Pátek, 20. května, 2022

Zrozena z útlumu. Největší česká vodní elektrárna Dlouhé stráně je v provozu už 25 let

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky je zapojena v české energetické struktuře už 25 let. Za tu dobu vyrobily její turbíny přes 10 milionů MWh elektrické energie. Útroby elektrárny jsou z ekologických důvodů celé, kromě vodních ploch, schovány uvnitř hory Mravenečník. Impozantní horní nádrž elektrárny vznikla odstřelováním vrcholu hory zvané Dlouhé stráně. 

Svou operativností, možností rychlého najetí do ostrého provozu a velkou kapacitou nádrží pomáhají Dlouhé stráně už čtvrt století udržovat stabilitu české přenosové soustavy a předcházet možným blackoutům.

Za 25 let provozu se na Dlouhých stráních vyrobilo přes 10 milionů megawatthodin elektrické energie. Z toho samotná přečerpávací elektrárna vyrobila 9 972 799 MWh a přidružená malá vodní elektrárna 10 697 MWh elektrické energie.

Havárie turbosoustrojí

Výstavba elektrárny začala v roce 1978, ale v 80. letech byla převedena do útlumového programu. V roce 1985 se rozhodlo o modernizaci původního záměru a po roce 1989 se daly práce do pohybu opět naplno.

Nejkritičtějším okamžikem výstavby byla havárie turbosoustrojí v červnu 1994, po níž se dokonce zvažovalo zastavení projektu. Po důkladné analýze se ale nakonec elektrárna dokončila a v roce 1996 postupně uvedla do plného provozu.

Elektrárna Dlouhé stráně, největší přečerpávací vodní elektrárna Skupiny ČEZ, jejíž strojovna i další technologie jsou hluboko pod zemí, slouží jako obrovský akumulátor elektrické energie. Zatímco ji dříve část ekologů zatracovala, teď sklízí její tvůrci uznání, například cenu hejtmana Olomouckého kraje za přínos pro životní prostředí.

„Ta cena patří všem, kteří před desítkami let elektrárnu vyprojektovali a postavili, ale i dnešním inženýrům a technikům ze Skupiny ČEZ a provozním zaměstnancům elektrárny. Díky nim prošly technologie v posledních letech rozsáhlou modernizací, která účinnost a tedy i prospěšnost našeho největšího vodního akumulátoru ještě zvýšila,“ řekl ředitel Vodních elektráren ČEZ Petr Maralík.

Tři „nej“ Dlouhých strání

  • největší reverzní vodní turbína v Evropě – 325 MW,
  • elektrárna s největším spádem v České republice – 510,7 metrů,
  • největší instalovaný výkon v České republice – 2 x 325 MW.

Energetici si význam Dlouhých strání uvědomují a proto pravidelně investují do zvýšení účinnosti, spolehlivosti provozu a navýšení bezpečnosti elektrárny, jen v posledních pěti letech šlo o stovky milionů korun. Mezi největší a nejdůležitější investice poslední pětiletky patří výměna obřího oběžného kola nebo rozsáhlá rekonstrukce dolní nádrže, která byla vůbec poprvé od zahájení provozu elektrárny vypuštěná.

Letošní novinkou je zvýšení provozní hladiny horní nádrže o 70 centimetrů, což umožnilo zvýšení akumulované energie v horní nádrži z 3500 MWh na 3700 MWh. Pro elektrárnu je to velký přínos, který umožní efektivní využívání nových obnovitelných zdrojů a přispěje k dalšímu zvýšení stability v české přenosové soustavě.

Paraná a pak Dlouhé stráně

Přečerpávací elektrárny patří k nejsložitějším vodním dílům a slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Při jednom přečerpávacím cyklu dokáží Dlouhé Stráně do energetické sítě dodat až 3,5 milionu kWh.

Jak už jsme zmínili, elektrárna na území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky má většinu provozních objektů schovaných pod zemí. Je tam i 50 metrů vysoký sál s dvojicí Francisových turbín, které jsou podle společnosti ČEZ nejvýkonnějšími reverzními turbínami v Evropě a po elektrárně na brazilské řece Paraná druhé nejvýkonnější na světě. V turbínovém režimu mají výkon až 325 megawatt, tedy nejvíc ze všech vodních elektráren v Česku. A kromě toho je pod zemí je i necelých 22 metrů vysoká komora transformátorů.

Dolní přehrada elektrárny leží na říčce Divoká Desná. Pojme skoro 3,5 milionu metrů krychlových vody a hladina v ní kolísá o více než 22 metrů. Mnohem atraktivnější horní nádrž, umístěná na temeni přilehlého kopce Dlouhé Stráně v nadmořské výšce 1350 metrů. Je nejvýše položenou vodní plochou v České republice. Výškový rozdíl mezi hladinami obou rezervoárů může být až 533 metrů. Zdvojené potrubí o průměru 5,2 metru, kterým mezi nimi voda protéká, zajišťuje turbínám největší spád ze všech hydroelektráren v České republice.

Tomáš Rovný

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter