fyzickým osobám včetně cizinců, na základě jejich žádosti.
Text: Eva Paseková
Foto: Radek Čepelák
Kulatý stůl České justice a Ekonomického deníku na téma Digitalizace pracovního práva se konal za laskavé podpory OKbase – SW řešení pro digitalizaci HR procesů od společnosti OKsystem a.s.
