Dnes bude ve Štrasburku zahájena výroční debata o stavu EU. Očekává se velmi bouřlivá diskuse zejména o migrační krizi a Brexitu.
Komise dostane dnes od poslanců vysvědčení za uplynulý rok a domácí úkoly na ten příští. I tak by se dal popsat smysl každoroční rozpravy o stavu EU (SOTEU). Zářijová plenární schůze bude již po sedmé místem, kdy mohou poslanci spoluurčovat priority EU na další období. Jak by se měla Evropa vyrovnat s výzvami, jako jsou migrační krize, ohrožení terorismem, Brexit nebo ekonomické oživení?
V předvečer zahájení debaty jsme požádali všechny české europoslankyně a europoslance o jejich odpovědi na čtyři dotazy.
- Co očekáváte od diskuse poslanců s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem na téma stavu EU?
- Budete buď Vy, nebo frakce pokládat nějaké nepříjemné otázky, či požadovat vysvětlení některých rozhodnutí?
- Přijde podle vás na řadu i přetřes skandálů VW a Apple (Irsko a doplatek na daních)
- Jak Vy osobně hodnotíte působení J. C. Junckera v čele EK?
Podívejte se na seznam všech členů EP za ČR:
Poslankyně a poslanci, kteří odpověděli – pořadí dle rychlosti odpovědi – nejrychlejší nahoře.
Jiří Maštálka (KSČM, UE/NGL)
- S velkou pravděpodobností lze očekávat emotivní debatu, ale jen těžko věcnou analýzu několika krizí, v nichž se EU ocitla. Tím myslím krizi: názorovou rozporuplnost k otázce migrační krize, BREXIT a jeho řešení, ale i to, že se nedaří řešit nerovnost mezi unijním Severem a Jihem. Možná zazní částečná sebekritika, ale zcela jistě ne vyvození osobní odpovědnosti jednotlivých aktérů.
- Svůj postup bude frakce koordinovat na dnešním zasedání, nepříjemné otázky, např. ekonomické důsledky BREXITu, ale i např. problematického postupu EU vůči Ukrajině nepochybně zazní.
- Zdravý rozum velí, že předseda Komise se ve svém projevu o těchto problémech (možná okrajově) zmíní.
- Při vší úctě k J.-C. Junckerovi, Komise za předchozí období, ať už ohledně migrační krize, ale i v dalších případech, prokázala bezradnost, opožděné reakce a takřka nulovou předvídavost a předseda Komise za takový postup nevyhnutelně nese odpovědnost, což by ho mělo vést k zamyšlení, zda za těchto okolností má ve funkci setrvat.
Jaromír Kohlíček (KSČM, UE/NGL)
- Předpokládám, že J. C. Junckera nebudeme moci poznat, bude vstřícný, popíše plasticky problémy současné EU, zmíní se o problémech s imigranty. Ale nepředpokládám, že by byl příliš konkrétní, nemůžeme očekávat nic zásadního, co by se týkalo brexitu a je velmi pravděpodobné, že bude podroben tvrdé kritice poslanců, a to zejména z tzv. protievropských poslaneckých skupin.
- Osobně bych měl řadu zajímavých, zřejmě i nepříjemných otázek, ale moje šance, abych je mohl položit je prakticky nulová. Šlo by o budoucnost schengenského systému, ochranu námořní hranice EU, zrušení nesmyslných sankcí vůči Ruské federaci, začátek skutečného vyjednávání o změně kritické situace na Ukrajině a zejména způsob jak chce Evropská komise začít sbližovat standardy států EU v sociální oblasti a dále pak, jak zajistí po nejbližším summitu, aby alespoň u nadnárodních firem dostávali za stejnou práci pracovníci stejnou mzdu. Velmi zajímavá by byla i odpověď na otázku „Proč EU přijímá statisíce migrantů a neřeší problémy takřka 20 miliónů nezaměstnaných ve státech Unie?”.
- Je pravděpodobné, že diskuze se dotkne skandálu automobilek jako celku, protože v poslední době prakticky všechny velké automobilky přiznaly kreativní vykazování emisí i spotřeb automobilů. Pokud jse o Apple, jedná se právě o jednu firmu z mnoha, které zneužívají svého dominantního postavení na trhu práce malé země. V USA je notoricky známo, že největší firmy platí velmi nízké daně a EU v tomto ohledu není zásadně odlišná. Přitom v některých státech je provozován daňový a sociální dumping. I to jsou otázky, které by měly přijít na přetřes (Je málo pravděpodobné, že se dozvíme něco o dalším postupu Komise proti daňovým rájům, což bylo v minulosti téma velmi frekventované).
- C. Juncker je velmi obratný vyjednavač. Jako dlouholetý předseda lucemburské vlády se podílel na řadě mezinárodních jednání a úspešně přispíval k jejich zdaru. Zdá se, že to ale není typ politika, který je schopen reagovat na dynamicky se vyvíjející krizové situace, které v poslední době zasahují EU. Koňská túra, kterou Komise uplatňuje proti státům s výraznými finančními problémy, rozvírající se nůžky mezi příjmy mezi obyvateli “ starých a nových“ zemí, migrační krize a řetězec krizí počínaje válkou v Afganistánu, přes vznik pseudostátu Kosovo, likvidaci Libye a s tím související destabilizace v Mali a dalšíchh sousedních státech, dlouhodobý rozklad Iráku, vznik Islámského státu a válka v Sýrii, i kritická situace Ukrajiny, to je prostředí, které vyžaduje zjevně jiný přístup k řešení problémů. Konzultativní referendum ve Velké Británii se stalo roznětkou diskuze o další budoucnosti společenství. Čas na hodnocení působení J.C.Junckera nastane příští rok v souvislosti s volbami ve velkých státech EU. Zatím to vypadá minimálně na žlutou kartu.
1) Očekávám (a nejsem si jista, zda se dočkám) zejména zhodnocení stavu Unie, kde se její předseda nevyhne ani kritické sebereflexi. Pokud se lze poučit z vlastních chyb, pak by měl J. C. Juncker uznat, že k řešení některých problémů Komise přistupuje mírně řečeno s rozpaky, jinde selhává zcela. Hovoříme o tom, že Unie potřebuje chytit druhý dech, bez silných osobností s jasnou vizí to ale nepůjde. Doufám proto, že se v projevu dočkáme i odpovědí na klíčové otázky dneška, mezi jinými např. jak dojde k posílení evropské bezpečnosti nebo jakým způsobem budou vedena jednání o vystoupení Velké Británie z EU, i to považuji pro budoucnost Evrop y za klíčové .
2) Za naši politickou frakci bude hovořit hlavně její předseda, který je známý svými nekompromisními postoji. Zcela jistě budeme po Evropské komisi tvrdě vyžadovat bilanci, jak se daří naplňovat ambiciózní cíle, které si na počátku vytkla. Obávám se, že se v té době, tedy před dvěma lety, své síly Komise přecenila. Pokud se Komise chce chovat jako politický orgán, není možné, aby předkládala tak špatná a technokratická řešení, jakými byly například návrhy na řešení migrační krize. Pokud bych se měla J. C. Junckera na něco sama zeptat, pak asi zda cít í osobní odpovědnost za to, že se stane historicky prvním předsedou EK, za jehož funkčního období se počet členských států sníží.
3) Tyto případy vnímám spíš jako dílčí události. Je dost možné, že budou zmíněny, doufám ale spíše ve strategickou diskuzi o dalším směřování Unie, která momentálně není ve své nejlepší formě. Potřebujeme obnovit důvěru Evropanů v tento projekt, v jeho elementární principy, v jeho hodnoty a přínos. To se nám nedaří, diskuze v různých členských zemí mají spíše odstředivé tendence a s tímto je potřeba pracovat. Komise se musí soustředit na to, jak nepáchat další případné škody a naopak, jak přiblížit lidem Unii, jak je zapojit do dění a jak prosadit takové návrhy, ze kterých budou občané EU profitovat.
4)Unii, resp. Komisi předsedá v nelehké době – migrace, terorismus, Brexit, Řecko… mohla bych pokračovat. Ani to jej ovšem neomlouvá v případech, kdy Komise jedná bez koncepce. Hovořím zejména o uprchlické krizi, kde se absence silné osobnosti v čele EK odkryla v plné míře. Váhavé přešlapy poškozují evropské myšlenky (a nakonec i instituce) především u veřejnosti, což ve svém důsledku nahrává do karet populistickým stranám s extrémními i extremistickými postoji. Byla by ohromná (neřku-li fatální) chyba si toto nepřiznat a nezačít podle toho jednat. Podobné (i když ve svém důsledku možná méně destruktivní) přešlapy bychom našli i v ř adě dalších oblastí, v zahraniční politice EU, ale třeba i na zcela konkrétním případu návrhu tzv. zbraňové směrnice, kterou Komise předložila s řadou velmi nešťastných chyb.
Miroslav Pochce (ČSSD, S&D)
- Juncker už tradičně bude dělat inventuru toho, čeho bylo v loňském roce dosaženo, ale samozřejmě se bude věnovat i největším problémům a výzvám EU pro nadcházející období. Předpokládám, že přijde s návrhy ohledně posílení hospodářského růstu EU, který je pro Komisí stále prioritou, a zvláště pro Junckera, který prosadil „svůj“ investiční plán. V debatě se určitě promítne migrační krize a aktuální vztahy EU s Tureckem. Tento týden představilo Německo s Francií návrh hlubší vojenské spolupráce, takže se dá čekat i reakce na tento návrh. Samozřejmě, že atmosféru v EU významně ovlivňuje Brexit, který už spustil určitý proces potřebné reflexe současného dění v EU, což snad ukáže i nadcházející bratislavský Summit lídru. Domnívám se, že by mohla proběhnout i debata ohledně klíčových zahraničně politických výzev EU, což jsou kromě Sýrie vztahy s Ruskem, Ukrajinou či vyjednávání dohody TTIP s USA. Byl bych velmi rád, kdyby byl věnovaný prostor energetické politice, která je jednim z pilířů celoevropské spolupráce, a to zejména s ohledem na to, že v letošním roce by měla být ze strany Komise předložena zbývající klíčová legislativa pro vytvoření energetické unie.
2) Já osobně vystupovat bohužel nebudu, protože jsem na tento bod neobdržel tzv. „spíking time“. O vystoupení k tomuto bodu byl mimořádný zájem a naše frakce má dohromady pro všechny řečníky pouze 15 minut. K Junckerově projevu o stavu unie neproběhla žádná přípravná debata na úrovni frakce. Odhaduji, že se spíš budeme věnovat budoucím výzvám EU, především sociálně-ekonomickým a zahraničně-politickým. Co se týká nepříjemných otázek a vysvětlení nekterych rozhodnutí, nedomnívám se, že jak dotazující, tak sám Juncker budou mít časový prostor se věnovat jednotlivým kauzám. Z mého pohledu je smysluplnější pokládat nepříjemné otázky, když víme, že je prostor na ně získat odpověď, a to se děje běžně na různých politických platformách.
3) Dovedu si představit, že tyto skandály mohou být zmíněny, ale jak jsem již odpovídal výše, nemyslím si, že bude právě v rámci vystoupení o Stavu unie prostor pro adekvátní debatu o nich. Dodávám, že frakcesociálních demokratů je v Evropském parlamentu politickým lídrem, co se týká tématu daňových úniků a na toto téma před několika dny dost intenzivně „grilovala“ místopředsedu EK Timmermannse. Místopředsedkyně naší frakce Kathleen van Brempt předsedá parlamentnímu vyšetřovacímu výboru pro měření automobilových emisí, o jehoz vystupech pravidelne podává zprávy. Obě témata jsou kazdopadne pro naši frakci hodne důležitá.
- Juncker hned na začátku svého období oznámil, že jeho Evropská komise bude komise politická, což nebylo překvapivé od politika, který se roky významně podílel na vývoji a formování EU. Také se mu to podařilo do znacne miry uskutečnit, ale situace podle mého názoru ukazuje, že to nebyl krok správným směrem. Domnívám se, že Komise by měla zůstávat strážkyní Evropských smluv a dohlížet na jejich dodržování. Může tlačit na členské státy, pokud nedodržují, co mají a jednat do úrovně delegačních a implementačních aktů, ale někde tam by její pravomoci měly končit. Politická rozhodnutí by měla zůstat na úrovni Rady a Parlamentu. Je však třeba mít na paměti, že Junckerova Komise funguje za mnohem komplikovanějších okolností než kdokoliv z jejích předchůdců, a já bych chtěl proto s hodnocením Junckera ještě chvíli počkat.
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP)
Především čekám, že J. C. Juncker se bude vyjadřovat k tématu bezpečnosti a měl by zareagovat i na některé ekonomické ukazatele – jak ty pozitivní, tak také na například problémy italské ekonomiky, o kterých se mluví v kuloárech, ale nikdo z čelních politiků EU o nich ještě veřejně nepromluvil. Jinak určitě zmíní i Brexit a nastínění dalšího vývoje.
2) Ano, pokud nám to bude umožněno, budu se snažit zeptat na věci, které mám již dlouho připravené.
3) To je těžké odhadovat. Je to jedno z témat, které se úplně nabízí, ale nemyslím si, že by jim věnoval nějakou ze stěžejních částí. Předpokládám, že se více bude věnovat právě Brexitu a tomu, co bude dále s Evropskou unií
4) Po pracovní stránce tato komise funguje velmi dobře. Ve srovnání s předchozí komisí určitě nezahlcuje parlament a členské státy zbytečnou legislativou a snaží se věcně řešit sporné body. Nicméně J. C. Juncker není a nebyl charismatická osobnost a ani přirozený lídr. To všechno přispívá k tomu, že jeho osobnost je vnímána spíše negativně. Mě prostě chybí v čele Komise nějaký skutečný vizionář a osobnost, která by vrátila Evropské unii energii, kterou v posledních letech velmi ztrácí.
1) Od pana Junckera jsem očekával jedinou věc, a to že po britském referendu přijme spoluodpovědnost za výsledek a rezignuje. Od jeho projevu nelze čekat nic jiného, než obvyklou snůšku eurofederalistických frází.
2) Ano, budeme ho kritizovat, jako jsme to již činili dříve. Naše frakce vznikla před sedmi lety především kvůli obavám o osud Evropy, pro níž lidé jako Juncker představují velké nebezpečí. Jejich sny o evropském superstátu, evropské armádě, evropských daních a podobně mohou velmi rychle přivést k moci extremisty, kteří naopak o žádnou spolupráci mezi evropskými státy nestojí.
3) Kauza VW se řeší především mezi touto firmou a Evropskou komisí. Apple je něco jiného, jde o bezprecedentní pokus Evropské komise prolomit suverenitu států v oblasti daní, a o tom bychom mluvit skutečně měli.
4) Jean-Claude Juncker je eurofederalista staré školy, zastánce názorů, které už nemají v dnešní době opodstatnění. Za jeho působení v čele komise se mu podařilo – například lpěním na nesmyslných kvótách – nevídaným způsobem rozeštvat evropské státy. Nic dalšího nedokázal a ani dokázat nemůže. ODS pro něj nehlasovala, naopak jsme podpořili návrh na jeho odvolání a čím dříve odejde, tím lépe pro unii, které bez zásadních proměn hrozí rozklad.
Evžen Tošenovský (ODS, ECR)
1) Příliš toho neočekávám. Prozatím se vždy jednalo o nicneříkající unijní vystoupení.
2) Za naši frakci vystoupí celkem tři poslanci. Nejdůležitější ale bude komentář naše lídra Syeda Kamalla – ten je vždy slušně kritický.
3) Nevím, ale dá se to očekávat. Kauza VW je docela významným tématem těchto dní.
4) Jsem panem Junckerem velmi zklamán a očekával jsem mnohem větší osobní nasazení.
/reakce na projev J. C. Junkcera ze středečního dopoledne – pozn. red/
Dnešní projev předsedy Evropské komise J. C. Junckera o stavu Unie budil mnohá očekávání a možná i naděje, které ale z mého pohledu nenaplnil. Očekávala jsem od Evropské komise více reflexe skutečné situace, ve které se EU nachází a která rozhodně není dobrá. Očekávala jsem alespoň některé zásadní návrhy a strategické kroky.
Mnohokrát jsme slyšeli, že by EU měla být velká ve velkých věcech a zdrženlivá v malých tématech. Je velmi dobře, že se Komise konečně zaměřila na otázky, jako je společná obrana vnějších hranic a efektivní evidence všech příchozích cizinců. To jsou kroky, které mohou konečně pomoci při řešení uprchlické krize. Zklamalo mne ale, že pan předseda opět apelovat na přijetí společného přerozdělovacího mechanismu. Sami jsme se již přesvědčili, že nefunguje a za stávajících podmínek ani fungovat nebude.
J. C. Juncker ve svém projevu také pronesl, že EU není dostatečně sociální. S tím tedy zásadně nesouhlasím! Současné nastavení pravidel pro vysílání pracovníků dokonce označil za vykořisťování a prostředí divokého západu. Je velmi smutné vidět, že někteří politici mají tendenci sklouzávat do ideologických debat, spíše než pracovat s reálnými fakty. Vysílání pracovníků není problém, který by měla Evropa řešit nebo který by ohrožoval naše zaměstnance. Naopak, problémem jsou ve skutečnosti protekcionistické tendence některých států podporované Komisí a omezování volného pohybu služeb.
Na co se musíme v Evropě nyní soustředit, a co pan předseda Juncker dostatečně nezdůraznil, je demokratické fungování EU. Vítám jeho návrh na častější přítomnost komisařů v národních parlamentech. Pokud nebudeme lépe vysvětlovat a komunikovat naši práci a naše kroky, nemůžeme od evropských občanů očekávat porozumění a podporu. Brexit je pro nás varovným prstem, který ukazuje, že Unie nesměřuje správným směrem. Lidé už nevěří, že je EU dokáže ochránit a hájit jejich zájmy. Proto se pak často obracejí k populistickým a radikálním politickým názorům, které jsou skutečným nebezpečím.
Jiří Reichl
