Zneužití elitních vojáků Šlachtovými celníky k nezákonnému sledování. Někdo při vyšetřování lže

Zásah celníků. Zdroj: facebookový profil Celní správy

Fatální zjištění vycházejí najevo v případu zneužití vojáků z prostějovské 601. skupiny speciálních sil ke sledování Celní správy. Sledování distributorů padělaných cigaret spoluinicioval náměstek celníků a šéf pátrání Robert Šlachta. Ekonomický deník objevil zásadní rozpory v informacích celníků a dozorující státní zástupkyně. V trestním spise bylo také zřejmě účelově opomenuto údobí, ve kterém k nezákonnému sledování došlo.

Už druhý měsíc brněnský Krajský soud rozplétá případ překupníků cigaret. Na lavici obžalovaných usedá každé líčení celkem devět obviněných převážně vietnamského původu. Obžaloba je viní z toho, že po delší dobu dováželi do republiky z Polska velkém množství padělaných cigaret – státu způsobili neodvedením spotřební daně škodu přes 20 milionů korun, výrobci pak porušením práv k ochranné známce přes jeden a půl milionu. Toto líčení se ovšem dalším podobným vymyká. Celní správa, která případ rozjela, se v něm dopustila zásadního právního přehmatu. Ke sledování v červnu loňského roku prokazatelně nezákonně zneužila vojáky z prostějovské 601. skupiny speciálních sil.

U soudu se zatím řeší, kdo se, a jakým způsobem, v kauze padělaných cigaret provinil. Stranou zájmu ovšem ze zcela nepochopitelných důvodů zůstává to, že tím, kdo zásadním způsobem porušil zákon, byla i Celní správa. Ekonomický deník k tomuto případu shromažďuje důkazy už skoro rok. Vše začalo touto žádostí celníků.

Žádost, kterou vloni v červnu poslala Celní správa na Generální štáb. O cvičení v ní není ani náznak. Celníci žádají spolupráci v ostré akci.
Repro: Ekonomický deník

Přestože se Celní správa snaží důkazy k nezákonnému sledování od počátku marginalizovat, moc jí to nejde. Utajovanou operaci totiž potvrdili jak ministr obrany Lubomír Metnar, tak ministryně financí Alena Schillerová (oba za hnutí ANO) v odpovědích na interpelace šéfky sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS). I když vládní politici používají jinou terminologii, než sledování. O tom, že Celní správa porušila zákon a ke sledování si najala vojáky v rámci „součinnostního cvičení“, jak byla ostrá akce pojmenována, nemělo tušení až do otevření skandálu ani státní zastupitelství, jak přiznal na jaře tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.

Sledování v rámci takzvaného součinnostního cvičení není v českých ozbrojených složkách žádnou novinkou. Na takzvané cvičky jsou čas od času povoláváni i příslušníci tajných služeb. Že jsou nasazení do ostré sledovací akce, která má být využita v trestním řízení, se ale většinou nedozví. Pod roušku „součinnostních cvičení“ pro policii nebo celníky se totiž vyjma testování nové techniky či sehrávání nově postavených týmů, snadno schová právě sledování, které by jinak odporovalo liteře zákona. Proto možná není zneužití prostějovských specialistů celníky k nezákonnému sběru informací či důkazů, prvním takovým případem a měly by se jimi zabývat kontrolní orgány Poslanecké sněmovny.

Něco chybí ve spise

Proč? Aktuální kauza totiž silně alarmujícím způsobem poukazuje na to, že se někdo od celníků, státního zastupitelství a Generální inspekce bezpečnostních sborů snaží o skrytí či zničení důkazů o nezákonném sledování. A poukazuje i na snahy „pokrýt“ „neřiditelnou střelu“ Roberta Šlachtu a jeho tým, který se dopustil zjevného porušení zákona při vyšetřování obchodu s padělanými cigaretami. Jak známo, zákon by totiž měl platit pro každého. Tedy i pro ochránce zákona.

Bez zajímavosti není, že v trestním spise chybí údaje o sledování a sběru dat o údajném gangu prodejců padělaných cigaret cirka od dubna 2018 do 21. června 2018. Prověřování a vyšetřování přitom celníci započali už v květnu 2017 a už od té doby bylo povoleno sledování i odposlechy některých podezřelých.

Utajovaná operace celníků s vojáky se podle zjištění Ekonomického deníku odehrála v rozmezí tří dnů, od 13. do 15. června 2018. Proč ve spise chybí tyto údaje (od dubna do téměř konce května – pozn. red.) nevysvětlila v obžalobě dozorující státní zástupkyně Jana Vítková. Státní zástupkyně navíc v obžalobě s odkazem na informace Ekonomického deníku tvrdí, že v inkriminované době bylo povoleno pouze jedno sledování, a to vozidla Mazda 5 s SPZ Moravskoslezského kraje.

„Součástí trestního spisu, tak jak se s ním státní zástupce seznámil po převzetí dozoru v dané věci, není a nebyla žádost Celní správy, kterou citovaný článek zmiňuje. V článku zmiňovaná součinnost měla proběhnout v období 13. až 15. června 2018, kdy samotná součinnost měla proběhnout 14. června 2018. Pokud se jedná o možnou časovou souvislost, v dané věci bylo v dané chvíli povolením ke sledování osob a věcí podle § 158d odst. 2 trestního řádu ze dne 11.6.2018, povoleno sledování vozidla Mazda 5. Sledování daného vozidla ale bylo prováděno prostřednictvím technického sledování užívajícím technologii GPS a GSM Policií České republiky,“ napsala do obžaloby státní zástupkyně.

Faksimile obžaloby, kterou se podařilo Ekonomickému deníku získat. Repro: ED

Což je ovšem v příkrém rozporu s údaji Celní správy, které Ekonomický deník při svém pátrání získal. V přiložené tabulce je možné se dočíst, že povolení ke sledování aut, ale i domů a osob, bylo v té době platných hned několik. Konkrétně na pět vozidel, na jeden rodinný dům v Havířově-Šumbarku (zřejmě stacionární kamera – pozn. red.) a na 5 podezřelých.

Faksimile údajů o povolených sledováních pro Celní správu, kterou se podařilo Ekonomickému deníku získat. Číslo jednací odpovídá číslu z výše publikované žádosti Celní správy. Repro: ED

Absence materiálů ze sledování celníků z uvedeného období poukazuje na něčí zjevnou snahu nezákonnou akci ukrýt před zraky veřejnosti. Přestože jsou tyto informace známé vyšetřovatelům Generální inspekce bezpečnostních sborů novopečeného generála GIBS Radima Dragouna, tak ti se podle informací Ekonomického deníku chystají případ nezákonného sledování odložit, nebo tak již dokonce učinili.

Tajná akce Richard

Co se tedy odehrálo? Vloni třináctého června dorazila na velitelství 601. skupiny speciálních sil z Prostějova neobvyklá žádost. Celníci v ní v rámci operace s krycím jménem Richard požádali vojenské speciály o součinnost při sledování. „Tímto vás per analogiam ustanovením paragrafu 7 trestního řádu žádám o součinnost při realizaci opatření týkající se sledování osob a věcí dle ustanovení paragrafu 158d trestního řádu v trestní věci vedené shora pověřeným policejním orgánem pod číslem jednacím BN-8351120/TS-7/2017 – RICHARD. Cílem sledování zájmových osob a objektu je zjistit informace, které povedou k ustanovení osob, jenž se na trestné činnosti ve formě organizátorství podílí, či přímo trestnou činnost řídí,“ stojí v žádosti adresované Generálnímu štábu.

„Cílem sledování zájmových osob a objektu je zjistit informace, které povedou k ustanovení osob, jenž se na trestné činnosti ve formě organizátorství podílí, či přímo trestnou činnost řídí,“ stálo v žádosti adresované Generálnímu štábu, která byla sepsána z rozkazu zástupce generálního ředitele Celní správy a ředitele sekce pátrání Roberta Šlachty. Repro: Celní správa

„Dále žádáme o svolení vést následnou komunikaci v této věci přímo s velitelem 601. skupiny speciálních sil,“ poděkoval za kladné a včasné vyřízení této žádosti zástupce generálního ředitele Celní správy, náměstek a ředitel sekce pátrání Robert Šlachta. A „z rozkazu“ ji podepsal ředitel odboru pátrání z Brna Petr Mašek. Plukovník Mašek je ředitelem brněnského odboru pátrání, Mašek má bakalářský titul z právního studia a magisterský ze sociální pedagogiky. Ředitelem brněnského odboru pátrání odboru je od roku 2016, čtyři roky před tím byl ředitelem expozitury Celní správy. Jeho nadřízeným je bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta a právě jeho jménem byla žádost prostějovským specialistům uvozena.

Protože celá operace sledování, řečí politiků ovšem cvičení, proběhla rychle v horizontu třech dní, je to další důkaz toho, že šlo o ostrou akci a žádné předem plánované cvičení. Protože žádost celníků, zaslanou vloni 13. června hned týž den předložil ministryni Karle Šlechtové prostřednictvím svého podřízeného Ladislava Rebilase náčelník Generálního štábu Aleš Opata. A ministryně ji ještě týž den stvrdila svým podpisem. Nebývá přitom běžnou praxí, aby úřední prosby podobného charakteru byly řešeny takto rychle. Žádost celníků pak obratem odsouhlasil i ředitel speciálních sil ministerstva obrany Pavel Kolář.

Aby operace pravděpodobně nebudila příliš pozornosti, stalo se z ní ještě týž den na straně vojáků cvičení celníků a prostějovských speciálů. „Nařizuji 601. skupině speciálních sil v koordinaci s Ředitelstvím speciálních sil ministerstva obrany provést součinnostní výcvik s jednotkou Celní správy v prostoru Moravskoslezského a Olomouckého kraje v termínu od 14. do 15. června s cílem ujednotit operační postupy a procedury v zastavěné oblasti,“ napsal do interního dokumentu velitel speciálních sil Pavel Kolář.

V referátníku pak dále stálo, že záměrem akce je provedení součinnostního výcviku mimo vojenské prostory, „zaměřeného na vedení speciálního průzkumu s důrazem na činnost jednotek ve vedení diskrétních operací“. První fází pak byla 13. června (připomeňme, že jde o den, kdy žádost celníků na armádu doputovala – pozn. red.) příprava a plánování. „Fáze 2. 14. a 15. června. Provedení. Fáze 3. 15. června. Ukončení a vyhodnocení,“ zněl dále úkol. Podřízení měli mimo standardních formálních úkolů zabezpečit řízení a koordinaci vyčleněných sil a přímou součinnost s partnerskou jednotkou. Dále měli zahlásit „připravenost jednotky k plnění úkolu a průběžně hlásit zahájení, průběh a ukončení činnosti“. Vše se odehrálo v řádu hodin, respektive tří dnů. Cvičení se přitom plánují dlouhodobě a procházejí klasickým schvalovacím kolečkem.

Jak už Ekonomický deník předeslal, problém spočívá v tom, že příslušníci 601. skupiny speciálních sil nejsou z pohledu zákona takzvaným policejním orgánem. Tudíž se na sledování osob a věcí dle trestního řádu nesmí vůbec podílet a proto by byl při sledování porušen zákon. Konkrétně tedy trestní řád. Podle paragrafu 7 trestního řádu, který upravuje spolupráci bezpečnostních složek, a na který se jak celníci, tak vojáci dnes na výboru odvolávali, může takzvanou součinnost poskytovat pouze orgán činný v trestním řízení. Tím prostějovská 601. brigáda ze zákona v žádném případě není.

Trestní řád jasně konstatuje, která ozbrojená složka může poskytovat takzvanou součinnost. Z paragrafu 158 d) trestního řádu, o který se žádost Celní správy dále opírá, a který konkrétně upravuje sledování, pak vyplývá, že se na takovéto operaci může podílet jen a pouze policejní orgán. Tím 601. brigáda z Prostějova také rozhodně není. Výčet policejních orgánů v armádě stanoví paragraf 12 trestního řádu a jsou jimi pouze Vojenská policie a Vojenské zpravodajství, pokud vyšetřuje trestnou svých příslušníků.

Také další ustanovení trestního řádu jednoznačně stanoví, která bezpečnostní složka je takzvaným policejním orgánem a tudíž se může podílet na sledování. Tuto právní analýzu Ekonomického deníku potvrdil vloni vyjma oslovených právníků i vedoucí Katedry trestního práva pražské Policejní akademie František Novotný. „K vašemu dotazu, zda umožňuje trestní řád v rámci takzvané součinnosti dle paragrafu 7 trestního řádu, aby se na úkonech sledování osob a věcí podílely podle paragrafu 158 d) i jiné subjekty mimo policejních orgánů, vám sděluji, že trestní řád tuto možnost nepřipouští. K policejním orgánům viz paragraf 12 odstavec 2) trestního řádu,“ konstatoval František Novotný.

Jan Hrbáček