Evropský bezvízový mechanismus, který umožňuje vstup do schengenského prostoru, se zpřísní. O tuto možnost přijdou státy, které porušují lidská práva nebo nedodržují mezinárodní smlouvy. Podrobnosti změn, které schválili poslanci Evropského parlamentu, vysvětlil pro EU Perspectives europoslanec Matjaž Nemec (S&D/Slovinsko).
Novou legislativu musí ještě formálně schválit Rada EU. V platnost vstoupí 20 dnů po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Uplatnit se může třeba u zemí, jejichž vztah s EU se zhoršil. Fungovat má také jako nástroj k prosazování evropských hodnot a odrazování třetích zemí od porušování mezinárodního práva, vysvětluje v rozhovoru Nemec.
Co očekáváte od nového mechanismu pozastavení bezvízového styku?
EU má pravidla pro bezvízový styk s 61 třetími zeměmi po celém světě. Přesto je však může dočasně zavést — třeba kvůli bezpečnosti nebo migračním rizikům. Funguje to tak, že členské státy oznámí existenci takových důvodů Komisi. Ta ale musí tento mechanismus, který chrání zájmy Unie i členských zemí, spustit návrhem formálního rozhodnutí, které musí ještě schválit Rada EU.
Reforma nyní zavádí nové důvody pro pozastavení. Je to provozování programu získávání občanství výměnou za investice, pokud takový program představuje riziko pro Unii nebo nesoulad vízové politiky. Může to být také z politických důvodů, pokud se zhoršily zahraniční vztahy s EU. Například v případě závažného porušení mezinárodního práva nebo lidských práv.
V praxi se změny projeví jakým způsobem?
Evropská komise může na základě návrhu dotčeného členského státu nebo z vlastní iniciativy posoudit situaci a zahájit proces pozastavení bezvízového styku pro konkrétní třetí země do schengenského prostoru. Nejprve dočasně a poté případně trvale, pokud problémy přetrvávají. Komise nyní také může rozhodnout o uplatnění pozastavení pouze na určité kategorie pasů.
Nelze nový mechanismus zneužít?
Mechanismus obsahuje záruky a jasně definovaná pravidla pro jeho uplatňování, která by neměla vést k diskriminaci, což by bylo rovněž v rozporu s právem EU. Přísná demokratická kontrola, včetně kontroly ze strany Evropského parlamentu a Soudního dvora EU, může zajistit jeho řádné uplatňování. Doufejme, že tomu tak bude i v praxi.
V jakém okamžiku se odebrání bezvízového styku může stát sankcí?
Mechanismus má fungovat jako odrazující nástroj k prosazování hodnot EU a odrazování třetích zemí od porušování mezinárodního práva. Mechanismus se také zabývá bezpečnostními riziky, ale neslouží jako sankce. Každý návrh musí být odůvodněný. Musí se také pečlivě posoudit jeho dopady, zejména na občanskou společnost. Evropský parlament to může zajistit tím, že bude pečlivě sledovat provádění mechanismu a zajistí jeho důsledné a transparentní uplatňování.
Konec bezvízového styku s Izraelem?
Mohlo by se pozastavení bezvízového režimu vztahovat na Izrael a jeho občany z důvodu porušování mezinárodního práva ze strany této země?
V Evropském parlamentu jsme tvrdě bojovali za rozšíření důvodů pro pozastavení tak, aby zahrnovaly také případy porušování mezinárodního práva a lidských práv. Uplatnění na konkrétní země, včetně Izraele, by však záviselo na posouzení Evropské komise a postupech stanovených v tomto nařízení. Pokud se mě ptáte na Izrael, podmínky pro spuštění mechanismu jsou splněny.
Máte již seznam „citlivých“ třetích zemí, na které by se nová pravidla mohla vztahovat?
Žádný seznam neexistuje. Všechny země, které mají bezvízový styk, musí splňovat kritéria EU pro liberalizaci vízového režimu. Pokud tomu tak není, může následovat znovuzavedení víz. Komise musí vystupovat jako strážkyně smluv EU a pravidelně posuzuje, zda tomu tak je. Pokud ne, musí jednat.
Jakým způsobem se zajistí, že bude vízový mechanismus objektivní a nestranný?
Tento mechanismus je nestranný a založený na jasně definovaných pravidlech a hodnotách. Rozhodnutí o jeho spuštění a uplatnění je vždy politickým rozhodnutím, které nejprve přijímá Komise a poté Rada. Evropský parlament bude muset pečlivě sledovat jeho provádění v praxi a zajistit objektivitu a nestrannost mechanismu pozastavení bezvízové povinnosti tím, že bude podporovat transparentnost rozhodovacího procesu. Bude také muset zajistit, že rozhodnutí budou založena na faktických a konzistentních hodnoceních.
