Jeho kariéra byla na vrcholu. Úspěšný brigádní generál dvakrát sloužil v bojových misích a měl před sebou prestižní studium v USA, jež mu mělo otevřít cestu k nejvyšším armádním postům. Vše ale skončilo v březnu 2015, kdy stát rozjel mašinérii, která jej na několik let uvěznila v absurdním a nezákonném trestním stíhání. Kvůli tomu ani nezískal novou bezpečnostní prověrku, o kterou žádal.
Až nyní, po prostudování odůvodnění rozsudku, které má redakce exkluzivně k dispozici, vychází najevo, jakým způsobem stát zničil kariéru i zdraví brigádního generála Vladimíra Halenky.
Zásah, který zničil sen
Život generála Halenky a jeho rodiny se navždy změnil 3. března 2015. V nočních hodinách dorazili na domovní adresu, kde s manželkou a dětmi ve věku 9 a 17 let žil, detektivové dnes už bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Generál byl zadržen jako obviněný, poučen o procesním postavení a vyslechnut. Současně s tím proběhla i domovní prohlídka. Nečekaný zásah uprostřed noci byl velice stresující a traumatizující nejen pro něj, ale i pro jeho rodinu.
V okamžiku stíhání byl Halenka šestým rokem ve funkci ředitele sekce ministerstva obrany (více než tři a půl roku ředitel Sekce logistiky a téměř dva roky ředitel Sekce podpory ministerstva obrany).
Zároveň byl v té době na dosah splnění největšího kariérního snu. Byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky vybrán ke studiu na National Defense University of Washington D.C. v USA. Americká univerzita jeho výběr potvrdila, měl udělená víza pro sebe, manželku i oba syny, zajištěné ubytování i školy pro děti. Zbýval necelý měsíc do odletu. Tehdejší ministr obrany Martin Stropnický však personální rozkaz nepodepsal.
Mohlo by vás zajímat
Soudní odůvodnění uvádí, že trestní stíhání bylo hlavním důvodem, proč ministerstvo generála „a priori odsoudilo“. Stropnický v personálním rozkaze, kterým jej 10. března 2015 určil do dispozice, dokonce napsal, že „je zde důvodné podezření ze spáchání trestného činu a další výkon služby by ohrožoval její důležitý zájem“. Podle soudu v něm ministr dokonce uvedl, že se trestný čin stal a že jej Halenka spáchal, čímž zásadně porušil presumpci neviny. Zmařil tak Halenkovi nejen kariérní postup, ale i zahraniční studium.
Ministerstvo spravedlnosti je proto podle nepravomocného rozsudku povinno zaplatit Vladimíru Halenkovi částku 5 357 826,97 korun, měsíční rentu ve výši 62 648 korun jdoucí od 1. září 2025 do 31. prosince 2026 a dále měsíční rentu ve výši 13 984 korun od 1. ledna 2024 do konce života.
Léta čekání a psychického trýznění
Zahájení nezákonného stíhání odstartovalo téměř sedm let nejistoty a psychické zátěže. První soudní líčení proběhlo až v květnu 2018, po třech letech od zahájení stíhání. V prosinci 2018 byl brigádní generál Halenka Městským soudem v Praze zproštěn obžaloby.
To by pro běžného člověka znamenalo konec trápení, ale pro generála byl tento akt pouze začátkem dalšího kola. Vrchní státní zastupitelství se proti rozsudku i přes kritiku soudu na adresu vyšetřování odvolalo. Vrchní soud v Praze rozsudek zrušil a vrátil věc k došetření. K definitivnímu zastavení trestního stíhání došlo až 31. ledna 2022. Celá kauza trvala téměř sedm let.
Dopad této perzekuce měl zničující následky na Halenkovo zdraví. Soudní odůvodnění popisuje, jak generál trpěl těžkou neurotizací a rozvojem chronických stavů silné úzkosti. Znalec v posudku došel k závěru, že jeho stav lze diagnostikovat jako posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD). Důrazně potvrdil, že právě stíhání pro zneužití pravomoci, s hrozbou mnohaletého vězení, bylo naprosto většinově rozhodujícím faktorem pro rozvoj jeho nemoci.
Soudní verdikt: Obžaloba státu
Závěry Obvodního soudu pro Prahu 2, u kterého žádal Vladimír Halenka o odškodnění, jsou jednoznačné.
Podle odůvodnění je více než pravděpodobné, že by žalobce pokračoval v armádní kariéře a dosáhl na nejvyšší posty – mohl se stát zástupcem náčelníka Generálního štábu armády. Toto tvrzení podporuje i svědectví dnešního prezidenta Petra Pavla, který u soudu potvrdil, že žalobce měl skvělé hodnocení a pro pozici zástupce náčelníka Generálního štábu měl nejlepší předpoklady.
Stát se přitom bránil tvrdě: „Žalovaná strana ve svých argumentech uváděla, že žalobce neměl na povýšení žádnou záruku a jeho tvrzení o budoucím platu jsou ´pouze teoretické ničím nepodložené tvrzení´. Rovněž zpochybňovala výši škody, zejména za budoucí roky.“
Zatímco většina médií informovala o tom, že soud přiznal generálovi ve výslužbě odškodnění za nezákonné stíhání, písemné odůvodnění rozsudku jde mnohem dál. Dokument, který má redakce k dispozici, odhaluje systematické selhání státních orgánů a jeho devastující dopad na život nevinného člověka. Odůvodnění detailně popisuje, jak byla zmařena vojenská kariéra, jak došlo k vážnému poškození zdraví a jakým způsobem tehdejší ministr obrany jednal v rozporu se základními právními principy.
Soudní verdikt je tak ve svém odůvodnění silnou obžalobou státu, který se v tomto případě zachoval jako bezohledná mašinérie. Selhal na úrovni policie, která nezvládla své vyšetřování, na úrovni státního zastupitelství, které věc protahovalo i po zproštění obžaloby, a především na úrovni ministra obrany, který svým jednáním popřel jeden z nejzásadnějších právních principů.
Jedno z nejvyšších odškodnění
Jednou z dosud nejvyšších pravomocně přiznaných částek za nezákonné trestní stíhání – 5,95 milionu korun, získal od státu podle dostupných informací kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu, který v polovině 90. let strávil dva a půl roku ve vazbě kvůli obviněním z údajných podvodů, přípravy vraždy a mučení. Trestně stíhán byl téměř 13 let, soudy jej ale nakonec zprostily všech obvinění.
Ještě vyšší odškodné, přes 11 milionů korun, přiznal Obvodní soud pro Prahu 2 nepravomocně bývalému šéfovi Ředitelství silnic a dálnic Michalu Halovi za stíhání v kauze dálničních odpočívadel. Odvolací soud však část rozsudku zrušil, obvodní soud tak bude některé Halovy nároky řešit znovu.
Odškodné téměř 8,9 milionu korun také obvodní soud přisoudil Robertu Tempelovi, který byl nezákonně odsouzen za dvojnásobnou vraždu. Ve vězení byl téměř 20 let. Ani tento rozsudek zatím není pravomocný.
