Zatímco Donald Trump stupňuje tlak na Ottawu výhrůžkami, likvidačními cly a slovními útoky na kanadského premiéra, Kanada se v rámci „digitálního úniku“ silněji přimyká k Evropě. Obě strany zahájily jednání o přelomové dohodě o digitálním obchodu, která má zajistit bezpečnost dat a technologickou suverenitu nezávislou na americké jurisdikci.

Ottawa se odvrací od Washingtonu a obrací se k Bruselu. Je to způsobeno hlavně tím, že americký prezident Donald Trump po návratu do Bílého domu v lednu 2025 obnovil svou politiku „America First“ a Kanada se stala jedním z jeho hlavních terčů.

Bezpečné sdílení dat

Také z těchto důvodů se Kanada sbližuje s Unií. Nově Brusel s Ottawou zahájily jednání o dohodě o digitálním obchodu (DTA). Má změnit způsob, jakým podniky a spotřebitelé na obou stranách Atlantiku obchodují, sdílejí data a připojují se k internetu. Za evropský blok vede jednání evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič.

Donald Trump opakovaně vyhrožuje Kanadě vysokými cly. Foto: The White House

Komise tvrdí, že dohoda usnadní a zabezpečí přeshraniční digitální obchod pro podniky a posílí ochranu spotřebitelů online. Evropští poslanci chtějí posílit ekonomickou i politickou spolupráci v dalších oblastech. Tvrdí, že vzhledem ke geopolitickým otřesům ve světě je posílení strategického partnerství mezi EU a Kanadou nezbytné.

Kanada volí Evropu

Javier Moreno Sánchez (S&D/Španelsko) prohlásil, že se Kanada cítí být zrazena svým dlouholetým spojencem a sousedem. Proto si Kanaďané volí jako blízkého spojence a partnera Evropany.

Kromě dohody o datech by měla Unie podle poslanců uzavřít dohodu také v oblasti optické infrastruktury s cílem vytvořit nové bezpečné digitální koridory na dně Atlantického oceánu. Je to zásadní z toho důvodu, že přes 60 procent globálního HDP souvisí s digitálními transakcemi.

Většina datových toků mezi Kanadou a Evropou historicky prochází přes uzly ve Spojených státech. Posílení přímého spojení se zemí javorových listů by zabránilo potenciálnímu riziku americké špionáže. Nové datové kabely by také byly mimo dosah americké jurisdikce a případných restriktivních cel na digitální služby. Už se také připravuje projekt arktického kabelu Far North Fiber, který propojí Irsko s Kanadou a následně i s Japonskem.

Jistota pro firmy

Dohoda DTA má zahrnovat dodržování pravidel EU týkající se přeshraničních toků dat a ochrany osobních údajů. Zaručí ochranu spotřebitelů a předvídatelná pravidla pro podniky. Spolupráce by se mohla rozšířit na kyberbezpečnost, umělou inteligenci a kvantový výzkum.

„Více než 40 procent z našeho obchodu se službami v hodnotě 51 miliard eur se uskutečňuje digitálně. Žádná moderní ekonomika nefunguje bez důvěryhodných a bezpečných dat,“ řekl Šefčovič.

Evropa s Kanadou už v roce 2016 podepsala Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu (CETA). Od zahájení jejího prozatímního provádění o rok později došlo k 71% nárůstu vzájemného obchodu se zbožím a službami (ze 72,2 miliardy eur v roce 2016 na 123 miliard eur v roce 2023) a nárůstu vývozu zboží z EU o 64 %. Stále ji ale neratifikovalo deset z 27 unijních zemí.

Mohlo by vás zajímat

Trumpova roztržka s Kanadou

Vztahy Kanady a Spojených států se po inauguraci Donalda Trumpa výrazně zhoršily. Letos v lednu americký prezident pohrozil zemi hokeje zvýšením dovozních cel na 100 procent, pokud uzavře obchodní dohodu s Čínou. Trump také označil kanadského premiéra Marka Carneyho za guvernéra.

„Pokud si guvernér Carney myslí, že z Kanady udělá překladiště pro Čínu, odkud se bude zboží a další produkty posílat do Spojených států, tak se šeredně mýlí,“ řekl Trump. Šéf Bílého domu kritizuje severního souseda také za nízké výdaje na obranu.  

Než Trump zahájil svou celní válku, zhruba 76 procent kanadského exportu směřovalo do USA, zatímco pouze 17 procent amerického vývozu směřovalo do Kanady.

Americký prezident opakovaně hrozí sousedovi zavedením plošných cel ve výši 10 až 20 procent. V únoru ale Nejvyšší soud Spojených států amerických zvýšení dovozních cel bez souhlasu Kongresu zrušil. Trump pak oznámil, že zavede nová desetiprocentní globální cla podle článku 122 amerického obchodního zákona. Ten umožňuje prezidentovi vyhlásit cla ve výši až 15 procent, maximálně však na 150 dní. Pak musí získat souhlas Kongresu.