Jak se skutečně vyšetřoval případ s pančovaným alkoholem, v jehož závěru zemřelo v roce 2012 osmačtyřicet lidí? Ekonomický deník v uplynulém týdnu přinesl svědectví dvou bývalých detektivů ÚOOZ o tom, že vedoucí pracovníci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu podle všeho „zazdili“ zcela konkrétní informace o lihové mafii, z níž jedna větev začala pančovat etanol metanolem. Tento koktejl pak později hromadně šířil smrt. Po vydání obsáhlého článku (zde) se Ekonomickému deníku ozval další detektiv. I on tvrdí, že přinášel svým nadřízeným naprosto konkrétní a zásadní poznatky, které ovšem nikdo náležitě neřešil. Redakce identitu detektiva zná, on si zatím přeje zatím zůstat v anonymitě. Pokud tuto obrovskou aféru začnou orgány činné v trestním řízení skutečně řádně vyšetřovat, je ochoten vystoupit se svým svědectvím.
Ekonomickému deníku sdělil tento detektiv následující informace, viz níže. Pod tíhou dřívějších i dalších zjištění redakce jeho informace necenzurovala.
Dejme tedy slovo dalšímu z detektivů, který řešil lihovou aféru:
„V roce 2007 jsem nastoupil na ÚOOZ ještě za vedení Jana Kubiceho a původního vedení ostravské expozitury. V průběhu změn, tedy nástupu pana Šlachty na pozici ředitele ÚOOZ, se změnilo i vedení této expozitury, kdy se stal jejím vedoucím Jan Jurásek.
V té době jsem se dostal k informacím tzv. 3. lihové kauzy – několik skupin lihařů a zcela samostatně tam fungoval klan Březinů (Radek Březina byl shledán soudy jako hlava lihové organizace skupiny na Zlínsku – pozn. red.).
Veškeré šetření ÚOOZ začalo informacemi o tzv. padělání oficiální značky lihovin Helsinky. Šetřením byly zjištěny informace ke struktuře a provázanosti lihařů a jednotlivých skupin od Bohumína až po Třinecko. Na základě získaných informací byly přesně vymezeny organizované skupiny, malé partičky a jednotliví garážisté. Tato struktura odebírala denaturovaný líh z Polska, který se pašoval po kamionech, náklaďácích, dodávkách, kostkách a barelech.
Z této struktury se vymezovala Likérka Helsinky, která disponovala nejmodernější linkou k destilaci a míchání lihovin. Jejich dodavatelem lihu byl klan Březinů, který rozděloval, kolik a komu půjdou kostky čistého lihu, pocházejícího z nadvýroby lihovaru z Kojetína.
Dále bylo zjištěno propojení kojetínského lihovaru a firmy Morávia-Chem Březinů, Kojetín dodával oficiální množství lihu a z druhého kohoutu šla nadvýroba, kterou řídili Březinové. Vše se dělo pod dohledem pracovníků celní správy, a to jak v lihovaru, tak v Morávia-Chem.
Informační svazek obsahoval také majetky Březinů a podzemní sklady nezdaněného lihu. V době, kdy už existoval svazek na líh, mi byl přidělen nový pracovník expozitury, dříve pracovník celní správy Vlastimil Swierczyna (dnes analytiky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci – pozn. red.). Vznikl oficiální spis Jantar.
Ještě před příchodem Vlastimila Swierczyny byly informace propojovány a doplňovány spoluprací s brněnskou expoziturou ÚOOZ, zejména jedním kolegou, který disponoval informacemi z podnikatelského prostředí na Zlínsku a také přímo od policistů.
V každé lihové kauze na severní Moravě hráli velkou úlohu vysoce postavení pracovníci celní správy (několik let v nejvyšším vedení celní správy jen pracovníci ze severní Moravy) a pracovníci policie, zejména z odboru hospodářské kriminality kraje i dotčených okresů.
Po konzultacích u ředitele Róberta Šlachty se řešilo, komu budou získané a zpracované informace předány. Na základě podložených informací o napojení obchodu s nezdaněným lihem na celní správu a policii dostal spis Jantar zelenou v rámci ÚOOZ, expozitury Ostrava.
Vznikla pracovní skupina pracovníků ÚOOZ expozitury Ostrava a celní správy Praha. Zapojení kolegy z ÚOOZ z Brna bylo zamítnuto.
Tým zanalyzoval pravděpodobně největší část obchodu s nezdaněným lihem, jednotlivé skupiny, jejich nadvýrobu k té oficiální, zdroje pro míchání lihovin, kdy existovaly sklady se všemi potřebami pro garážové malovýrobce, tedy se sklenicemi, etiketami, trestí. Líh putoval z Polska nebo od Březinů.
Již v rámci spisu Jantar byla zjištěna podzemní úložiště lihu jak na severní Moravě, tak na Zlínsku a v samotné společnosti Morávia-Chem.
V souvislosti s Jantarem vznikl druhý spis Burger. Ten vznikl na společných informacích s kolegou z Brna. Byly získány informace, že Březina poptává velké množství kolků, následně papír pro jejich výrobu, neboť měl disponovat nejmodernější tiskárnou, která měla být použita k výrobě cenin.
Spoluprací s kolegou z Brna bylo zjištěno, že takováto tiskárna se objevila na území Brna. Tuto tiskárnu jsme chtěli mít pod dohledem, ale vedení nedovolilo nasazení operativně pátracích prostředků.
Tiskárna v Brně souvisela s poptávkou po ceninových papírech, nejdříve pro výrobu kolků a poté pro výrobu peněz. Dále byla poptávka po tisku řidičáků, občanských průkazů a pasů.
Vlastními prostředky, za spolupráce kolegy z Brna a pražského odboru padělků, jsme sledovali konkrétní osoby zajišťující ceninový papír pro Březiny.
Disponovali jsme několika druhy ceninových papírů, jak starým typem pro výrobu kolků, tak papírem pro výrobu eur, ale úmyslně španělských, a dalšími. Odběratelé měli svého znalce, protože si ověřovali původ ceninového papíru a tlačili na originál.
Výsledky spisu Jantar i Burgr byly předloženy vedení s požadavkem na 300 tisíc korun na výrobu ceninového papíru pro odběratele. Kdyby bylo vedení opravdu kompetentní, tak mohlo dojít k rozkrytí Březinova impéria, včetně zásobníků lihu a jeho chobotnice, a dalších plánovaných aktivit nejen s kolky. Dále mohla být rozkryta celá další struktura obchodu s nezdaněným lihem.
Půl roku trvalo vedení ostravské expozitury ÚOOZ, Šlachtovi a policejnímu prezidentovi k rozhodnutí, že 300 tisíc uvolní. Při tomto sdělení mi bylo jasně řečeno vedoucím expozitury Radimem Wittou a vedoucím oddělení Jiřím Komárkem, že Šlachta a policejní prezident vzkazují, že pokud se něco „posere“, tak půjdu od válu.
V tento den jsem se rozhodl, že nemohu sloužit státu pod takto nekompetentním vedením elitního útvaru Policie České republiky. V onom půlroku se ztratila tiskárna, odběratelé papíru byli navnadění, ale nedočkaví.
Začaly unikat informace ze spisu díky dílčím realizacím. O tom všem bylo vedení ÚOOZ informováno. Spis Jantar byl ukončen a spis Burgr, aby to nebyla katastrofa, realizoval jednoho dílčího lihaře Milana Antoniaziho.
Toto totální fiasko nekompetentního vedení vedlo k pár dílčím realizacím, ale zejména únikům informací. Do té doby se žádné policejní složce nepodařilo tak rozpitvat celý trh s nezdaněným lihem a dát dohromady ucelené informace napříč bezpečnostními složkami státu. Bylo to úsilí elitních detektivů ÚOOZ, jak expozitur z Ostravy a Brna, tak odboru padělkářů a poctivých pracovníků celní správy.
Celá tato síť obchodu s nezdaněným lihem mohla být realizována, mohly být zabaveny majetky, které by pokryly újmu státu na neodvedené dani ve výši několika miliard.
Po mém odchodu byly spisy ukončeny a Róbert Šlachta opakovaně oficiálně popíral jakékoli rozpracování případu kolem nezdaněného lihu. Tuto informaci zapíral zejména v době, kdy vznikla kauza Metyl, která je důsledkem nekompetentního vedení elitního útvaru.
Holt se v rámci bezpečnostních sborů začali množit manažeři, kteří stoupali rychlostí zvuku, neměli řádnou praxi v terénu a ani s vedením elitních samostatných detektivů. Skutečnou práci na elitním útvaru nemohli zvládat a pak tam byli manažeři napojení na kriminální prostředí.
Za svou poctivou práci jsem byl vedením ÚOOZ odměněn odposlechy a sledováním. Dodnes mají noshledi bývalého vedení zájem mě kriminalizovat, ale já vždy budu tvrdit, že toto nekompetentní vedení ÚOOZ a policejní prezident mohou za vznik kauzy Metyl.“
Tak zní výpověď bývalého detektiva ÚOOZ k průběhu vyšetřování jedné z největších kauz organizované trestné činnosti v dějinách České republiky.
Šlachta nereagoval
Ekonomický deník kvůli tomu už před vydáním předchozího článku kontaktoval bývalého šéfa ÚOOZ a dnes předsedu hnutí Přísaha Róberta Šlachtu a položil mu mimo jiné tyto otázky: Disponoval někdy prosím ÚOOZ konkrétními informacemi o aktivitách tzv. lihové mafie, jejího bosse Radka Březiny, o výrobě metanolu? Jakými informacemi? Byl jste prosím vy osobně informován o aktivitách lihové mafie, kdy, kým? Jak jste s informacemi naložil?
Róbert Šlachta ani přes tři urgence na tyto otázky nezareagoval.
Ekonomický deník bude pod tíhou nových zjištění bedlivě sledovat, zda se těmito fatálními zjištěními budou: policie, Generální inspekce bezpečnostních sborů a státní zastupitelství zabývat. Jde totiž o jednu z největších organizovaných kriminálních skupin v historii České republiky. Ta ovšem útvaru, který se tvářil jako elitní policejní složka, proklouzla mezi prsty. A to v pozadí s jedním hodně zajímavým peněžním ústavem.
O tom snad někdy příště.
Jan Hrbáček
